AUKCE ETCETERA 22
24. – 25. DUBNA 2026
24. 4. 2026
ONLINE AUKCE
█ GRAFICKÉ LISTY A FOTOGRAFIE
POUZE ONLINE NA LIVEBID.CZ
ZAČÁTEK AUKCE V 18:30 HODIN
25. 4. 2026
SÁLOVÁ A ONLINE AUKCE
█ BENEFIČNÍ AUKCE PRO DŮM PRO JULII █ POST WAR & CONTEMPORARY ART
ETCETERA ART & ONLINE NA LIVEBID.CZ ZAČÁTEK AUKCE V 18:30 HODIN
18.–25. 4. 2026, KAŽDÝ DEN 10–18 HODIN
SMETANOVO NÁBŘEŽÍ 8, PRAHA
Aukční katalog dvacáté druhé aukce otevíráme souborem grafických listů a fotografií, které nabídneme v online aukci dne 24. 4. 2026. Nabídku tvoří 109 položek, mezi nimiž je zařazena velká část prací na papíře z Alba 76 (1976), které představilo aktuální tvorbu tehdejších předních umělců a umělkyň. Ambicí tvůrců bylo zařadit do něj kvalitní práce, a proto mezi zastoupenými umělci najdeme například Naděždu Plíškovou, Dalibora Chatrného, Olgu Karlíkovou, Juraje Meliše, Karla Adamuse, Zdeňka Kučeru, Věru Janouškovou, Miloše Urbáska, Eduarda Ovčáčka, Jozefa Jankoviče a mnoho dalších.
1
LENKA VÍTKOVÁ (*1975)
BEZ NÁZVU, 2015 1 000 Kč
5 JOSEF BOLF (*1971) LIMITY, 2024 13 000 Kč
2
MARGITA TITLOVÁ YLOVSKY (*1957)
FRANZ KAFKA, 2024 5 000 Kč
6
MICHAEL RITTSTEIN (*1949) MUŽ S RYBOU, 1996 6 000 Kč
9 STEFAN MILKOV (*1955) CHODEC, 2024 3 500 Kč
13
JIŘÍ LINDOVSKÝ (*1948) MIKROVLÁKNO, 1983 3 000 Kč
3
NATALIE PERKOF (*1979) BEZ NÁZVU, 2011 1 000 Kč
7
JIŘÍ MOLDŘÍK (1945–2009) ALBUM 76, 1976 100 Kč
11
4
NATALIE PERKOF (*1979) BEZ NÁZVU, 2011 1 000 Kč
8
GABRIEL KLADEK (1941–2023) ALBUM 76, 1976 100 Kč
12
JAN ŠVANKMAJER (*1934) BEZ NÁZVU, 2024 7 000 Kč
PAVEL ŠMÍD (*1964) BEZ NÁZVU, 2024 5 000 Kč 10
15
JOSEF MŽYK (*1944) ALBUM 76, 1976 1 500 Kč
16
DANIEL VLČEK (*1978) INNER EAR CULT, Z CYKLU SONIC NEXUS, 2023 2 500 Kč
DEZIDER TÓTH (*1947) OCHRANA PRÍRODY, ALBUM 76, 1976 2 000 Kč 14
DEZIDER TÓTH (*1947) LIEČENIE TICHA, 1976/2009 6 000 Kč
17
JIŘÍ HYNEK KOCMAN (*1947)
JHK'S LAST ART STAMP, 1976 2 500 Kč
21
DALIBOR CHATRNÝ (1925–2012) PALCE, ALBUM 76, 1976 3 500 Kč
25
MARIE BLABOLILOVÁ (*1948) NÁROŽÍ, 1984
2 500 Kč
18 RUDOLF NĚMEC (1936–2015) HLAVA, SÉRIE II ANTROPO/DÍVÁNÍ SE DO FIALOVÉHO ZÁŘENÍ, ALBUM 76, 1976 3 000 Kč
22
MARIE BLABOLILOVÁ (*1948) AKÁTY, 1982 2 500 Kč
26
MARIE BLABOLILOVÁ (*1948) VÍR, 1990 3 500 Kč
29
ESTER M. ŠIMEROVÁ (1909–2005) CHODCI, 1976
1 000 Kč
30
DANA PUCHNAROVÁ (*1939) HOLD DÜREROVĚ MELANCHOLII, ALBUM 76, 1976 1 800 Kč
19
NADĚŽDA PLÍŠKOVÁ (1934–1999) PO VEČEŘI, ALBUM 76, 1973 5 000 Kč
23
MARIE BLABOLILOVÁ (*1948) POD STROMEM, 1983 2 500 Kč
27
VĚRA JANOUŠKOVÁ (1922–2010) ALBUM 76, 1976 4 500 Kč
31
OLGA KARLÍKOVÁ (1923–2004) ALBUM 76, 1976 3 500 Kč
20
JURAJ BARTUSZ (1933–2025) SEGMENT ŠABLONY, 1976 1 500 Kč
24
MARIE BLABOLILOVÁ (*1948) PANÁK, 1976 2 500 Kč
28
MICHAL KERN (1938–1994) ALBUM 76, 1976 1 500 Kč
32
JAROSLAVA PEŠICOVÁ (1935–2015) ALBUM 76, 1976 1 000 Kč
33
ANDREJ RUDAVSKÝ (1933–2016) ALBUM 76, 1976 1 000 Kč
37
KAREL ADAMUS (*1943) KROKY / 20 SEKVENCÍ, 1984 2 500 Kč
41
RUDOLF SIKORA (*1946) Z CYKLU NA DLAŽBE, 1998/2003 500 Kč
45 PAVEL RUDOLF (*1943) AKKMMA, 1983 2 000 Kč
34
JAN WOJNAR (1944–2014)
MŘÍŽKOVÁ BÁSEŇ, 1981 3 000 Kč
38
JAROSLAV RUSEK (*1932) FRAGMENTS OF ARCHIVES, 2003 100 Kč
42
JURAJ MELIŠ (1942–2016) ALBUM 76, 1976 1 000 Kč
46
KAREL ADAMUS (*1943) ALBUM 76, 1976 2 000 Kč
35
JAN WOJNAR (1944–2014)
MŘÍŽKOVÁ BÁSEŇ, 1981 3 000 Kč
39
PAVEL HOLOUŠ (*1954) DISCOLOR PURSH MAXIM, 1984 1 000 Kč
43
IVAN CHATRNÝ (1928–1983) ALBUM 76, 1976 2 000 Kč
47
ZDENĚK KUČERA (1935–2016) ALBUM 76, 1976 2 000 Kč
36
KAREL ADAMUS (*1943) ČTYŘI VÝLETY NA ZAČÁTKU PODZIMU, 1983 2 500 Kč
40 PAVEL HOLOUŠ (*1954) ACER, 1984 1 000 Kč
44
JIŘÍ VALOCH (*1946) FOUR VERY SIMILAR IDEAS, 1974–1976 3 500 Kč
48
JOSEF HAMPL (1932–2019) ALBUM 76, 1976 2 000 Kč
49
JAN KUBÍČEK (1927–2013) ROZDĚLENÉ ELEMENTY, DVĚ DIMENZE, 1988–2003 1 000 Kč
53 ALOJZ KLIMO (1922–2000) ALBUM 76, 1976 2 000 Kč
57
EDUARD OVČÁČEK (1933–2022) ON OFF, ALBUM 76, 1976 3 000 Kč
61 ALEX MLYNÁRČIK (*1934) PUERPERIUM, 1976 3 000 Kč
50
MILOŠ URBÁSEK (1932–1988) ALBUM 76, 1976 3 000 Kč
54
VLADIMÍR PRECLÍK (1929–2008) ALBUM 76, 1976 500 Kč
58
ZDENĚK KUČERA (1935–2016) ČTVEREC 13-8, 2003 500 Kč
62 RUDOLF SIKORA (*1946) ALBUM 76, 1976 2 000 Kč
51
MILOŠ URBÁSEK (1932–1988) Z CYKLU ČTVRTINA KRUHU (KVADRANT), 1969 8 000 Kč
55
STANISLAV KOLÍBAL (*1925) Z CYKLU BÍLÉ KRESBY, 1968–1976 23 000 Kč
59 JAROSLAV RUSEK (*1932) ALBUM 76, 1976 500 Kč
63 DANIEL FISCHER (*1950) ALBUM 76, 1976 100 Kč
52
MILOŠ URBÁSEK (1932–1988) Z CYKLU ČTVRTINA KRUHU (KVADRANT), 1969 8 000 Kč
56
STANISLAV KOLÍBAL (*1925) Z CYKLU BÍLÉ KRESBY, 1968–1976 23 000 Kč
60
MILAN GRYGAR (*1926) Z CYKLU ČERNÉ OBRAZY, 2010 27 000 Kč
64 JOZEF JANKOVIČ (1937–2017) ALBUM 76, 1976 2 000 Kč
65
MILOŠ KOREČEK (1906–1989) ČERNÁ DÍRA, NEDATOVÁNO 500 Kč
69
MILOŠ KOREČEK (1906–1989) CHVĚNÍ, NEDATOVÁNO 500 Kč
73
MILOŠ KOREČEK (1906–1989) ZOO, NEDATOVÁNO 800 Kč
77
JAROSLAV KAPEC (1924–1998) BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976 1 000 Kč
66
MILOŠ KOREČEK (1906–1989) HORIZONT, NEDATOVÁNO 500 Kč
70
MILOŠ KOREČEK (1906–1989) TRANSFORMACE, NEDATOVÁNO 1 000 Kč
74
MILOŠ KOREČEK (1906–1989) SMYČKA, NEDATOVÁNO 500 Kč
78 ALOIS NOŽIČKA (*1934) Z CYKLU HRANICE KOMUNIKACE, 60. LÉTA 2 500 Kč
67
MILOŠ KOREČEK (1906–1989) Z HERBÁŘE, NEDATOVÁNO 1 000 Kč
71
MILOŠ KOREČEK (1906–1989) NOC, 1977 1 000 Kč
75 PETR NIKL (*1960) BEZ NÁZVU, 2024 4 500 Kč
79 ALOIS NOŽIČKA (*1934) Z CYKLU RELATIVNÍ TOTALITA, 1967 2 500 Kč
68 ZDENĚK SKLENÁŘ (1910–1986) BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976 9 000 Kč
72
MILOŠ KOREČEK (1906–1989) ANOMÁLIE, 1974 1 000 Kč
76 JAN SAUDEK (*1935) PRVNÍ KROKY, 1963 7 500 Kč
80 JIŘÍ ANDERLE (*1936) DIAGRAFIE, 1976 6 000 Kč
81
EVA SENDLEROVÁ (*1939)
BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976 200 Kč
85
OLDŘICH KULHÁNEK (1940–2013) OKO, 1974 1 000 Kč
89
MILAN LALUHA (1930–2013) ZRKADLO, 1967 100 Kč
93
MILAN PAŠTÉKA (1931–1998)
BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976
3 500 Kč
82
DANIELA HAVLÍČKOVÁ (1946–1999)
BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976 500 Kč
86
ADÉLA MATASOVÁ (*1940) PRŮLOM, 1976 500 Kč
90
JAN DAŇHEL (*1971) BEZ NÁZVU, 1998 100 Kč
83
ALOIS JUNEK
BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976 100 Kč
87
JAROMÍR ŠKAROHLÍD (1925–2012)
BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976 200 Kč
91
JOSEF WAGNER
BEZ NÁZVU, NEDATOVÁNO 100 Kč
94
JAROSLAVA SEVEROVÁ (*1942) VE SVÉ KŮŽI, 1976 100 Kč
95 MIROSLAVA ZYCHOVÁ (*1945) BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976 100 Kč
84
OLGA ČECHOVÁ (1925–2010) BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976 100 Kč
88
EDUARD HALBERŠTÁT (*1937) VYBARVĚTE SAMI, ALBUM 76, 1976 500 Kč
92
DANIELA HAVLÍČKOVÁ (1946–1999) BEZ NÁZVU, 1976 100 Kč
96
MILENA ŠOLTÉSZOVÁ (*1939) BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976 100 Kč
97
LADISLAV NOVÁK (1925–1999)
DER TRAURIGE WISSENDE, 1984
2 500 Kč
101
JÁNUŠ KUBÍČEK (1921–1993)
DÍVKY, 1943
2 500 Kč
105
JÁNUŠ KUBÍČEK (1921–1993)
U OKNA, 1952
2 500 Kč
109
VLADISLAV RÖHLING (1878–1949)
STAROMĚSTSKÁ VĚŽ KARLOVA
MOSTU, NEDATOVÁNO
100 Kč
98
FRANTIŠEK GROSS (1909–1985)
STROJ, 1976
1 000 Kč
102
JÁNUŠ KUBÍČEK (1921–1993)
U STOLU, 1950
2 500 Kč
106
JÁNUŠ KUBÍČEK (1921–1993)
KLEČÍCÍ, 1957
3 000 Kč
99
JÁNUŠ KUBÍČEK (1921–1993)
AKT, 1950 3 000 Kč
103
JÁNUŠ KUBÍČEK (1921–1993)
SEDÍCÍ, 1956 3 000 Kč
107
JÁNUŠ KUBÍČEK (1921–1993) V ATELIÉRU, 1952
2 500 Kč
100
JÁNUŠ KUBÍČEK (1921–1993)
U OKNA, 1956
3 000 Kč
104
JÁNUŠ KUBÍČEK (1921–1993)
DÁMA S CIGARETOU, 1955 3 000 Kč
108
KRIŠTOF KREJČA (*1969) BEZ NÁZVU, 1989 100 Kč
U položek benefiční aukce neplatí dražitelé žádnou provizi, celý zisk (příklepová cena) putuje do Domu pro Julii.
V České republice žijí tisíce dětí s nevyléčitelným onemocněním. Jejich rodiče o ně často pečují nepřetržitě – 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Právě pro tyto rodiny vznikl dětský hospic Dům pro Julii, první zařízení svého druhu v Česku. Nabízí odbornou péči a zároveň prostor, kde se mohou děti i jejich blízcí na chvíli nadechnout a získat potřebnou oporu.
Dětské hospice se od těch pro dospělé zásadně liší. Zatímco u dospělých je hospicová péče většinou spojena se závěrem života v řádu dní, týdnů či měsíců, u dětí a mladých dospělých většinou trvá roky. Ti s nemocí žijí, rostou a vyvíjejí se, jejich potřeby jsou velmi individuální.
Dětské hospice jsou především zaměřeny na kvalitu života celé rodiny. Diagnózy jsou navíc jiné než u dospělých, často jde o tzv. vzácné nemoci nebo neurodegenerativní onemocnění. Společná u těchto různých diagnóz je nejistá prognóza a celoživotní plná závislost na druhé osobě.
Jednou z nejdůležitějších služeb, které Dům pro Julii nabízí, je odlehčovací péče. Ta umožňuje rodičům, kteří o své dítě dlouhodobě pečují, si na chvíli odpočinout. „Možná to zní banálně, ale rodiče nejčastěji potřebují spánek, podporu a čas. Čas na partnera, na zdravé sourozence nebo prostě jen na obyčejný odpočinek,“ vysvětluje Renata Kellnerová, která má v Domě pro Julii na starost péči o dárce.
Dům pro Julii poskytuje odlehčovací péči jak v domácím prostředí rodin, tak přímo v nové brněnské budově hospice.
Děti zde mají k dispozici multiprofesní tým a prostředí přizpůsobené svým potřebám. Péče je vždy komplexní.
Kromě lékařů a zdravotních sester se na ní podílejí sociální pracovníci, pečovatelky a další profese. Podpora totiž směřuje nejen k nemocnému dítěti, ale také k celé rodině. Vystihuje to i motto organizace: Ať to mají lehčí. Cílem je pomoci rodině žít o něco snadnější život navzdory velmi těžké diagnóze.
Tisíce hodin pomoci rodinám i přesto, že se Dům pro Julii potýká s řadou systémových překážek Dětské hospice zatím nemají v české legislativě jasné ukotvení. Jejich provoz a poskytovaná péče nejsou efektivně financovány z veřejného zdravotního pojištění. Organizace tak stojí především na podpoře dárců.
Přesto Dům pro Julii postupně buduje a rozšiřuje své služby a snaží se pomáhat stále více rodinám. Již v roce 2020 začal poskytovat mobilní tým péči přímo v domácnostech klientů na území Jihomoravského kraje. V létě roku 2024 organizace spustila pobytové odlehčovací služby v nové budově a k jaru 2026 bylo poskytnuto více než 24 tisíc hodin péče a odpočinku pro rodiny s nevyléčitelně nemocnými dětmi.
• Renata Kellnerová z fundrasingu Domu pro Julii
110 VENDULA CHALÁNKOVÁ (*1981) LIŠKA: NASEDEJ!, 2024
pigmentový tisk 1/3, papír, 78 × 65 cm sign. na rubu VENDULA CHALÁNKOVÁ, 2024, Z KNIHY MARIANA PALLY BUDULÍNEK
7 000 Kč
112 HANA PUCHOVÁ (*1966) KNOFLÍK, 2026
akryl, plátno, 30 × 25 cm
sign. na rubu Hana Puchová 2026 KNOFLÍK
15 000 Kč
111
VENDULA CHALÁNKOVÁ (*1981) VLK PŘEVLEČENÝ ZA BABIČKU, 2024
pigmentový tisk 1/3, papír, 78 × 65 cm sign. na rubu VENDULA CHALÁNKOVÁ, 2024, Z KNIHY MARIANA PALLY BUDULÍNEK
7 000 Kč
MAUD KOTASOVÁ (*1980)
DEMASIADO JÓVEN, KOLEM ROKU 2022
výšivka do kovu
průměr 41,5 cm, výška 19 cm
12 000 Kč
114
JAKUB JANOVSKÝ (*1984) SATURN, 2024
koláž, kombinovaná technika, papír, plexibox
rozměr boxu 35 × 40 cm
sign. na rubu JANOVSKÝ 24
20 000 Kč
115
DAVID MOŽNÝ (*1963) EXIT NO. 1, Z CYKLU EMERGENCY SIGNS, 2026
koláž, plast (bezpečnostní značka), rám, sklo rozměr rámu 39 × 39 cm sign. na rubu David Možný 2026, popis díla
10 000 Kč
116
PETR VESELÝ (*1953)
OPĚRA 1, 2026
druhá frotáž dřevořezu, grafit, papír, 70 × 49,5 cm sign. P. V., na rubu PETR VESELÝ, OPĚRA Č. 1, 2026
8 500 Kč
117
PETR VESELÝ (*1953)
OPĚRA 2, 2026
druhá frotáž dřevořezu, grafit, papír, 70 × 49,5 cm sign. P. V., na rubu PETR VESELÝ, OPĚRA Č. 2, 2026
8 500 Kč
118
PETR VESELÝ (*1953)
TATO SLOVA…, 2. POL. 80. LET
serigrafie 6/10, papír, pozdější tisk, 70 × 50 cm sign. P. V., na rubu PETR VESELÝ, TATO SLOVA…, SERIGRAFIE PŮV. KRESBY, DRUHÁ POL. 80. LET
8 500 Kč
119
SYLVA ZIMULA HANÁKOVÁ (*1967)
OBJEKT Č. 6 – SKYROS, Z CYKLU PŘÍSTAVY, 2025
dřevo, kov, výška 46 cm sign. Sylva Zimula Hanáková 2025
10 000 Kč
akryl, akvarel, ruční papír, 76 × 56 cm sign. na rubu D. Vlček 2020
35 000 Kč
121
akryl, papír, 100 × 70 cm sign. na rubu Hanvald
30 000 Kč
122
NATALIE PERKOF (*1979)
Z CYKLU MANUÁL PŘIROZENOSTI, 2026
A-krystal, textilie, 33 × 18 cm sign. na rubu 2026 NATALIE PERKOF
20 000 Kč
123
NATALIE PERKOF (*1979)
Z CYKLU MANUÁL PŘIROZENOSTI, 2026
A-krystal, textilie, 32 × 16 cm sign. na rubu 2026 NATALIE PERKOF
20 000 Kč
PETR KVÍČALA (*1960)
NO. 37, 2007
akryl, plátno, 32 × 59 cm sign. PETR KVÍČALA, No. 37, 2007, na rubu značeno autorskou značkou, No. 37, 2007
85 000 Kč
125 FILOMENA BORECKÁ (*1977)
INSTANT, 2019
barevné tuše, pastelky, papír, rám, sklo, 25 × 33,5 cm sign. na rubu Filomena Borecká INSTANT 2019
8 000 Kč
126 MILAN HOUSER (*1971)
BEZ NÁZVU, 2024
pigment, plátno, práškové železo, pryskyřice a tužidlo, 50 × 50 cm sign. na rubu M. HOUSER 2024
40 000 Kč
Katalog sálové aukce ETCETERA 22 nabízí sběratelům pečlivě vybranou kolekci děl poválečného a současného umění, ve které rezonují jména a jednotlivá díla nejvýznamnějších tvůrců české a slovenské umělecké scény druhé poloviny 20. století.
Mezi stěžejní díla poválečného a staršího umění dubnové aukce zajisté patří rozměrný olej Bohumíra Matala Malý chlapec se svíčkou z období Skupiny 42 nebo suchá jehla Bohuslava Reynka Bičování II, původně ze sbírky historika a teoretika umění Jiřího Padrty.
V nabídce klasiků sedmdesátých a osmdesátých let nelze přehlédnout mimořádnou malbu Jiřího Sopka Bez názvu (Velký úsměv / Deset hlav) z druhé poloviny 70. let, dílo Margity Titlové Ylovsky z cyklu Zlaté obrazy nebo velkoformátou enkaustiku Vladimíra Merty a komorní práce Vladimíra Kopeckého, Václava Stratila či nedávno zesnulé Aleny Kučerové.
Vůbec poprvé na aukčním trhu nabízí katalog dílo Petera Kalmuse, enfant terrible slovenské umělecké scény.
V nabídce současného umění nepřehlédněte objekt a kresbu světově uznávaného multimediálního umělce a sochaře Federica Diaze.
VÁCLAV BOŠTÍK (1913–2005)
tužka, pastel, papír, pasparta, rám, sklo, rozměr papíru 17,5 × 13 cm sign. Boštík 18 000 Kč
PROVENIENCE
Významná sbírka současného umění, získáno od autora.
Vladimír Kopecký je český malíř, grafik, sklářský výtvarník a vysokoškolský profesor. Od roku 1990 do roku 2008 byl vedoucím ateliéru skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Kopeckého malbu silně ovlivnil abstraktní expresionismus a akční malba. U maleb z konce šedesátých a sedmdesátých let Kopecký jako podklad často používal vzorované linoleum. Opakující se dekory podlahové krytiny vytvářejí monotónní pozadí, na němž působí malba kontrastním a znepokojujícím dojmem. Linoleum se stalo podkladem i pro soubor obrazů vnitřních krajin z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, převažují však motivy segmentů z architektury. Námětem těchto obrazů je často autorova fascinace geometrií a zkušenost s přesným rýsováním a tvorbou skleněných kompozic. Sám proces šrafování jako rituálu vůle nalezneme u mnoha dalších českých autorů. Můžeme za nimi tušit výpovědi o stavech člověka, základních pocitech osamocenosti a pochybnostech. Od osmdesátých let začíná v Kopeckého malířské tvorbě převažovat zcela uvolněná poloha akční malby. Barvy jsou nanášeny na plátno v mohutných vrstvách. Často jsou na plochu obrazu aplikovány segmenty řezaného tabulového skla i destruované změti dalších materiálů.
128
VLADIMÍR KOPECKÝ (*1931)
TRÁM I, KOLEM ROKU 1983
akryl, sololit, rám, 18,5 × 24 cm sign. na rubu Kopecký
25 000 Kč
PROVENIENCE Významná sbírka současného umění, nabízená kolekce děl získána od autora.
129
VLADIMÍR KOPECKÝ(*1931)
TRÁM III, 1983
akryl, sololit, rám, 22 × 23 cm sign. na rubu Kopecký 83
25 000 Kč
VLADIMÍR KOPECKÝ (*1931)
HORIZONT, KOLEM ROKU 1983
tužka, akryl, linoleum, dřevotříska, rám, 32 × 43 cm
sign. na rubu Kopecký
38 000 Kč
Dalibor Chatrný je jedním z nejpozoruhodnějších českých výtvarných experimentátorů a tvůrců/teoretiků umění z druhé poloviny 20. století. Mezi takové autory, kteří svojí tvorbou zároveň uskutečňovali specifickou reflexi a teorii umění, řadíme především Marcela Duchampa, Piera Manzoniho, Allana Kaprowa a mnohé další. Lze říci, že v tvorbě obdobných tvůrců docházelo k nejzásadnějším posunům v moderním výtvarném umění.
DALIBOR CHATRNÝ (1925–2012) INTERPRETACE FOTOGRAFIE –PŘESUNEM, 1973
raznicí destruovaná, manipulovaná fotografie rám, pasparta, sklo, 40 × 30 cm sign. na rubu Dalibor Chatrný 1973
20 000 Kč
DALIBOR CHATRNÝ (1925–2012) OBOUSTRANNÁ KRESBA – PRO DVĚ RUCE, 1986
grafit, papír, 60,5 × 42 cm sign. D. Chatrný 86
10 000 Kč
PROVENIENCE Významná sbírka současného umění, získáno od autora.
DALIBOR CHATRNÝ (1925–2012)
BEZ NÁZVU, 1977
frotáž, grafit, tuš, tužka, papír, rám, sklo, 65 × 49 cm sign. Dalibor Chatrný 77 18 000 Kč
DALIBOR CHATRNÝ (1925–2012)
BEZ NÁZVU, 1970–1973
tuš, papír, rám, sklo, 42 × 31 cm sign. D. Chatrný 73, 70 15 000 Kč
BEZ NÁZVU, 1972
tuš, slepotisk, ruční papír, rám, sklo, 30 × 20 cm sign. D. Chatrný 72 papír nese známky foxingu
8 000 Kč
136
STANISLAV KOLÍBAL (*1925) BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976
kresba perem, papír, pasparta, rám, sklo, 29,5 × 21 cm sign. Kolíbal Album 76
10 000 Kč
137
BŘETISLAV MALÝ (*1985) WITHOUT HORIZON, 2025
grafit, vosk, vulkanický prach, epoxid, plátno, 245 × 30 cm sign. na rubu Břetislav Malý 2025
85 000 Kč
Federico Díaz (*1971) je česko-argentinský vizuální umělec patřící k nejvýraznějším osobnostem českého současného umění posledních třiceti let. Žije a pracuje v Praze, jeho kariéra je však mezinárodní. Je známý tím, že propojil umění s technologiemi dřív, než to bylo běžné – už od devadesátých let pracuje s algoritmy, robotikou a dnes i s umělou inteligencí. Díaz vytváří umění, které nezobrazuje svět, ale simuluje a odhaluje jeho neviditelné procesy – energii, data, gravitaci, chování systémů.
ECCENTRIC GRAVITY
Vizualizace neviditelných sil (hlavně gravitace), které formují svět – od fyziky až po politiku – pomocí algoritmů, robotiky a architektury. Projekt operuje na pomezí sochy, architektury a vědeckého modelu. Nezobrazuje svět, ale rekonstruuje podmínky jeho vzniku. Divák není konfrontován s artefaktem, ale vtažen do pole sil, které artefakt i jeho samotného konstituují.
Projekt Eccentric Gravity představuje ucelený výzkumně-umělecký celek, v němž Federico Díaz artikuluje dlouhodobý zájem o neviditelné organizující principy reality. Gravitace zde nefunguje pouze jako fyzikální konstanta, ale jako operační model –univerzální paradigma, skrze nějž lze číst vztahy mezi tělem, architekturou a mocenskými strukturami.
Eccentric Gravity je i název site-specific výstavy, která využívala architekturu výjimečné renesanční budovy – Belvedéru na Pražském hradě. Díaz využil budovu ze 16. století jako půdorys/plán k zamyšlení nad její bohatou historií i stavem současné společnosti. Koncept výstavy se soustředil kolem řetězovky, systému pružinových vláken zavěšených v gravitačním poli. V době, kdy díky počítači může vzniknout jakkoliv složitá struktura, Federico použil řetězovku jako nástroj nezávislý na technologii, ale založený na základních přírodních základech. V základu jsou v lidech, zvířatech, sochách, architektuře či skalních útvarech obsaženy stejné minerály (i když v různých kombinacích) a všechny jsou podrobeny gravitačnímu procesu. Uprostřed umělého slunečního světla, které Federico přivedl do výstavního prostoru, vznikly nové formy vzájemných materiálních vztahů. Dům matematiky, jak byl dříve Belvedér přezdíván, se tak během výstavy opět proměnil v pracovnu, galerii a síť myšlenek a ideálů.
FEDERICO DÍAZ (*1971)
CATENARY LINE, Z CYKLU ECCENTRIC GRAVITY, 2015
skleněný objekt, křišťál, autorská adjustace na dřevěné bílé desce rozměr desky 145 × 60 cm sign. Federico Díaz, autorský certifikát
390 000 Kč
LITERATURA
Federico Díaz. List of Works I. 1987–2021, Proarte, Praha 2021, s. 206.
DÍAZ (*1971)
malba, rýžový papír, adjustováno na plátně, inkoust Red Star (edice 3 + 1AP), dubový rám, sklo, autorská adjustace, rozměr rámu 144,5 × 75,5 cm sign. Federico Diaz, autorský certifikát
320 000 Kč
LITERATURA
Federico Díaz. List of Works I. 1987–2021, Proarte, Praha 2021, s. 210.
Podle Jiřího Valocha patří Jan Wojnar k našim nejradikálnějším konceptualistům. Princip jeho přesýpacích básní lze najít již ve vizuální poezii Jiřího Koláře, nicméně Wojnarův přístup je ryze konceptuální. Přesýpací básně patří mezi zásadní Wojnarova díla, která začínají vznikat v šedesátých letech a k nimž se opakovaně vrací v devadesátých letech i na přelomu století. Černé kazety s papírovým reliéfem a sypkým materiálem (cukrem či pískem) nejsou určeny k permanentní instalaci na zeď, ale přetáčením v rukou tvoří slyšitelnou báseň. Wojnar se tímto odklání od statického modelu výtvarného díla, před které je divák jen pasivně postaven. Jde tu o propojení díla i diváka skrze aktivitu, kterou musí vyvinout a dílo rozpohybovat.
140
JAN WOJNAR (1944–2014)
PŘESÝPACÍ BÁSEŇ, 2007
písek, papír, dřevo, 30 × 30 cm sign. na rubu Wojnar 2007
35 000 Kč
PROVENIENCE Současným majitelem získáno z ateliéru autora.
141
JAN WOJNAR (1944–2014)
PŘESÝPACÍ BÁSEŇ, 2009
písek, papír, dřevo, 30 × 30 cm sign. na rubu Wojnar 2009
35 000 Kč
PROVENIENCE Současným majitelem získáno z ateliéru autora.
142
JAN WOJNAR (1944–2014)
STABILIZOVANÝ SÁČEK –PÍSMENO G, 1973
sádra, výška 8,5 cm sign. Wojnar 73
65 000 Kč
Varianta díla se nachází ve sbírkách Národní galerie Praha, sbírka Jiřího Valocha.
LITERATURA
Srov.: Helena Musilová: Jan Wojnar, Galerie výtvarného umění v Ostravě a Museum Kampa, Ostrava 2020, s. 115.
PROVENIENCE
Současným majitelem získáno z ateliéru autora.
Čestmír Kafka (1922–1988) je malíř, jehož tvorba reflektuje dobové tendence českého umění druhé poloviny 20. století. Jeho malba osciluje mezi figurativním východiskem a jeho postupnou stylizací. Pracuje s redukcí tvaru a kompozičním řádem, který strukturuje obrazovou plochu. Kafka byl zakládajícím členem výtvarné skupiny Trasa 54 (členstvo: E. Kmentová, J. Válová, K. Válová, O. Čechová, Z. Fibichová, V. Preclík, K. Vaca, O. Zoubek, Z. Šimek). Programově se tato skupina hlásila k estetice poezie všedního dne. Civilní modernost byla chápána jako reakce na patos klišovitých obrazů a gest socialistického realismu, stojících daleko od života.
143
ČESTMÍR KAFKA (1922–1988)
BEZ NÁZVU, 1969
monotyp, papír, pasparta, rám, sklo, 11,5 × 8,5 cm sign. Kafka 69
3 000 Kč
PROVENIENCE Významná sbírka současného umění, získáno od autora.
144
ČESTMÍR KAFKA (1922–1988)
BEZ NÁZVU, 1969
lept, papír, pasparta, rám, sklo, 8,5 × 6 cm sign. Č. Kafka 69
3 000 Kč
PROVENIENCE Významná sbírka současného umění, získáno od autora.
145
ČESTMÍR KAFKA (1922–1988)
BEZ NÁZVU, 1977
koláž, kovové sponky, černý uhlový papír, papír, rám, sklo 65 × 50,5 cm sign. Čestmír Kafka 77
50 000 Kč
146
kombinovaná technika, dřevo, kovová lišta, 48 × 56 cm sign. na rubu ČESTMÍR KAFKA, „ZAPLŇUJÍCÍ SE ČTVEREC IV, 1970“
220 000 Kč
VYSTAVENO
Čestmír Kafka, obrazy, koláže, asambláže, 1943–1988, Národní galerie v Praze, Praha 1994. Plnost redukce, Etcetera Art, Praha 2025.
LITERATURA
Čestmír Kafka, obrazy, koláže, asambláže, 1943–1988, Národní galerie v Praze, Praha 1994, uvedeno v soupisu vystavených prací, s. 91.
PROVENIENCE
Významná sbírka současného umění, získáno od autora.
147
PETER RÓNAI (*1953) ALTER EGO, 1989
razítko, akryl, serigrafie, papír, 42 × 30 cm značeno autorským razítkem RÓNAI PETER 1989
9 000 Kč
LITERATURA
Peter Rónai: retro naj..., Galéria Jána Koniarika v Trnave, Bratislava 2014, s. 51.
149
RUDOLF FILA (1932–2015) BEZ NÁZVU, 1977
tempera, linoryt, papír, 46 × 63 cm sign. R. Fila 77
5 500 Kč
148
PETER RÓNAI (*1953) ŠKRTANIE, 1989
koláž, izolepa, serigrafie, papír, 42 × 30 cm značeno autorským razítkem RÓNAI PETER 1989
9 000 Kč
150
TOMÁŠ RULLER (*1957)
ZADNÍ STRANA, Z CYKLU PRACOVNÍ PLOCHY, 1983
koláž, lepicí pásky, pauzovací papír, bílý a černý papír, rám, sklo 45 × 62,5 cm sign. RULLER 83
36 000 Kč
VYSTAVENO
Tomáš Ruller, +/- 80, Etcetera Art, Praha 2025.
LITERATURA
Magdalena Juříková: Tomáš Ruller, +/- 80, vydal Aparat. ve spolupráci s Etcetera Art, Praha 2025, s. 79.
MILAN LASOTA (1954–1998) ZDÁNÍ DAVU, 1990
monotyp 1/1, papír, 84 × 60 cm
sign. Lasota 90
6 000 Kč
152
MILAN KNÍŽÁK (*1940) Z CYKLU FACES, 1976
asambláž, papír, rám, sklo 29,5 × 21 cm sign. na rubu M. Knížák 76, přiložena dobová fotografie díla s autorovým popisem díla
15 000 Kč
153
IGOR MINÁRIK (*1948)
BEZ NÁZVU, 1977
tuš, gáza, pauzovací papír, papír, 62 × 43,5 cm
sign. na rubu Igor Minárik 1977
7 000 Kč
154 STANO FILKO (1937–2015) JÁN ZAVARSKÝ (*1948)
BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976
tužka, tempera, papír, 52 × 36 cm sign. FILKO–ZAVARSKÝ
5 000 Kč
Formálne jednoduchá inštalácia Petra Kalmusa, ktorý je enfant terrible slovenskej umeleckej scény, vznikla v roku 2010, v poslednom roku prvej vlády Roberta Fica. Tá súvislosť nie je náhodná. Pre viacerých komentátorov bol vtedy ešte Fico výrazným sociálno-demokratickým politikom, ale už mal za sebou prvé veľké korupčné škandály (napríklad nahrávka, na ktorej Fico hovorí, ako pre stranu SMER zohnal 75 miliónov vlastnou hlavou), ktoré potvrdzovali, že strana SMER nie je štandardnou, a už vôbec nie sociálno-demokratickou stranou, ale akciovou spoločnosťou sponzorov, ktorí očakávali od Fica vysokú návratnosť svojich investícií.
Žehlička je symbolom nápravy estetických nedostatkov nášho zovňajšku, žehlenia pokrčeného oblečenia, aj spodnej bielizne a v prenesenom význame, keď si chcete napraviť u niekoho svoje pokazené renomé, hovorí sa, že si to chcete uňho vyžehliť. Aj politici, keď sa derú k moci, sľubujú, že napravia, čo ich predchodcovia pokazili, že to vyžehlia. Realitou je, že po nich ostáva spálená krajina.
Slováci sami o sebe často hovoria, že ten štát vlastne nikto nechcel, že vznikol bez túžby, bez ideí. Klasické národovectvo nahradili nacionalisti, ktorí formálne horia za Slovensko, ale vnútorne ich zaujíma len, ako ho rozkradnúť. Trhajú krajinu na kusy takou silou, že sa trhajú aj jej symboly. A idey nahrádza ideológia, kedy už ani tie symboly dobre nedržia. Ak však Slovensko príde o svoj znak, vlajka sa zmení na ruskú a možno aj za prvotnej pomýlenej radosti veľkej časti národa. Aj preto je názov diela ponáškou na známu vetu ruského vládcu Leonida Iljiča Brežneva, ktorý pri okupácii Československa v roku 1968 povedal „Éto váše dělo“. Podľa Kalmusa sa už Slováci nemajú na koho vyhovárať, táto „spálená“ zem je ich dielo.
• Boris Kršnák
155
PETER KALMUS (*1953) ÉTO NÁŠE DĚLO, 2010
instalace – záznam akce 1/1, spálená, destruovaná vlajka, žehlička, žehlicí prkno, rozměr vlajky 100 × 148 cm sign. PETER KALMUS 2010
110 000 Kč
LITERATURA
Gabriela Kisová: Dosť bolo Kalmusa!? Peter Kalmus medzi umením a politikou, vydala Krokus Galéria ve spolupráci s Fondem na podporu umenia, 2016 s. 109.
VYSTAVENO
Dielo, Dom umenia Bratislava, Bratislava 2020.
Stano Filko je považován za jednoho z nejdůležitějších československých, respektive slovenských umělců druhé poloviny 20. století. Ve druhé polovině padesátých let a na počátku let šedesátých absolvoval nejprve Střední školu uměleckého průmyslu a později ateliér monumentální malby na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (profesoři Dezider Milly a Peter Matejka). Coby malíř zabývající se figurální malbou objevoval zprvu principy kubistického tvarosloví, přičemž byl poučen novými tvůrčími postupy informelu a koláže, případně asambláže (Oltáre súčasnosti, 1963–1965). Filko se ale v raných šedesátých letech začal zabývat recepcí uměleckého díla a aktivním podílem diváctva, což jej vedlo k úplné změně chápání role umění a k alternativním neo-avantgardním a intermediálním postupům. Brzy se proto sblížil s Alexem Mlynárčikem, s nímž například v květnu roku 1965 uspořádal první veřejnou akci s názvem HAPPSOC, jejímž cílem bylo prožít město s novou intenzitou a nově jej objevit (akce se opakovala ještě v zimě téhož roku a vznikl k ní i manifest).
V průběhu šedesátých let se Filko věnoval nejen akčnímu umění, ale také instalaci a jiným uměleckým formám, které nazýval například prospektart nebo projektart. Tvořil grafické cykly ovlivněné tehdy aktuální vesmírnou tematikou (Asociácie, asi 1968–1970), jež prezentoval na výstavě Nové citlivosti a skupiny Křižovatka v brněnském Domě umění. Na konci šedesátých let se stal Filko známým i v zahraničí a svou práci vystavoval například v německém Düsseldorfu nebo v Římě. Sedmdesátá léta se v případě Filka nesou ve znamení oproštění od autorského rukopisu a orientace na transcendentní prožitek. Autor se proto ve spolupráci s Milošem Lakym a Jánem Zavarským v průběhu několika let zamýšlel nad koncepcí „bílého prostoru“. Bílá barva pro Filka symbolizovala duchovnost. Roku 1973 tak všichni tři autoři vytvořili instalaci v brněnském Domě umění, kterou později zopakovali v budapešťském Klubu mladých umělců (Fiatal Müvészek Klubja, 1977). Ta spočívala v natření stěn i předmětů na bílo a oproštění od zažitých uměleckých schémat.
Na počátku osmdesátých let, v roce 1981, Stano Filko emigroval do Düsseldorfu a o rok později přesídlil do New Yorku, jenž pro něj znamenal také změnu uměleckého projevu. Filko se vrátil k malbě, barvě a expresivnějšímu projevu, který zase v druhé polovině osmdesátých let přešel v geometrickou abstrakci a minimalismus. V roce 1990 se Filko vrátil do Československa, kde přetvořil svůj ateliér v uměleckou instalaci založenou na různém vnímání barev („biologická“ červená, „sociálně-politická“ zelená, „kontemplativní“ bílá, „kosmická“ modrá a „individuální“ černá nebo indigo). Od té doby hojně vystavoval, především v Praze a Bratislavě.
• Martin Vaněk
156 STANO FILKO (1937–2015) BEZ NÁZVU – OBOUSTRANNÁ MALBA, 70./80. LÉTA
kombinovaná technika, papír, 100 × 70 cm sign. FILKO
36 000 Kč
157
KAREL TRINKEWITZ (1931–2014)
BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976
koláž, razítka, papír, 54 × 38 cm
sign. KAREL TRINKEWITZ
1 500 Kč
158
RUDOLF FILA (1932–2015)
BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976
tempera, litografie, papír, 52,5 × 36 cm sign. R. Fila
3 500 Kč
159 JAN WOJNAR (1944–2014)
MŘÍŽKOVÁ BÁSEŇ, ALBUM 76, 1976
tuš, koláž, papír, 54 × 38 cm sign. Wojnar
5 000 Kč
160 JOSEF ISTLER (1919–2000) BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976
kombinovaná technika, hlubotisk, 50 × 35 cm sign. Istler, Album 76
9 000 Kč
Josef Hampl (*1932) patří k významným představitelům českého informelu a strukturální abstrakce. Jeho práce se vyznačuje důrazem na materiál, strukturu a monochromní výraz. Hamplova tvorba v sedmdesátých letech zaznamenává posun od informelní citlivosti k radikálně redukované, materiálově ukotvené geometrii. Navazuje na informel, ale místo expresivního gesta je pro něj důležitá disciplína, opakování a omezení. Geometrii chápe spíše jako časový proces –repetitivní práce, kde je však přirozenou součástí chyba a narušení dokonalosti.
Nabízené dílo je výjimečné jednak svou datací (rok 1970 – jedná se o jednu z prvních geometrických maleb), tak tím, že jde o skupinu čtyř obrazů, které svou variabilitou umožní bezpočet různých kompozic. Obdobné dílo bylo vystaveno na srovnávací rakousko-české výstavě v Museum Liaunig v roce 2025.
161
JOSEF HAMPL (1932–2019) K9-70 – VARIABIL, 1970
4× olej, plátno, každé 67 × 30 cm každé sign. HAMPL 70
140 000 Kč
VYSTAVENO
Josef Hampl – Šedesátky, variabily a perforace, Galerie U Betlémské kaple, Praha 2025.
162
mosaz, dřevo 12/25, původní kartonový obal, 18 × 33 × 26 cm
sign. K. Malich 12/25
80 000 Kč
163 JAN SEKAL (*1948) BEZ NÁZVU, 1988
akvarel, tuš, papír, rám, sklo, 42 × 34 cm sign. J. Sekal 88
11 000 Kč
164 JAN SEKAL (*1948) BEZ NÁZVU (CAGE IDEALE), 1988
akvarel, tuš, papír, rám, sklo, 44 × 35 cm sign. J. Sekal 88
11 000 Kč
Magdalena Jetelová patří k nejzajímavějším osobnostem současné mezinárodní umělecké scény. Od poloviny osmdesátých let, kdy emigrovala do Německa, se přímo podílela na formování nových podob světového sochařství. Je autorkou velkoryse pojatých prostorových instalací, laserových projektů a skulptur. Ve své tvorbě směřovala od ikonických dřevěných soch (Židle, Schody) přes kresby kouřem a laserové kresby v krajině i v architektuře (Iceland Project, 1992; Atlantic Wall, 1994–1995 Pacific Ring of Fire, 2018 ad.) až po náročné prostorové instalace, na jejichž počátku stála zejména slavná Domestikace pyramidy (1992, Vídeň, později Berlín, Varšava, Dublin).
Objekt Lavice z poloviny devadesátých let úzce souvisí se souborem děl, která autorka představila na dvojvýstavě nazvané Zwischen den Stühlen (Mezi židlemi). Výstavu uspořádaly v roce 1997 Badisches Landesmuseum v Karlsruhe a Ursula Blickle Stiftung v Kraichtalu a při této příležitosti byla rovněž vydána umělecká publikace s názvem Multi Pur Poses s bohatou fotografickou dokumentací. Leitmotivem výstavy se stal motiv židle, která už od konce sedmdesátých let představuje jedno z klíčových témat tvorby Magdaleny Jetelové. Od masivních, naddimenzovaných dřevěných objektů s existenciálním, sociálním i politickým podtextem z osmdesátých let (známých např. z legendární výstavy v malostranských dvorcích v roce 1981) se ale soubor děl z následujícího desetiletí výrazně liší.
U počátků geneze ústředního motivu židle v tvorbě Magdaleny Jetelové stál vedle společenské situace normalizačního Československa mimo jiné i vliv radikálního hnutí Arte povera, prosazujícího používání nových výtvarných prostředků a materiálů, jakkoli nevýtvarné povahy, s nímž se Jetelová seznámila při studijním pobytu na milánské Academii di Brera (1967–1968). Koncem sedmdesátých let začala pracovat na cyklu děl vycházejících z předmětů každodenního života, jako jsou židle, stoly, skříně, schody, prádlo apod. Důvěrně známé předměty vycházející z reálného světa vytvářela z hrubě opracovaného dřeva v robustních formách a v nadživotním měřítku a cíleně pracovala s prvky absurdity, paradoxu a transformace objektu, zbaveného původního účelu a získávajícího v souvislosti s konkrétním prostorem nové významy.
Motiv židle Jetelová rozvíjela i po svém odchodu do Německa – ve skulpturách, instalacích, fotografiích i v řadě kreseb. Se změnou časového i prostorového kontextu se mění také její umělecké prostředky a motiv se přesouvá do roviny širších sémantických a environmentálních projektů. Koncem osmdesátých let např. pomocí světla a později laserových paprsků zakreslovala elementární tvar židle do větvoví nočního lesa a propojovala tak ideu židle s živým materiálem, který obvykle slouží k její výrobě. A tyto manipulace s objekty v prostoru krajiny i urbánní struktury zachytila v sérii fotografií, které jsou součástí publikace Multi Pur Poses. Objekty, působící ve své formální lapidárnosti jako stabilní, hmotné bloky, připomínají prvky archaické architektury, které v mnoha variacích proměňují okolní prostředí, vytvářejí nové situace. Od objektu jako takového se tedy zájem Magdaleny Jetelové přesouvá k určité situaci – ke vztahům mezi objekty, které definují prostor, a k transformaci prostoru jejich prostřednictvím. Zajímá ji koncept prostoru a toho, jak je zkonstruován vizuálním vnímáním. Objekty však nepostrádají vnitřní autonomii, a nemusí tak fungovat jen jako součást imaginární architektury. Zlacení spodního výřezu u objektu Lavice navíc otevírá otázky spojení vnitřního, intimního prostoru s prostorem vnějším, veřejným. A prořezávání prostoru je opět jedním z klíčových témat Magdaleny Jetelové, která rozvíjí i v dalších prostorových projektech. A právě do tohoto cyklu, završeného výstavou Zwischen den Stühlen, patří i objekt Bez názvu / Lavice. Už to nejsou hrubě tesané, expresivně a archaicky působící naddimenzované objekty majestátně čelící Pražskému hradu, kráčející ze schodů či protínající stěny galerijního prostoru. V této sérii židle opouštějí onu grafickou archetypální podobu, objekty jsou redukovány na základní geometrické tvary, jejich forma je uhlazenější a rozměry se přizpůsobují lidskému měřítku. Přesto to ale nejsou objekty určené k sezení – podobně jako objekty z osmdesátých let postrádají svou původní funkci a jsou vytržené z tradičního kontextu. Do popředí zde vystupuje zájem o skulpturální dimenzi architektury, o architekturu a prostor, které jsou pro práci Magdaleny Jetelové určující – jednotlivé objekty nabývají podoby stavebních jednotek, s nimiž autorka dále manipuluje, v různých konfiguracích je umisťuje v krajině, vrstvením z nich staví jakési pozorovatelny nebo úkryty anebo je na sebe klade tak, že znovu vytvářejí kmen stromu, z něhož původně vznikly.
• Martina Mrázová
MAGDALENA JETELOVÁ (*1946) LAVICE, 1995
mořené exotické dřevo – sipo mahagon, plátkové zlato, 44 × 92 × 68 cm 120 000 Kč
VYSTAVENO
Plnost redukce, Etcetera Art, Praha 2025. Na konci duhy dva kroky vlevo, Galerie U Betlémské kaple, Praha 2019.
JIŘÍ KOLÁŘ (1914–2002)
BEZ NÁZVU, 1978
koláž, papír, karton, rám, pasparta, sklo, 42 × 29,5 cm sign. JK 78, na rubu Jiří Kolář 78
90 000 Kč
PROVENIENCE
Významná sbírka současného umění.
167
JAN SVOBODA (*1955)
STEHY, 2025
vosk, destruované a sešíté plátno, 110 × 105 cm sign. na rubu J. SVOBODA 25
110 000 Kč
VYSTAVENO
Jan Svoboda – Vosky, Galerie Velryba, Praha 2025.
VŠECHNO JE UPROSTŘED
Řekněme, že volná tvorba Jana Svobody je převážně centristická, nejenom v kompozici, ale hlavně v myšlení. Centristická, tedy koncentrovaná do středu, k němuž míří vše, trefa na střelnici stejně jako hledání absolutna. Středem dění, myšlení a bytí je soustředěnost do bodu, jenž může mít banální podobu nalezeného předmětu, k němuž má Svoboda vždy hluboký osobní vztah, nebo podobu zhmotnění duchovního náboje Vánoc, Velikonoc, svatozáře či ukřižování.
• Z úvodního slova Jaroslava Maliny pro katalog Malby – světlo, prostor, čas, Galerie Václava Špály, Praha 2016
168
JIŘÍ STANĚK (*1990) ORO, 2026
plátkové zlato, skládaný papír, rám, sklo, 28 × 15,5 cm sign. Staněk 2026
22 000 Kč
Jiří Staněk navazuje na odkazy představitelů neokonstruktivně orientované generace, kam vedle Dalibora Chatrného patří například František Kyncl nebo Jiří Hilmar. Potřeba uchovávání tvůrčí a myšlenkové kontinuity přivedla Jiřího Staňka k citlivým průzkumům prostorových a prostorotvorných vlastností snad nejzákladnějšího výtvarného materiálu – papíru. Papírový list, který předpřipravuje malbou nebo přejímá s již hotovou reprodukcí, transformuje drobnými systematickými sklady do nízkých struktur, jež ponechává ve formě reliéfu nebo rozvíjí do trojrozměrných papírových objektů. Staňkův metodologicky pevný přístup, tvůrčí senzibilita a ukotvení v tradici modernisticky orientované linie tak slibuje přínosnou tvůrčí cestu, jejíž výsledky jsou již dnes reflektovány výtvarnými oceněními (např. finalista Ceny StartPoint udělované Národní galerií Praha).
169
ONDŘEJ FILÍPEK (*1993) BEZ NÁZVU, 2025
vosk, sádra, kov, ø 32 cm
16 000 Kč
VYSTAVENO
Ondřej Filípek, Diagnóza, Galerie U Betlémské kaple, Praha 2025.
170 PETER DEMEK (*1980) TRAP, 2013
ocel, grafit, izolační asfaltová páska, ø 25,5 cm
15 000 Kč
VYSTAVENO Druh–Druhy, Galerie Off/Format, Brno 2013.
DEZIDER TÓTH (*1947) NOUZOVÝ ÚNIK PRO GERTU P., Z CYKLU STĚHOVÁNÍ A NOUZOVÉ ÚNIKY, 2000
kombinovaná technika, volně ložené plátno, rám, sklo, 79,5 × 62 cm sign. na rubu Monogramista T.D 2000 80 000 Kč
LITERATURA
Monogramista T.D / TÉDÉČKO 2000, Galerie Langův dům ve spolupráci s Agenturou O.K.O., Bratislava 2000, s. 43.
172
PETR VESELÝ (*1953) FRAGMENT/POUTNÍK, 1998–1999
olej, sololit, 74,5 × 54,5 cm sign. P. V., na rubu P. V. FRAGMENT/POUTNÍK 98–99
140 000 Kč
PROVENIENCE
Významná sbírka současného umění, získáno od autora.
Když Jiří Hilmar v roce 1967 společně s Tomášem Rajlichem, Radoslavem Kratinou, Miroslavem Vystrčilem a teoretikem Arsénem Pohribným založili Klub konkrétistů, jeho práce byla ukotvena v oblasti kinetických objektů a zejména optických papírových reliéfů. Za sebou měl první samostatnou výstavu (v pražské Galerii Fronta, 1967) a respektován byl i jako tvůrce plakátů. Po odchodu do emigrace svůj výtvarný názor rozvíjel nejdříve ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mnichově a od roku 1974 v Gelsenkirchenu v uměleckém sídlišti Die Künstlersiedlung Halfmannshof, kde působil až do roku 2013.
V průběhu sedmdesátých let začal Jiří Hilmar kromě papíru a kartonu uplatňovat i další materiály, zejména hlínu, šňůry, plsť, beton a především dřevo, přičemž využíval jejich významových kvalit a postupně dospíval k uvolňování pravoúhlého systému, k jeho narušování a změkčování. V té době umělec přesídlil z ateliéru uprostřed panenské přírody v Inningu am Ammersee u Mnichova do Gelsenkirchenu, který se nachází v centru průmyslové zóny v Porúří. Tamní devastovaná krajina ho přiváděla ke stále hlubším úvahám nad ohrožením přírody ze strany technické civilizace. Narůstající touha lidstva po nadvládě nad světem byla hlavní obavou, která Hilmara podněcovala k chápání role zemské a kosmické rovnováhy a k přesvědčení, že uchránit život na Zemi je možné pouze tehdy, bude-li znovuobnovena porušená sounáležitost mezi přírodou a člověkem. V tomto kontextu začal Jiří Hilmar vytvářet dřevěné objekty, v nichž vycházel z myšlenky, že dřevo je autonomně rostlý materiál, který vzniká sám a sám sebe také formuje, takže objekt z něj utvořený se stává fragmentem velkého principu přírodních dějů a zákonitostí. Fascinovala ho představa, že lze pracovat jako příroda a sžívat se s jejími procesy, ovšem s respektem k jejímu řádu a vnitřní energii. Dřevěné latě vyříznuté z kmene stromu proto klížil do nového celku, zaujat procesem proměny jednotlivých labilních latí v ucelený stabilní blok, který v některých případech překrýval vrstvami kaolínu (Bez názvu, 1985). Konečné hlazení povrchu se v díle stalo uzavřením tvůrčího procesu, ale také křehkým odkazem k momentu, kdy se princip tvorby prolnul s principem přírody a obě síly vstoupily do vzájemné harmonie.
173 JIŘÍ HILMAR (1937–2026) BEZ NÁZVU, 1985
kaolín, dřevo, výška 233 cm sign. na rubu Jiří Hilmar 1985 120 000 Kč
LITERATURA
Peter Spielmann, Ante Wilhelm: Jiri Hilmar, Muzeum Bochum, 1987/1988 DE, s. 97.
VYSTAVENO
Plnost redukce, Etcetera Art, Praha 2025.
Margita Titlová Ylovsky vyšla z konceptuálních minimalistických akcí v přírodě i v interiéru. Vždy v nich používala svého těla k vytvoření křehké relace k prostředí, dostávala se k poznávání světa prostřednictvím sebe. Tato původně velmi střídmá, v podstatě minimalistická aktivita přerostla potom v násilnické živelné kresby na rozměrných balicích papírech, exponující autorčinu emocionalitu v abstraktní podobě expresivních záznamů. Jejich vznik je spojen s akcí, autorka živočišně používá přítomné prostředky, jako třeba rtěnky, a kresbu dokončuje přímými zásahy rukou.
Od této vypjaté polohy potom Margita Titlová Ylovsky přešla k poněkud transponovanější tvorbě, ve které spojila stále silněji se prosazující tělesnost s ornamentem, s primitivní mytologií. Dostala tak možnost spojit subjektivní s neosobním. Posiluje exotičnost tvorby, baví se bohatostí své obrazové struktury, oslňuje šokem, provokuje, pořádá gigantické soukromé i polooficiální výstavy a klade na vystavování nové, neskromnější nároky. Do českého prostředí vnesla ve stagnujícím okamžiku před změnou nový život. Vyšla přirozeně z exprese nové malby a poučila se její divokostí, zcela v duchu české moderní tradice však tuto novou expresi naplnila romanticky osobním tónem, svým provokativním ženstvím, svou rolí femme fatale českého umění osmdesátých let.
• Marie Klimešová, 1990 (úryvek z delšího textu)
MARGITA TITLOVÁ YLOVSKY (*1957) Z CYKLU ZLATÉ OBRAZY, 1991 plátkové zlato, akryl, překližka, 146 × 62 cm sign. Margita Titlová 91 460 000 Kč
LITERATURA
Margita Titlová Ylovsky – monografie, vydal Aparat. ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy a Etcetera Art, Praha 2023, 2. díl, s. 92–93.
Václav Stratil se pohyboval nejprve na nočních pracovištích Národní galerie. Je zajímavé, že tato instituce ovlivňovala kulturu převážně ze svých skrytých útrobních prostorů. Václav Stratil zde pracoval jako noční hlídač. To místo mu opatřil Jaromír Zemina, který jej znal ještě z Olomouce. On, Václav Boštík, Čestmír Kafka, a především Adriena Šimotová sehráli vážnou roli v příběhu Václava Stratila. Uvedli monogramistu do nového duchovního prostoru. Zde také začíná zatím nejvíce popsaná a interpretovaná kapitola černých a bílých meditativních kreseb – síť miliónů čar. Do tehdy se již formujícího výběrového postmoderního týmu nebyl Stratil přijat v rámci logiky té koncepce postmodernismu, která tehdá v Čechách panovala. Stratil se ocitl v solidních duchovních vodách modernismu, event. minimalismu a v nich plaval s výdrží jemu vlastní. Malovat sedm let čáry podle pravítka je ovšem šílenství a velbloudí trpělivost (termín monogramisty). Václav Stratil si právě těmito kresbami vydobyl postavení významného českého umělce, zařazení téměř neodvolatelné do české duchovní linie Zrzavý–Šíma–John–Boštík–Stratil, pozvání k účasti na domácích výstavách: Konfrontace v Lidovém domě a Střední věk v GHMP 1987; na zahraničních výstavách: Výstava českého umění v galerii Lamaignère v Paříži 1990 atd. (…) Měl i své samostatné výstavy: v ateliéru Margity Titlové Ylovsky na Maninách, tajně v depozitářích Národní galerie nebo ve stejném roce v Makromolekulárním ústavu… O meditativních kresbách V. Stratila vznikly zajímavé studie Václava Zykmunda, Jiřího Valocha, Karla Srpa, Igora Zhoře a Jaromíra Zeminy. Jak nejlépe charakterizovat toto dílo, kterému se dostalo skutečného ocenění? Maximální koncentrace, minimální gesta, askeze citu. Pozice k Hu-Habovi dosti kontradiční. Ale i tato kapitola končí na sklonku osmdesátých let. Eugena Brickia přivedlo studium Summy teologické Tomáše Akvinského ke slovu, posléze k happeningu. Patrně i zde to byla slova, která uvízla drápkem v nitru monogramisty, jež způsobila v jeho tvorbě emergenci slova. Uprostřed černých čar se náhle objevilo slovo Stigma. Stalo se to poprvé již v roce 1986 na jedné velké kresbě, vystavené v klášteře v Hostinném. Od tohoto momentu se začíná zvolna formovat nový příběh.
• z textu Mileny Slavické Příběhy monogramisty aneb Radost podezřelého, časopis Výtvarné umění, 3/91.
tuš, papír, rám, sklo, 12,3 × 21 cm
27 000 Kč
VYSTAVENO
Václav Stratil, Zatoulaný pes, Galerie Rudolfinum, Praha 1994.
PROVENIENCE
Významná soukromá sbírka, získáno od autora.
tuš, papír, rám, sklo, 88 × 62,5 cm
000 Kč
LITERATURA
Ladislav Daněk (ed.) – Karel Srp – Adriena Šimotová –Pavel Netopil – Jiří Valoch et al., Václav Stratil. Kresby 1955–2000, publikace k výstavám, Muzeum umění Olomouc, Olomouc 2000, s. 16.
177
tuš, papír, rám, sklo, 32 × 23 cm sign. na rubu M. Palla
15 000 Kč
178
muchláž (papír, na kterém jsem spal), tuš, papír, 30 × 21 cm sign. na rubu M. Palla Antimuchláž
15 000 Kč
179
tužka, plátno, rám, 25 × 85 cm sign. JAN HÍSEK 1998
38 000 Kč
2× tužka, papír, rám, sklo, 21 × 29,5 cm
15 000 Kč
Vladimír Kokolia patří k nejosobitějším autorům malířské generace, která nastoupila na domácí výtvarnou scénu v osmdesátých letech. Ve druhé polovině sedemdesátých let začal studovat v ateliéru Jana Svobody na Akademii výtvarných umění v Praze; od roku 1992 tam vedl ateliér grafiky 2. Mezi významné události ovlivňující Kokoliův umělecký vývoj patří Cena Jindřicha Chalupeckého, kterou získal v roce 1990. Formujícím momentem byla i navazující cesta do Spojených států. Dalším mezníkem byla jeho účast na mezinárodní přehlídce Documenta 4 v roce 1992, po které pak následovaly další zahraniční výstavy, mimo jiné v Německu, Itálii, Rusku a Švédsku. Po revoluci v roce 1989 se spolu s dalšími umělci (Vladimírem Mertou, Margitou Titlovou Ylovsky a mnoha dalšími) dostal do „stáje“ nově vznikající galerie Behémót Karla Babíčka, která fungovala od roku 1991.
MARIAN PALLA (*1953)
glazovaná keramika, délka 19 cm značeno M. P.
5 000 Kč
182
MARIAN PALLA (*1953) ROVNOBĚŽKY, 2022
glazovaná keramika, výška 28,5 cm sign. M. Palla
10 000 Kč
(*1963)
ručně ražená kulka, pozlacená (21 kt) kulka 10/20, plexibox, 15,5 × 15,5 × 6,5 cm sign. na rubu David Možný 2020–25 10/20
15 000 Kč
... Průstřel je tím, co nás znejišťuje, co narušuje neutrální minimalismus vnímaného prostředí... Konfrontace s trajektorií střely v transparentním skleněném „labyrintu“ je fyzickou a zároveň existenciální zkušeností. Do úvahy přichází potencialita křehkosti, nedostatku, smrti, ztráty, ale také touhy, k níž nás jaksi zkorumpovaně přivádí dvojznačnost nápisu Miss You: Minul jsem tě / Chybíš mi vyraženého na každém náboji. Pochopení celku přichází na konci instalace, v pomyslném bodě bezpečí u neporušeného skla, kde by se nám již vypálená střela neměla šanci zavrtat do těla. Ročně se na světě vyprodukuje 14 000 000 000 nábojů, to znamená 445 kusů za jednu vteřinu a 44 kusů za jedno mrknutí oka. My patříme mezi ty, kteří přežili. Není už jen to důvod k pocitu provinilosti? Po týdnech izolace se vracíme do veřejných prostorů ne-míst, nyní nejen esteticky sterilních, ale i pečlivě vydezinfikovaných. Open officy, nákupní centra, letištní haly, banky se opět začínají zaplňovat. Systém, jehož jsme součástí, nás ubezpečuje, že se vracíme do normálu, a stále se snaží tvářit, že chrání naše životy, ale před kým vlastně? Při pohledu na hromadu kulek s nápisy Miss You přemýšlím nad touhou a smrtí, cítím, že tyto dvě veličiny života mají hodně společného. Minimálně to, že nás brutálně probouzejí z iluze bezpečí, dostatku a nasycenosti.
• Jana Písaříková
184
MARIAN PALLA (*1953)
PATNÁCTÝ PES KTERÝ NEŠTĚKÁ, DVACÁTÝ DRUHÝ PES KTERÝ NEŠTĚKÁ, ČTYŘICÁTÝ ČTVRTÝ PES KTERÝ NEŠTĚKÁ – 3 KS, 80. LÉTA
3× tuš, pastelka, papír, každý 24 × 16,5 cm každý sign. na rubu M. Palla
18 000 Kč
… Tak jako si v devadesátých letech autor vyřizoval účty v cyklu Velký finanční skandál a reflektoval deziluzi z nově nabytého kapitalismu dříve totalitního státu, nyní se vrací se souborem Velký energetický skandál, kde velmi jemně, až na podprahové úrovni jemnohmotného těla, zobrazuje všeobjímající energii, která je palivem tohoto světa na mnoha úrovních. Palivo zajišťuje vzplanutí (opět na mnoha úrovních, včetně milostného vzplanutí). Dojde-li palivo, hrozí vyhoření. Po vyhoření přijde vyhasnutí, po vyhasnutí vychladnutí, po vychladnutí přijde nekonečná noc. …
… Vladimír Merta (*1957) je vizuální umělec, kurátor, pedagog. V roce 1983 absolvoval ateliér malířství na Akademii výtvarných umění v Praze. Na počátku své výtvarné praxe se věnoval land-artovým projektům, následně v devadesátých letech objektům, instalacím a obrazům s konceptuálním přesahem. V té době se živil také jako restaurátor. V roce 1998 založil společně s Marianem Pallou ateliér environmentu na brněnské FaVU, který vedl až do roku 2011. V současné době je vedoucí ateliéru nová média na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Je členem kurátorského uskupení Pragovka Gallery Kolektyv a dlouholetým rezidentem Pragovky, kde mimo jiné vznikly poslední obrazové cykly Původ mimozemský a Velký energetický skandál. Ve svých dílech osobitě reflektuje zkušenosti z mimovýtvarných oblastí, kterým se dlouhodobě intenzivně věnuje. Jsou to přírodní vědy, archeologie, geologie nebo zvuk. Zúčastnil se řady samostatných a kolektivních výstav v ČR a v zahraničí a je zastoupen v mnohých významných státních i soukromých sbírkách. …
• z textu Pavla Tichoně, 2025
VLADIMÍR MERTA (*1957) TŘI PIVA PRO LUCIA FONTANU, Z CYKLU VELKÝ ENERGETICKÝ SKANDÁL, 2023 enkaustika, plátno fixované na překližce, 222 × 125 cm sign. na rubu V– Merta
300 000 Kč
Obrazologie, Galerie U bílého jednorožce, Klatovy, Klatovy / Klenová, 2025 Marsův index pravděpodobnosti, Pragovka Gallery, Praha 2025 Velký energetický skandál, Městská galerie Říčany, Říčany, 2023
Daniela Mikulášková své obrazy vytváří pomocí manuálního šití, jeho základním rastrem však není nějaká předem daná osnova, podle které by se automaticky řídila. Naopak, je to osvobozující intuitivní pohyb po plátně, pohyb nití, jehož hranici určuje snad jen samotný okraj látky. Šitím autorka nahradila malbu v roce 2005, tedy přibližně o deset let dříve, než výšivka a textil začaly v mezinárodním měřítku opanovat současnou výtvarnou scénu.
Z tohoto počátečního období pochází obrazy, v nichž se manifestuje určitý paradox mezi pomalostí samotného procesu vyšívání a gestickou expresí výsledku. Následuje ztišené období šitých kreseb, z něhož pochází například cyklus věnovaný Fotoaparátům (2006). Zvolené konkrétní téma konfrontuje rychlost aktu focení a vůbec princip digitální reprodukce skutečnosti s kontemplativní subjektivitou výšivky. Na rozdíl od kresby je šití a vyšívání velmi pomalým procesem. Pro obojí je přitom důležité spojení vlastní tělesnost a mysli, které se otiskuje do procesu ruční práce. Co vlastně dělá ruka, když kreslí, a jak odlišně se chová při vyšívání? Jak moc je tato manuálně náročná práce spojená s aktem myšlení, jak se v ní otiskují emoce?
V roce 2010 následovalo téma Ubrusů, v němž se zrcadlil autorčin zájem o samotnou podkladovou látku, její význam a intimitu spojenou s domácností a rodinným stolováním. Zatímco zde je ještě patrná snaha sledovat dopředu určité téma vnitřně obsažené v samotné podkladové látce, v její barevnosti, stáří a stavu opotřebování, v sériích Věčnost I a II dochází k opuštění nějakého dopředu stanoveného záměru.
Jinými slovy, vyšívání se zde otevírá směrem k prostorově-časové a kontemplativní dimenzi. Osobně se domnívám, že právě v tomto bodě svého autorského směřování Daniela Mikulášková dochází k nalezení skutečně autentického a pro její tvorbu zásadního momentu.
Výšivka je zde v podstatě druhem nečitelného písma, abstraktní strukturou, místy připomínající krajinu. Když ji sledujeme, cítíme se být unášeni vlastním pohledem do různých směrů. Linie nití je tedy písmem, které náš zrak osvobozuje od lineárního čtení. Stáváme se nomády volně putujícími obrazovým polem. Nemusíme myslet na nic konkrétního, nemusíme nic říkat. Výmluvnost obrazu Daniely Mikuláškové je spojená s mlčením a přímým emocionálním přenosem energie.
Věřím, že její obrazy obrací naši pozornost k nulovému bodu jazyka, jsou způsobem, jak jazyk denaturalizovat, jak jej vrátit do počátečního stavu, do středu indiánského ohně, mimo hašteřivost, demagogii a ideologie.
• Jana Písaříková
186
DANIELA MIKULÁŠKOVÁ (*1974) POLE, 2011
výšivka na plátně, 70 × 100 cm sign. na rubu Daniela Mikulášková 2011 26 000 Kč
LITERATURA
Jana Pisaříková, Miroslav Jiřele: Daniela Mikulášková – Observe, vydal Aparat. ve spolupráci s Etcetera Art, Praha 2024, s. 33.
DANIELA MIKULÁŠKOVÁ (*1974)
kombinovaná technika, plátno, plexibox, 155 × 90 cm
sign. Mikulášková 2024
50 000 Kč
LITERATURA
Jana Pisaříková, Miroslav Jiřele: Daniela Mikulášková – Observe, vydal Aparat. ve spolupráci s Etcetera Art, Praha 2024, s. 4.
VYSTAVENO
Daniela Mikulášková – Observe, Etcetera Art, Praha 2024
188
MILOŠ KOREČEK (1906–1989)
ZA IX., 1974
fokalk, vintage bromostříbrná fotografie, 39 × 29 cm sign. na rubu Miloš Koreček 1974, razítko Sbírka Peter Dressler
3 500 Kč
189
MILOŠ KOREČEK (1906–1989) HLAVA, 1974
fokalk, vintage bromostříbrná fotografie, 39 × 29 cm sign. na rubu Miloš Koreček 1974, razítko Sbírka Peter Dressler
3 500 Kč
190
MILOŠ KOREČEK (1906–1989)
EMIGRANT, 1945
černobílá fotografie, vintage print, 24 × 18 cm sign. na rubu Miloš Koreček 1945 Emigrant
1 500 Kč
191 JAN KOTÍK (1919–2002)
BEZ NÁZVU, 1982
tužka, pastel uhel, papír, rám, sklo, 50 × 36 cm
sign. J. Kotík 82
12 000 Kč
192 SVATOPLUK SLOVENČÍK (1934–1999)
BEZ NÁZVU, 1985
tuš, papír, 101 × 68 cm
sign. Slovenčík 85
30 000 Kč
193
VÁCLAV ZYKMUND (1914–1984)
KAŠPAR NOCI, 1947
lept, papír, pasparta, rám, sklo, 11,5 × 7 cm sign. V. Zykmund
1 500 Kč
194
VÁCLAV ZYKMUND (1914–1984)
BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976
tisk z destruované matrice leptu, papír, 21,5 × 13,5 cm sign. V. Zykmund 76
2 500 Kč
195
VÁCLAV ZYKMUND (1914–1984)
ŽENY, 1943
tuš, papír, rám, sklo, 21 × 16 cm sign. V. Zykmund 43
12 000 Kč
VÁCLAV ZYKMUND (1914–1984)
KRAJINA, 1980
výšivka, kombinovaná technika, papír, rám, sklo, 18 × 20,5 cm sign. V. Zykmund 80
25 000 Kč
PROVENIENCE
Významná sbírka současného umění.
Rok 1946 představuje v tvorbě Bohumíra Matala mimořádně cenné a relativně vzácné období, v němž se formuje jeho charakteristický přístup k figuraci. Bezprostřední poválečná zkušenost se zde promítá do výrazně zhuštěného výrazu, kde figura chlapce se svíčkou přestává být popisná a stává se nositelem existenciálního obsahu. Typická je zde práce se zjednodušeným objemem a tlumenou barevností, která akcentuje tíhu a ukotvenost postav v prostoru.
Tato raná fáze je sběratelsky vyhledávaná pro svou autenticitu a jasnou vazbu na klíčové momenty českého umění druhé poloviny 20. století. Obraz Malý chlapec se svíčkou je typickou ukázkou autorovy poválečné tvorby, s hlubokým emociálním a symbolickým podtextem – naděje.
BOHUMÍR MATAL (1922–1988) MALÝ CHLAPEC SE SVÍČKOU, 1946
olej, plátno, rám, 75 × 60 cm sign. MATAL 46, na rubu B. MATAL 1946, MALÝ CHLAPEC SE SVÍČKOU, razítko Domu umění v Brně 380 000 Kč
LITERATURA
Katalog DU 1947, soupis vystavených děl Bohumíra Matala https://www.dum-umeni.cz/bohumir-matal-a-ladislav-zivr/t6145
tužka, papír, pasparta, rám, sklo, 19 × 12 cm značeno Eugenius
12 000 Kč
LITERATURA
Eduard Burgert, Roman Musil: Václav Špála – Soupis díla, Nadace Karla Svolinského a Vlasty Kubátové, Praha 2002, s. 159.
MILOSLAV CHLUPÁČ (1920–2008)
bronz III/III, 15 × 23 × 8,5 cm přiložen certifikát pravosti díla
40 000 Kč
200
BOHUSLAV REYNEK (1892–1971) BIČOVÁNÍ, 1965
suchá jehla s monotypem, papír, pasparta, rám, sklo 18 × 12 cm sign. tužkou Reynek
150 000 Kč
PROVENIENCE
Současný majitel grafiku získal od paní Ludmily Padrtové, manželky významného historika a teoretika umění Jiřího Padrty, který ji pořídil v 60. letech 20. stol.
LITERATURA
Dagmar Halasová: Bohuslav Reynek, vydalo nakladatelství Petrov, Brno 1992, obrazová příloha č. o. 30.
Pavel Chalupa: Bohuslav Reynek (1892–1971), Arbor vitae, Řevnice 2011, s. 292–293.
V publikaci jsou otištěny dvě varianty této suché jehly s monotypem. Na s. 292 je otištěna grafika ze sbírky Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích a na s. 293 grafika ze sbírky Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem (viz soupis reprodukcí na s. 396).
V soupisu reprodukcí jsou obě varianty uvedeny pod názvem Bičování II. Nabízená grafika je na rozdíl od publikovaných grafik navíc ozvláštněna akcentem modré barvy ve svítilně pouliční lampy, takže její celkové barevné vyznění je výrazně bohatší.
IVAN OUHEL (1945–2021)
POSTAVA, 1979
tužka, papír, 54 × 50 cm sign. I. Ouhel, na rubu 1979
8 000 Kč
LADISLAV NOVÁK (1925–1999)
INTERPRETACE RESSLOVY VĚTY, ALBUM 77, 1977
tužka, pastelka, papír, 62 × 44 cm sign. Ladislav Novák
3 500 Kč
8 000 Kč 201
VLADIMÍR KOMPÁNEK (1927–2011)
BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976
tuš, tužka, papír, 54 × 38 cm sign. V. Kompánek
204
IVAN OUHEL (1945–2021)
KRAJINA, 1969
tempera, uhel, papír, rám, sklo, 63 × 60 cm
sign. Ouhel 1969
30 000 Kč
Jedním ze svébytných grafických postupů Aleny Kučerové se stalo perforování, prorážení kovové matrice. Namísto toho, aby do kovové plochy ryla či leptala linie, body a zrnité plochy, tedy aby zpracovávala jen povrch a poskytovala divákovi určitou iluzi vznikající na ploše, konfrontovala se autorka s daným materiálem mnohem konkrétnějším a silovějším způsobem. Při tisku pak vznikají pozoruhodné efekty, kdy okraje „ran“ v materiálu získávají určité subtilní stínování a plasticitu. Matrice i tisky se tak vyznačují stejně hodnotnými, částečně dvojrozměrnými a částečně reliéfními či skulpturálními kvalitami.
Alena Kučerová patří k předním českým inovátorkám v oblasti grafických technik, postupů a významů. Médium grafiky je pro ni (podobně jako pro Vladimíra Boudníka a další) sférou experimentů, potýkání se s konkrétními materiály, s hmotou v její svébytnosti a naléhavosti. Věnovala se i tvorbě ilustrací a sklářským realizacím. Pracuje též na sérii reliéfních asambláží, v nichž opět přichází ke slovu vztah mezi plochou a plastickým, trojrozměrným a materiálním vyjádřením.
205
ALENA KUČEROVÁ (1935–2026) ČTYŘI HLAVNÍ BODY, 2006–2007
asambláž, hřebíky, tuš, papír, karton, dřevo, polychromie 44 × 48 × 11 cm sign. Alena Kučerová 2006–2007, ČTYŘI HLAVNÍ BODY 290 000 Kč
INFO
Od roku 1996 se tvorba Aleny Kučerové zásadně proměňuje. Souhrou okolností, při kterých přišla o pražský ateliér a tiskařský lis, nadobro končí se svou grafickou tvorbou a stěhuje se z Prahy na venkov. Tato změna se odráží i v její tvorbě, začíná pracovat na asamblážích a kolážích a místo bodů, které razila do kovových matric, používá hřebíky nebo perforuje papír. Využívá prostých nalezených předmětů –odřezků dřeva, prken nebo různých částí nábytku, klacíků, kartonů apod. a také se vrací k výrazné barevnosti, kterou využívala v šedesátých letech při kolorování kovových matric.
Dílo Čtyři hlavní body je typickou ukázkou tvorby po roce 1996: Alena Kučerová zde řeší vzájemné vztahy bodů – což bylo i celoživotním námětem jejího zkoumání.
ALENA KUČEROVÁ (1935–2026)
BEZ NÁZVU, 1967
čárový lept 3/20, papír, pasparta, rám, sklo, 50 × 64,5 cm sign. Alena Kučerová 1967
45 000 Kč
207
ALENA KUČEROVÁ (1935–2026)
BEZ NÁZVU, 60. LÉTA
tisk z perforovaného plechu, papír, rám, sklo, 33,5 × 53,5 cm sign. Alena Kučerová
28 000 Kč
208
ALENA KUČEROVÁ (1935-2026)
STROMY NA LOUCE, 1985
tisk z perforovaného plechu 2/50, papír, pasparta, rám, sklo 53 × 75 cm sign. Alena Kučerová 1985
28 000 Kč
209 ALENA KUČEROVÁ (1935–2026)
DĚTI SE PSEM, 1966
tisk z destruovaného plechu, 1. stav, papír, pasparta, rám, sklo 50,5 × 58,5 cm sign. Alena Kučerová 1966 70 000 Kč
LITERATURA
Marie Klimešová: Alena Kučerová, Galerie Pecka, Praha 2005, s. 102. (publikována matrice)
Tvorba partnerské dvojice Evy Kmentové a Olbrama Zoubka představuje jeden z nejzásadnějších dialogů v českém sochařství druhé poloviny 20. století. Podobně jako u manželů Janouškových jde o partnerskou dvojici, zde je ale jejich vztah ještě těsněji propojen skrze sdílený jazyk a téma figury a těla.
Stěžejním tématem jejich tvorby je tělo jako médium paměti, zranitelnosti a přítomnosti. Zatímco Kmentová pracuje s tělem jako otiskem, fragmentem a absencí, Zoubek tělo využívá jako vertikálu, znak a archetyp. Mezi díly obou autorů vzniká zvláštní napětí – modelace versus otisk, monumentalita versus intimita. 211
OLBRAM ZOUBEK (1926–2017)
BEZ NÁZVU, ALBUM 76, 1976
reliéfní tisk, papír, rám, sklo, 38,5 × 55 cm sign. Olbram Zoubek
18 000 Kč
EVA KMENTOVÁ (1928–1980)
STOPY, ALBUM 76, 1976
koláž, papír, rám, sklo 54 × 38 cm sign. Eva Kmentová Album 76
38 000 Kč
212 EVA KMENTOVÁ (1928–1980)
TORZO, 1977
koláž, papír, rám, pasparta, sklo, 62 × 45 cm sign. Eva Kmentová 1977
75 000 Kč
Tvorba manželů Věry a Vladimíra Janouškových patří k těm zásadním, v rámci českého poválečného umění, a to především v oblasti experimentálního sochařství. Přestože tvořili vedle sebe, jejich přístupy byly osobité, zachovali si silnou individualitu a vzájemně se spíše doplňovaly. Jejich tvorba stála mimo tehdejší oficiální proud.
Vladimír Janoušek (1922–1986) patřil k zakládajícím členům skupiny UB12, v roce 1970 reprezentoval tehdejší Československo na Expu 70 v japonské Ósace. Je autorem mnoha monumentálních plastik ve veřejném prostoru, tak spousty komorních děl, ve kterých se kloubí jeho fascinace figurou a pohybem.
Věra Janoušková (1922–2010) se řadí mezi nejznámější české sochařky. Stejně jako její muž patřila ke skupině UB12, v osmdesátých letech k Nové skupině a později k obnovené Umělecké besedě. Od šedesátých let se zabývala figurálním sochařstvím, její sochy ze smaltovaných plechů patří k vrcholům českého moderního umění. Nabízená díla ze sedmdesátých let jsou typickou ukázkou jejích nezaměnitelných portrétních koláží.
213
VLADIMÍR JANOUŠEK (1922–1986) KRESBA VARIABILNÍHO RELIÉFU, 1977
tuš, papír, rám, sklo, 62 × 45 cm sign. Vladimír Janoušek 77
18 000 Kč
214
asambláž, koláž, tuš, papír, rám, sklo, 33 × 24 cm sign. V. J. 1979
18 000 Kč
PROVENIENCE
Významná sbírka současného umění, získáno od autorky.
1977
koláž, kombinovaná technika, papír, rám, sklo, 58 × 43 cm sign. Janoušková 1977
50 000 Kč
LITERATURA
Jindřich Chalupecký, Jaromír Zemina, Naďa Řeháková:
Věra Janoušková, Galerie Aspekt, Brno 1998, obrazová příloha.
PROVENIENCE
Významná sbírka současného umění, získáno od autorky.
216
VLADIMÍR JANOUŠEK (1922–1986)
SOUSOŠÍ, 1965
tuš, papír, 42 × 60 cm sign. Vladimír Janoušek 65
10 000 Kč
PROVENIENCE
Významná sbírka současného umění, získáno od autora.
První groteskní obrazy Jiřího Sopka, které spojuje humor pop-artu a vizualita nová figurace, se objevily již koncem šedesátých let. Zlom nastává v roce 1969, kdy Sopko maluje obraz Opice s čepicí, první důsledně groteskní obraz (sbírka Národní galerie Praha). Následná Sopkova tvorba sedmdesátých let představuje klíčovou etapu jeho vývoje. Je to období, kdy se formuje jeho charakteristický malířský jazyk, založený na napětí mezi figurací, absurditou a existenciální nadsázkou. Jeho obrazy jsou charakteristické svojí výraznou barevnou expresivností. Stejně tak Sopko svoji pozornost již od počátku své tvorby věnuje lidské hlavě a jejímu výrazu – radosti i smutku. Nejde však o portrét. Zvláštní pozornost věnuje ztvárnění úst, která jsou v Sopkově pojetí často široce otevřená. Jak píše Josef Kroutvor: „Někdy v nich spatřujeme úsměv, přátelské znamení vyzývající k dialogu, hře a bližšímu kontaktu. Ale někdy se z těchto rozevřených úst dere na svět zoufalství, slyšíme křik, volání o pomoc ohrožené existence.“
217
JIŘÍ SOPKO (*1942) BEZ NÁZVU (VELKÝ ÚSMĚV/DESET HLAV), 70. LÉTA
olej, sololit, lišta, 55 × 116 cm
600 000 Kč
PROVENIENCE
Pozůstalost významného slovenského sochaře, získáno darem od autora.
218
JIŘÍ SOPKO (*1942) VYPLAZENÝ JAZYK, 1976
barevné tuše, papír, rám, sklo, 38 × 54 cm sign. Jiří Sopko 76
85 000 Kč
Aleš Lamr patřil v rámci české umělecké scény mezi výrazné osobnosti s nezaměnitelným koloristickým stylem a charakteristickým typem plošné kresby. Od počátku sedmdesátých let charakterizuje Lamrův výtvarný styl volná obrysová kresba předmětů a figur a plochy vyplněné pestrými, ale harmonicky změkčenými tóny akrylových barev, které vytvářejí dynamickou tvarovou mozaiku. Jeho díla ze sedmdesátých let lze řadit k tzv. nové vlně a české grotesce. Proud nové figurace se u nás začíná objevovat v polovině šedesátých let a během normalizace pokračoval až do let osmdesátých. Mezi další představitele patřili například Jiří Sopko, Zbyšek Sion, Jiří Načeradský nebo Karel Nepraš.
219
ALEŠ LAMR (1943–2024)
TAŽENÝ ŠTRŮDL, 1976
tuš, fixy, papír, 62 × 45 cm sign. A. LAMR 76
15 000 Kč
220
ALEŠ LAMR (1943–2024) HOMIČ TU BABL GAM, 1976
tuš, akvarel, fixy, papír, 38 × 53 cm sign. A. LAMR 76
6 000 Kč
221
ALEŠ LAMR (1943–2024) BAREVNÝ KRTEK, 1988
tuš, akvarel, ruční papír, 58 × 41 cm sign. A. LAMR 88
6 000 Kč
222
ALEŠ LAMR (1943–2024) INFANTILNÍ ZÁTIŠÍ, 1983
tuš, akvarel, ruční papír, 41 × 58 cm sign. LAMR 83
6 000 Kč
Jiří Načeradský absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století v ateliéru Vlastimila Rady. Jako pedagog působil od devadesátých let jak na AVU v Praze, tak na brněnské FaVU. Od počátků tvorby byla jeho doménou rozměrná figurální malba, a to navzdory aktuálním trendům. V šedesátých letech se tak vymezoval vůči převládajícímu informelu nebo geometrické abstrakci, až od let sedmdesátých jeho tvorba souzněla s tehdy více oblíbenou novou figurací. Nepatřil ale k oficiálně uznávaným autorům. Kompozice svých děl od počátku přebíral z fotografií publikovaných v tisku, a protože se chtěl vyhnout politické tematice, zpracovával reportážní snímky ze sportovního prostředí. To je také důvod, proč jsou jeho figury často v pohybu a na plátně se nacházejí četné nápisy. Kromě sportovní tematiky se v jeho díle od konce šedesátých let objevovaly ženské postavy, mnohdy vulgární, deformované a expresivně podané. Tato poloha pak vyústila do série Kudlanek, jež začala vznikat ke konci sedmdesátých let. Žena je zde podána jako hmyzí škodlivý tvor. Ve figuraci malíř pokračoval až do své smrti, v devadesátých letech pak přidával stále více stylizovaných geometrických tvarů. Jeho dílo, zejména s tematikou sportu, patří mezi ikonické projevy československé malby druhé poloviny dvacátého století.
• Martin Vaněk
223
tuš, papír, 54 × 38 cm sign. Načeradský, datováno
2 500 Kč
224
JIŘÍ NAČERADSKÝ (1939–2014) LEŽÍCÍ KUDLANKA / VĚCI DNE –OBOUSTRANNÁ MALBA, 1974
olej, karton, rám, sklo, 50 × 70 cm každá strana sign. Načeradský 1974
90 000 Kč
225
JIŘÍ NAČERADSKÝ (1939–2014) BIOSTROJE – OBOUSTRANNÁ
MALBA, 1971
tempera, papír, 65 × 49 cm
sign. Načeradský 71
14 000 Kč
226
JIŘÍ NAČERADSKÝ (1939–2014) ATLET / OPICE – OBOUSTRANNÁ MALBA, 1994
tempera, papír, 45 × 65 cm sign. Načeradský 94
8 000 Kč
JIŘÍ NAČERADSKÝ (1939–2014)
STAVITELÉ, 1984
olej, sololit, 73 × 107 cm sign. Načeradský 84
38 000 Kč
228 MICHAL GABRIEL (*1960) PEGAS, 1987
pastel, papír, rám, sklo, 41,5 × 59 cm sign. Gabriel 1987
15 000 Kč
PROVENIENCE
Významná sbírka současného umění, soubor nabízených kreseb získán od autora.
VYSTAVENO
Michal Gabriel, Galerie Aspekt, Brno 1993.
229
MICHAL GABRIEL (*1960)
BEZ NÁZVU I, 1988
tuš, papír, pasparta, rám, sklo, 29 × 20,5 cm
sign. Michal Gabriel 1988
3 000 Kč
230
MICHAL GABRIEL (*1960)
BEZ NÁZVU II, 1988
tužka, papír, pasparta, rám, sklo, 20 × 29 cm
sign. Michal Gabriel 1988
3 000 Kč
231
MICHAL GABRIEL (*1960)
BEZ NÁZVU III, 1988
tuš, papír, pasparta, rám, sklo, 26 × 30 cm
sign. Michal Gabriel 1988
3 000 Kč
232
(1933–2005)
POCTA JACKSONU POLLOCKOVI, 1993
lité laky, sololit, 30 × 40 cm sign. na rubu J. Vožniak 1993
6 000 Kč
233
VOŽNIAK (1933–2005)
Z CYKLU LITÉ LAKY, 1989
lité laky, papír, pasparta, rám, sklo, 21,5 × 21 cm sign. Jaroslav Vožniak 89
1 800 Kč
PROVENIENCE
Dílo pochází ze sbírky Vojtěcha Petratura.
Tvorba Jaroslava Vožniaka začala vynikat v českém nezávislém umění již na sklonku padesátých let, kdy absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a AVU. V roce 1957 se Vožniak připojil k neo-dadaistickému sdružení Šmidrů (Jan Koblasa, Karel Nepraš, Bedřich Dlouhý), skupině umělců, kteří se snažili vymezovat vůči tehdejší nepříznivé době. Na začátku šedesátých let se skupina samovolně rozpadla a Vožniakova tvorba prochází do konce osmdesátých let různými stadii vývoje od informelní abstrakce či surrealismu přes dada k fantasknímu hyperrealismu.
V roce 1968 se umělec mimo jiné účastní i významné světové výstavy umění ve švédském Stockholmu. Nabízený obraz patří do skupiny tzv. litých laků, které vznikají od roku 1989 a odkazují na pollockovskou abstrakci.
PROVENIENCE
Sbírka historika umění PhDr. J. Kohoutka.
234
JOZEF JANKOVIČ (1937–2017)
BEZ NÁZVU, 1977
koláž, tužka, uhel, tempera, papír, 65 × 48 cm
sign. JANKOVIČ 77
6 000 Kč
235 MIROSLAV ŠNAJDR (1938–2024) BEZ NÁZVU, ALBUM 77, 1976
tempera, papír, 46 × 63 cm sign. M. Šnajdr 76
6 000 Kč
Pro tvorbu Roberta Bučka je charakteristická práce s příběhem, potřeba znovu jej prožít, procítit nebo vnímat prostřednictvím ryze výtvarných prostředků. Zejména v posledních letech se vedle vytváření nových sochařských struktur tradiční cestou věnuje také práci s nalezenými materiály, k nimž přistupuje jako k paměťovému nosiči. Nejde mu tak v nadsázce jen o recyklaci materiálu, ale i o recyklaci příběhů.
Robert Buček absolvoval v roce 2007 ateliér sochařství u Maria Kotrby. V roce 2012 získal PhD. v oboru sochařství na Akademii výtvarných umění v polské Wrocławi, kde byl v roce 2022 ve stejném oboru habilitován docentem. Zúčastnil se desítek mezinárodních sochařských sympozií a výstav, samostatně vystavuje od roku 2011. Je kurátorem Uměleckého centra Univerzity Palackého. Od roku 2014 vede ateliér keramiky na Katedře výtvarné výchovy Univerzity Palackého v Olomouci.
(*1979)
keramika naked raku, 47 × 45 × 38 cm přiložen autorský certifikát
55 000 Kč
237
(*1979)
keramika, porcelán, pop off slip raku, 50 × 26 × 63 cm přiložen autorský certifikát
75 000 Kč
Gemrot se na obrazech zabýval živly: zemí i vodou, ohněm i vzduchem. Poslední z nich pronikl do obrazů s náměty letících nadzvukových letadel, vzbuzujících aerodynamický třesk, zrakový zážitek zvukového kužele. Týkají se znázornění pohybu stáním. Letadla se zdají tkvět na místě, dění do nich vnáší až aerodynamický třesk, jejž svou rychlostí vyvolávají. Pronikají za hranice vnímatelné reality. I když jsou supersonické stroje jedním z nejdokonalejších výdobytků techniky, v Gemrotově případě je lze pojímat jako prostředek prodloužených lidských schopností, jenž neztrácí souvislost se smysly.
• Karel Srp, úryvek z textu Samoty, 2022
Karel Srp: Jan Gemrot, Observace, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha 2022, s. 129
238
JAN GEMROT (*1983) F22 SUPERSONIC, 2022
olej, akryl, plátno, 120 × 165 cm sign. GEMROT 22
320 000 Kč
VYSTAVENO
Jan Gemrot - Observace, EXPO 58 ART, Praha, 2022
Petr Lysáček patří mezi významné české umělce, kteří nastupovali na výtvarnou scénu v devadesátých letech 20. století. Ve své práci využívá širokou škálu médií (z nichž některá mísí dohromady): instalace, objekt, fotografie, malba, video, performance. Upozornil na sebe již v době studií na AVU, kdy se výrazně zapojil do výtvarného dění coby člen skupiny Pondělí (založena 1989). Tvorba jednotlivých členů skupiny měla některé společné prvky, mimo jiné smysl pro odstup, ironii a humor apod. To z díla některých umělců skupiny později vymizelo. Dílo Petra Lysáčka si naopak tento charakter udrželo i nadále. Lysáček v současnosti žije v Praze, ale dlouhá léta po studiích pobýval v rodné Ostravě a tamní scénu velmi ovlivnil (společně s Jiřím Surůvkou). Spolu s dalšími umělci v Ostravě zorganizoval řadu kontroverzních akcí, mimo jiné festival akčního umění Malamut, který se stal nejdůležitější přehlídkou tohoto typu umění na české výtvarné scéně (1994–1998). Petr Lysáček je od roku 1994 vedoucím ateliéru intermediálních forem na Katedře výtvarné tvorby Ostravské univerzity, kam nyní z Prahy pravidelně dojíždí.
Petr Lysáček ve své tvorbě často pracuje s prvky ready-made a neo-dada, které mu pomáhají zpochybňovat zaběhané formy a obsahy. Je mistrem ve zpracovávání nalezených či různě získaných předmětů. Tyto předměty recykluje a někdy dotváří vlastními zásahy tak, že vznikají nové souvislosti. V některých objektech či instalacích jde o vyslovení hlubších spirituálních symbolů, které jsou ovšem podrobeny – pro Lysáčka příznačné – ironii. Tak je tomu například v jedné z raných instalací Rozcestí (1993), v níž autor použil vozík s dětskou stoličkou posazenou na kolejnice, jež se rozbíhají do tří stran tak, že pohyb na kolejích je reálně nemožný. Dětská sedačka symbolizuje svět dítěte, které – na rozdíl od dospělých – najde řešení v neřešitelné situaci. Instalace je symbolem kreativity – někdo cestu dál nalezne. Koleje mohou pokračovat do neznáma: jde o setkání dvou realit – jedné praktické, a jedné, která jde za náš svět.
Ve výčtu děl, kde hlavní role hrají neobvyklá technika, recyklace a nápaditá hra s materiály a významy zobrazovaných předmětů, bychom mohli pokračovat do nekonečna. Jisté je, že Petr Lysáček je jedním z nejvynalézavějších umělců posledních dvaceti let. Jeho práce ale nejsou pouhým technickým cvičením: díky humoru a ironii jemu vlastním odkazují k absurditě, relativizují obecně chápané umělecké hodnoty a vznášejí tak otázky po smyslu umění i života.
• z textu Ivony Raimanové
malba baterkou, foto emulze, plátno, 90 × 65 cm sign. na rubu Petr Lysáček 1994
55 000 Kč
VYSTAVENO
Dvojitý Nelson, trojitý Mandela, Dům umění Brna, Brno 2003. Humusagnus, Galerie výtvarných umění v Ostravě, Ostrava 2000. Mrkačka, Galerie MXM, Praha 1996. Maikäfer flieg, Hochbunker Galerie, Köln, DE 1995. Symbols of Three Generations, GKM, Katovice PL 1994.
240
pastelky, papír, rám, sklo, 35 × 50 cm sign. na rubu ALAVERDYAN 24, ŽIVOTNÍ ROZHRANÍ 9 (LIFE INTERFACE)
19 000 Kč
241
SVÄTOPLUK MIKYTA (*1973) PLOT II, 2024
kyanotypie, ruční papír, rám, sklo, 122 × 81 cm sign. na rubu Mikyta 2024
75 000 Kč
VYSTAVENO
Alena Kučerová & Svätopluk Mikyta, Rok na vsi, Etcetera Art, Praha 2025.
Svätopluk Mikyta je absolventem Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě, ateliérů volné grafiky (1992–1997) a keramiky (1999–2000). Se Zuzanou Bodnárovou spoluzaložil platformu „Banská ST A NICA Contemporary“ v Banské Štiavnici, jež funguje od roku 2009. O dva roky později se stal vedoucím ateliéru kresby a grafiky na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, kde také získal docenturu a kde působí dodnes. Absolvoval několik studijních pobytů v Německu (Stuttgart a Berlín). Dlouhodobě žil také v Praze. V roce 2009 se stal laureátem Ceny Oskára Čepana. Pro Mikytu je příznačné neustálé „nomádství“, intenzivně se pohybuje na slovenské i české umělecké scéně, které svými aktivitami nejen propojuje, ale také je díky svým zahraničním kontaktům obohacuje o mezinárodní rozměr. Charakteristika regionů, v nichž působí či působil, se přitom promítá do jeho práce. Mikyta se vedle klasických médií, jako je kresba, grafika a keramika, věnuje také instalaci, přičemž jeho práce v těchto oblastech mají konceptuální charakter. Již od konce devadesátých let Mikytu zajímal středoevropský prostor jako specifické kulturně-politické teritorium, v němž se mísí prvky různých kultur. Ve své práci kriticky odkazuje k dědictví totalitarismu mnoha úrovní a ke vzrůstajícím nacionalistickým a xenofobním tendencím. K poznávacím znamením Svätopluka Mikyty patří kombinace precizní kresby s plošným gestem nebo práce se staršími reprodukcemi, které svými zásahy pozměňuje formálně i významově. Vznikl tak například rozsáhlý konvolut tzv. „překreseb“. Kolem roku 2016 se Mikytova práce začala postupně proměňovat. Neztratila nic z předchozí angažovanosti, zároveň je ale více orientovaná na samotnou problematiku volné tvorby, výtvarnou techniku a v neposlední řadě na galerijní provoz a způsoby instalace děl v galerijním prostoru jako formu interpretace (např. výstava Pomoderna a sedm monochromů, 2014).
• Martin Vaněk
Kyanotypie je fotografická technika, která vznikla v polovině 19. století (John Herschel, 1842). Využívá fotocitlivosti železných solí. Výrazná Turnbullova nebo berlínská modř vzniká sloučením solí v místech, která jsou osvícena, přičemž obraz vzniká přímo při expozici.
Dílo Svätopluka Mikyty odkazuje v konceptuální rovině na akce a performance 70. a 80. let, na tvorbu Dalibora Chatrného, Vladimíra Havlíka, Jiřího Valocha nebo Milana Grygara a Olgy Karlíkové.
… Kromě vodního živlu se Kiva často obrací k horizontu. Zatímco v cyklu Dívám se někam za je zcela ústředním prvkem, odkazuje k důležitosti neviděného, možného v samotné fotografii, v dalších rovněž funguje jako druh abstraktní dělící linie. Autora zajímá i s vědomím toho, že na každou kulturu a obyvatelstvo na planetě působí kulturně a antropologicky jinak. Díky předkům tak v sobě máme uloženou informaci o této základní dělící křivce, a i proto reagujeme subjektivním způsobem na různý charakter krajiny, ale i na abstraktní kompozice odlišně. Přítomnost horizontu ve výsledných snímcích je v každém případě něčím, co nám umožňuje ne tolik estetický, jako spíš fyzický druh prožitku. …
… Vladimír Kiva Novotný vystudoval Institut tvůrčí fotografie v Opavě; pro kontextualizaci jeho tvorby jsou důležité osobnosti české fotografie jako Jan Sudek (neotřelá moc obraznosti), Josef Koudelka (jeho estetika a odvaha) nebo Jan Svoboda (jeho smysl pro podivnou podstatu věcí). Do výčtu pro autora důležitých umělců a umělkyň můžeme rovněž zařadit Jeffa Walla, Wolfganga Tillmanse, Alenu Kučerovou a mentorku, umělkyni Margitu Titlovou Ylovsky.
Kiva dlouhodobě sleduje téma banality a každodennosti; pro její objevení pro něj byla paradoxně podstatná kniha Rozhodující okamžik od Henriho Cartier-Bressona. Díky ní si uvědomil důležitost těch malých nerozhodujících, které jsou téměř všude kolem nás a utvářejí dlouhodobý stav – jsou druhem plynutí, v jehož mezerách se autor pohybuje nejraději. Ze zahraničních fotografických vlivů na něj nesporně působila i Düsseldorfská škola. Oproti jejím tendencím má ovšem potřebu místy až lyrické estetizace. S východoevropským konceptualismem sedmdesátých a osmdesátých let pak Vladimíra Kivu Novotného spojuje především tendence k pozorování reality jako výchozího bodu uměleckého procesu; ten však sám o sobě může mít i na konceptuální umění nebývale existenciální povahu.
• z textu Jany Písaříkové
242
VLADIMÍR KIVA NOVOTNÝ (*1977)
černobílá fotografie, pigmentový tisk, 1/3, rám, artglass, 53 × 173 cm sign. na rubu Vladimír Kiva Novotný 1/3
75 000 Kč
VYSTAVENO
Na to je čas, Etcetera Art, Praha 2025.
LITERATURA
Jana Písaříková, Miroslav Jiřele: Na to je čas, vydal Aparat. ve spolupráci s Etcetera Art, Praha 2025, s. 15.
Laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2003 Michal Pěchouček začínal jako grafik. Už jeho barevné linoryty byly technicky brilantní a dosahovaly malířských kvalit. Na konci devadesátých let Pěchouček začínal prozkoumávat další médium – fotografii. V roce 2001 se opět vrací k malování, jehož prostřednictvím ale nadále rozvíjí metodu fotopříběhů. K malbě se ostatně Pěchouček periodicky vrací, nicméně ze škatulky malíře se definitivně vymanil již ve druhé polovině devadesátých let. Tvorba Michala Pěchoučka byla v zásadě vždy tradiční, ale postupně nabrala úplně nových a originálních forem. Autor se v roce 1996 s novou technikou posunul do úplně nové dimenze a prostorovosti v obraze se pokusil dosáhnout pomocí vyšívání. Velkoformátové dílo Dominik vytvořil Pěchouček v rámci většího cyklu „šitých“ obrazů, které vznikly v roce 2004 během jeho pobytu v severní Itálii. Reálné, obnošené kusy oblečení a textilií a realistických kreseb obličejů dodávají dílům autentičnost.
Reliéfní drapérie na obrazech odkazuje k sochařské práci s materiálem. Před svým odjezdem do Itálie pracoval Pěchouček jako ošetřovatel v nemocnici na pražských Vysočanech, na což odkazuje i použité nemocniční pyžamo. Nabízený obraz v sobě nese všechny Pěchoučkovy typické momenty, jako je inspirace fotografickým předobrazem, ruční výšivka, uvolněná práce s formátem a přírodním plátnem a figurativní motiv s existenciálním nábojem.
Michal Pěchouček od roku 2019 spolupracuje a vystavuje v autorské dvojici s Rudim Kovalem pod pseudonymem unconductive trash.
243 MICHAL PĚCHOUČEK (*1973) Z CYKLU MATTER, 2007
nitě, textil, 100 × 70 cm
48 000 Kč
PROVENIENCE
Italská soukromá sbírka umění, získáno od autora.
LITERATURA
Srov.: Martin Mazanec: Michal Pěchouček Studio, Pastiche Film o.s., Olomouc 2013, stránky nečíslovány.
244
MICHAL PĚCHOUČEK (*1973) BEZ NÁZVU (SEKYRKA), 2008
tužka, výšivka, textil, plátno, 160 × 130 cm
120 000 Kč
PROVENIENCE
Italská soukromá sbírka umění.
... Deníkový záznam svou okamžitostí provedení představuje jednu ze základních forem propojení umění a života. V extrémních případech může být natolik silný, že je obtížné určit jeho hranice. V instalaci Dity Pepe se rozvíjí téma rodinné paměti a společně tráveného času. Rodinné fotografie se kombinují s vitrážemi (styl Tiffany), vloženými do starých dřevěných šuplíků a opatřenými
LED osvětlením, jež lze podle potřeby rozsvěcet. Podobně jako ve své knize Hranice lásky autorka i zde zkoumá, co se děje v našem mozku, když milujeme. Možná si své vzpomínky a zkušenosti vybavujeme a třídíme podobně, jako když otevíráme skříně plné šuplíků. Ve spojení se sklem vzniká nová realita odkazující na momenty života, které si každý pamatuje jinak. ...
• z textu Jany Písaříkové k výstavě Na to je čas, Etcetera Art, Praha 2025
Pro uměleckou tvorbu Dity Pepe je charakteristický důraz na lidskost a silný příběh, jenž je mnohdy vizuálně stylizován autorskými vstupy v podobě autoportrétů. Ve svých dokumentárních projektech Pepe neochvějně zkoumá rozmanitost životních cest na pozadí osob z různých sociogeografických vrstev, trpělivě jim naslouchá a nikdy je nesoudí. K tomuto zkoumání často využívá výrazových prostředků inscenované módní fotografie v kombinaci s klasickou dokumentární tradicí – středem její pozornosti však stále zůstává zájem o ženský subjekt a sokratovská touha prostřednictvím druhých poznat samu sebe.
• z textu Edity Kubištové, 2022
plyš, dřevo, sklo, 35,5 × 29 × 11 cm sign. na rubu DITA PEPE
55 000 Kč
fotografie, vitráž ve stylu Tiffany, dřevo, elektrifikace
50 × 35 × 13 cm sign. na rubu DITA PEPE
60 000 Kč
… Adam Žufníček (1999) patří mezi nejvýraznější tvůrce nastupující generace. V jeho tvorbě se prolíná inspirace vizualitou žánrových subkultur, sci-fi, fantasy, graffiti, DIY i běžných popkulturních předmětů. S mimořádným důrazem na zpracování detailů, které prozrazuje původní malířské zaměření autora, kombinuje nalezené, přírodní, umělé i odpadní materiály.
V roce 2025 absolvoval studia v ateliéru volného umění III na pražské VŠUP, bakalářské studium zakončil v ateliéru malířství III na FaVU VUT v Brně. Prošel studijními stážemi na univerzitě Bauhaus ve Výmaru a v ateliéru video na FaVU VUT v Brně, krátce studoval i na AVU v Praze.
Samostatně vystavuje od roku 2021, jeho tvorba byla představena například v Galerii U Betlémské kaple a ve Studiu Prám v Praze, v galerii Zaazrak Dornych, v Domě pánů z Kunštátu v Brně nebo v Galerii PAF v Olomouci.
• Martina Mrázová
z textu k výstavě Household Items, Etcetera Art, Praha 2025
247
ADAM ŽUFNÍČEK (*1999) BEE, 2025
kombinovaná technika, délka trupu 45 cm 12 000 Kč
VYSTAVENO
Household Items, Etcetera Art, Praha 2025.
248
ADAM ŽUFNÍČEK (*1999) BROOM IX – BROOM OF FABERGE, 2025
kombinovaná technika, délka 65 cm 18 000 Kč
VYSTAVENO
Household Items, Etcetera Art, Praha 2025.
… Milan Houser je experimentátor: s barvami a jejich vlastnostmi, s rámy a jejich tuhostí, s plátnem a jeho elastičností, s novými nástroji vizuality. Ač snahou každého, kdo s lakem kdy pracoval, je jeho dokonalé nanesení v tenké souvislé vrstvě, Houser jde přesně opačnou cestou. Litry barevných nitrolaků postupně nalévá do zdánlivě nejasných forem při skryté hře se spojenými nádobami, do které vstupuje ještě alchymie barevných zákonitostí či průhlednosti a průsvitnosti způsobených mnohočetností lakových vrstev. Jeho barvy tečou, mísí se, vytvářejí hluboké tůňky lakových jezírek, jež pomalu, velmi a velmi pomalu vysychají, jsou opakovaně přelévány a zpětně leštěny. …
… Výrazově můžeme v Houserových pracích spatřit následovníky suprematismu, minimalismu, geometrické abstrakce i abstraktního expresionismu, v redukčně čisté estetice propagované ve čtyřicátých letech americkým teoretikem Clementem Greenbergem, nicméně užití netradičních postupů jej posouvá dál. …
• Filip Suchomel, z textu Tektonické obrazy Milana Housera
(*1971)
lak, barviva, pigmenty, pryskyřice, plátno, 80 × 80 cm sign. na rubu M. HOUSER 2025
130 000 Kč
Tomáš Lahoda vystudoval v sedmdesátých letech Akademii výtvarných umění v Praze a následně se přesunul do Dánska, kde nastoupil jako vedoucí ateliéru malby na Jutské akademii výtvarných umění v Aarhusu. Nabízená díla z cyklu Ad Paintings v sobě mísí zkušenosti z klasické hyperrealistické a abstraktní malby a zároveň ironicky a hravě tematizují kritiku současné konzumní společnosti.
250
TOMÁŠ LAHODA (*1954) NARCISSE, 2008
akryl, airbrush, plátno, 90 × 100 cm sign. na rubu Narcisse Tomas Lahoda 2008
95 000 Kč
LITERATURA
Kol. autorů: Tomáš Lahoda – Voilá!, KANT 2009, obrazová příloha.
251 TOMÁŠ LAHODA (*1954) GOT2B, 2008
akryl, airbrush, plátno, 100 × 100 cm sign. na rubu göt2b Tomas Lahoda 2008
95 000 Kč
LITERATURA
Kol. autorů: Tomáš Lahoda – Voilá!, KANT 2009, obrazová příloha.
252
HÁBL (*1975)
POLE, 2012
kombinovaná technika, plátno, 60 × 71 cm sign. na rubu Patrik Hábl POLE 2012
8 000 Kč
253 VÁCLAV GIRSA (*1969) LOĎ, 2002
akryl, plátno, 60 × 80 cm sign. na rubu V. Girsa 2002
29 000 Kč
254
PATRIK KRIŠŠÁK (*1986)
CRY, Z CYKLU DOMESTIKACE, 2018
olej, gliter, plátno, 160 × 200 cm sign. na rubu PATRIK KRIŠŠÁK CRY ZE SÉRIE DOMESTIKACE
65 000 Kč
... Nejemotivnějším cyklem je Domestikace. V ní se Patrik Kriššák projevuje nejvíc jako vypravěč příběhů. Motivisticky se cyklus týká –obecně řečeno – rostlin a živočichů. Autor zde však nefiguruje jako nestranný pozorovatel, nýbrž názorově. Zásadní inspirační impuls v tomto případě sehrál esej Johna Bergera z roku 1977 ‚Proč se dívat na zvířata‘, který na ztrátě přímého pohledu odkrývá drastickou proměnu „přirozené spojnice mezi člověkem a přírodou“. Některá z pláten působí až naivně či idylicky, Kriššák přitom ve skutečnosti zobrazuje výhradně pokojové rostliny „uvězněné“ v květníku, odsouzené k věčnému zkrášlování, a domácí mazlíčky vydané svým majitelům napospas. Jakkoli se to nemusí zdát, důvody vzniku této série jsou tedy především kritické, a fakt, že si to jako diváci neuvědomujeme, jen potvrzuje pokřivenost naší optiky.
• Radek Wohlmuth
Samuel Paučo patří k nepřehlédnutelným osobnostem nejmladší generace pohybující se na poli současné malby. Svou tvorbu rozvíjí kolem několika ústředních témat a výtvarných problémů, mezi nimiž důležitou úlohu přiznává barvě, struktuře, přírodě. Jeho specifickým přístupem, jímž přitahuje pozornost, je nezaměnitelná kombinace fragmentární předmětnosti s postupy strukturální abstrakce. Postupně dospívá k sebevědomému malířskému stylu, který osciluje mezi vitalitou expresivního malířského gesta, jímž zachovává kontinuitu s klasickou malbou, a jeho ukotvením v soudobém diskurzu konceptuálního způsobu uvažování. Obrazněji řečeno – v pozadí jeho malby zůstávají sice přítomny odkazy na konkrétní krajinné motivy, podvratným konceptuálním zásahem však směřuje k jejich popření, zcizení či zpochybnění. Povaha krajiny – zprvu zejména v podobě krystalických struktur majestátních horských masivů – se v Paučových plátnech v posledních letech výrazně proměnila. Její zvláštní znepokojivý, popř. dramatický potenciál odkrývá v cyklu nazvaném Potopa, tedy v krajině zasažené přírodní katastrofou. I když je zcela oproštěna od lidské přítomnosti, je poznamenaná stopami lidské aktivity. Dřevěné přístřešky, chatrče, kůlny jako by přebíraly úlohu vizuální metafory při střetu kultury s živelností přírody. Přestože plátna implicitně odkazují zejména k existenciálním významům, jsou, zdá se, současně také projevem spontánního estetického okouzlení. Graficky ostrá malba, v níž se autor vzdal tonálních přechodů a modelace, výrazná rytmická struktura malby svou přízračností balancuje na hranici mezi reálným a fantaskním. Smyslové vlastnosti textury, povrchu a barvy naproti tomu oslavují spíše vizuální hédonismus malby.
• z textu Kaliopi Chamonikoly
kombinovaná technika, sololit, překližka, 35 × 28 × 30 cm sign. SAMO 23
28 000 Kč
VYSTAVENO
Paučo, Etcetera Art, Praha 2024.
256
ABS plast 1/3, polychromie, kovová deska, výška 70 cm sign. Monika Horčicová 2020
38 000 Kč
VYSTAVENO
Spolu vedle sebe, Etcetera Art, Praha 2025.
257
VENDULA CHALÁNKOVÁ (*1981) KDO TEN DORT NESNÍ, DOSTANE LÍZÁTKEM NA HOLOU!, Z CYKLU PERNÍKOVÁ CHALOUPKA, 2024
koláž, papír, rám, sklo, 33 × 27 cm sign. na rubu PERNÍKOVÁ CHALOUPKA, VENDULA CHALÁNKOVÁ 2024,KDO TEN DORT NESNÍ, DOSTANE LÍZÁTKEM NA HOLOU! 18 000 Kč
258
VENDULA CHALÁNKOVÁ (*1981) SOUTĚŽ, 2003–2006
koláž, papír, 88 × 62 cm sign. na rubu Chalánková 35 000 Kč
259
VENDULA CHALÁNKOVÁ (*1981) RADŠI MALUJ! – MAJONÉZA, LIMITOVANÁ EDICE, 2025
katalog RADŠI MALUJ! s originální malbou (akryl, plátno, ø 15 cm)
Venduly Chalánkové s motivem jejich obrazů
10 000 Kč
INFO
ed.: Radek Wohlmuth, Miroslav Jiřele, Vendula Chalánková
Vydal Aparat. ve spolupráci s Etcetera Art k výstavě
Vendula Chalánková: Radši maluj! 11. 9. – 10. 10. 2025
v galerii Etcetera Art, Smetanovo nábřeží 8, Praha
VRBKOVÁ – FRAMING THE ORDINARY
Registrace dražitelů do sálové aukce je možná nejdříve 1 hodinu před aukcí na místě jejího konání. Účastník dražby je povinen doložit svou totožnost pomocí občanského průkazu či cestovního pasu, zapsat se do seznamu účastníků dražby a podepsat čestné prohlášení, že není osobou vyloučenou z dražby podle zákona č. 26/2000 Sb. (viz formulář „Přihláška do aukce").
Účastník dražby může dražit i bez své osobní přítomnosti na dražbě na základě písemné plné moci, kterou zmocní dražebníka k svému zastoupení v aukci. Tato plná moc musí obsahovat čísla položek katalogu, jejich přesný popis, vyvolávací cenu a nákupní limit, za který je zmocněnec oprávněn předměty dražit (viz formulář „Plná moc").
Účastník dražby může po dohodě s aukční síní dražit po telefonu. Plná moc musí obsahovat veškeré údaje jako při písemné nabídce kromě nákupního limitu. Žádosti o dražení po telefonu je třeba po dohodě s dražitelem zaregistrovat nejpozději 24 hodin před začátkem aukce. Pokud se v průběhu aukce nepodaří zmocněnci navázat se zmocnitelem telefonické spojení, a to bez ohledu na důvod, potom je zmocněnec oprávněn učinit u toho předmětu aukce, u kterého tato skutečnost nastala, nabídku ve výši vyvolávací ceny tohoto předmětu.
Položky č. 1-109 budou draženy 24/4/2026 pouze v online aukci na portále LiveBid.cz. Dne 25/4/2026 od 18.30 proběhne sálová aukce (položky č. 110-257 s možností dražit i online na Livebid.cz. Předměty se draží v pořadí uvedeném v katalogu, které může licitátor z organizačních důvodů změnit. Po vyvolání předmětu mohou dražitelé činit příhozy zvednutím dražebního čísla. Dražba předmětu se koná, pokud dražitelé činí příhozy. Licitátor může podání bez odůvodnění odmítnout. Nebylo–li přes dvojí výzvu licitátora učiněno podání vyšší, oznámí licitátor ještě jednou poslední podání a po třetí výzvě udělí příklep účastníkovi dražby, který učinil nejvyšší podání. Učiněným podáním je účastník dražby vázán.
Cenu dosaženou vydražením nelze dodatečně snížit. Vydražitelem se stává účastník dražby, kterému je dražený předmět přiklepnut, a jakékoliv spory v tomto ohledu závisí výlučně na rozhodnutí aukční síně.
Příhozy určuje licitátor tímto způsobem:
Nejnižší podání a další Min. výše podání v rozmezí Kč příhozu v Kč
100 — 5 000 Kč
100 Kč
5 000 — 10 000 Kč 500 Kč
10 000 — 50 000 Kč 1 000 Kč
50 000 — 100 000 Kč 5 000 Kč
100 000 — 500 000 Kč 10 000 Kč od 500 000 a výše 50 000 Kč
O pořadí a výši příhozů rozhoduje licitátor.
Vydražiteli je účtován k vydražené (příklepové) ceně do výše 1 000 000 Kč aukční poplatek ve výši 24 %, k vydražené ceně od 1 000 001 do 10 000 000 Kč aukční poplatek ve výši 20 %, a k vydražené ceně nad 10 000 001 aukční poplatek ve výši 18 %.
Vydražitel je povinen uhradit cenu dosaženou vydražením (včetně aukčního poplatku) v hotovosti či bankovním převodem během nebo po dokončení aukce, nejpozději však do 10 kalendářních dnů ode dne konání dražby.
A VYZVEDNUTÍ VYDRAŽENÝCH
Vydražené předměty budou dražebníkem vydražiteli předány po zaplacení celé ceny dosažené vydražením (včetně aukčního poplatku) na základě potvrzení o zaplacení v místě konání aukce (pouze v den konání aukce) nebo v ETCETERA ART (v následujících dnech) nebo po telefonické domluvě i jinde.
Tato pravidla aukce jsou pouze informativní. Závazné podmínky aukčního prodeje jsou upraveny v aukčním řádu.
Účast v aukci je možná i online prostřednictvím portálu LiveBid.cz, a to od momentu zveřejnění aukce na tomto portálu. Po registraci v aukci bude možné limitování, které bude ukončeno hodinu před aukcí. Poté bude probíhat živá dražba na www.LiveBid.cz, kde můžete celý průběh sledovat, ale i zaregistrovaní dražitelé mohou na vybrané položky aktivně přihazovat. Registrace online dražitelů jsou přijímány nejpozději hodinu před začátkem živé aukce (17:30 hod.).
U položek číslo 110–126, které jsou draženy v rámci charitativní dražby ve prospěch dětského hospice Dům pro Julii, z.ú., se aukční poplatek pro ETCETERA ART s. r. o. neplatí. Vydražitel hradí cenu položky, která je shodná s kladívkovou cenou.
© ETCETERA ART, S. R. O., 2026
PAVLA KOSAŘ, MIROSLAV JIŘELE, TOMÁŠ VRBA TEXTY ETCETERA ART, VÁCLAV HÁJEK, MARTIN VANĚK A PŘÍSLUŠNÍ AUTOŘI
KAREL ADAMUS 36, 37, 46
ARGIŠT ALAVERDYAN 240
JIŘÍ ANDERLE 80
JURAJ BARTUSZ 20
MARIE BLABOLILOVÁ 22, 23, 24, 25, 26
JOSEF BOLF 5
FILOMENA BORECKÁ 125
VÁCLAV BOŠTÍK 127
ROBERT BUČEK 236, 237
VENDULA CHALÁNKOVÁ 110, 111, 257, 258, 259
DALIBOR CHATRNÝ 21, 131, 132, 133, 134, 135
IVAN CHATRNÝ 43
MILOSLAV CHLUPÁČ 199
OLGA ČECHOVÁ 84
JAN DAŇHEL 90
PETER DEMEK 170
FEDERICO DÍAZ 138, 139
RUDOLF FILA 149, 158
STANO FILKO 154, 156
DANIEL FISCHER 63
MICHAL GABRIEL 228, 229, 230, 231
JAN GEMROT 238
VÁCLAV GIRSA 253
MILAN GRYGAR 60
FRANTIŠEK GROSS 98
EDUARD HALBERŠTÁT 88
DAVID HANVALD 121
PATRIK HÁBL 252
JIŘÍ HILMAR 173
JAN HÍSEK 179
PAVEL HOLOUŠ 39, 40
MONIKA HORČICOVÁ 256
MILAN HOUSER 126, 249
JOSEF ISTLER 160
VLADIMÍR JANOUŠEK 213, 216
VĚRA JANOUŠKOVÁ 27, 214, 215
JAKUB JANOVSKÝ 114
JOZEF JANKOVIČ 64, 234
MAGDALENA JETELOVÁ 165
ALOIS JUNEK 83
ČESTMÍR KAFKA 143, 144, 145, 146
PETER KALMUS 155
JAROSLAV KAPEC 77
OLGA KARLÍKOVÁ 31
MICHAL KERN 28
ALOJZ KLIMO 53
EVA KMENTOVÁ 211, 212
JIŘÍ HYNEK KOCMAN 17
VLADIMÍR KOKOLIA 180
JIŘÍ KOLÁŘ 166
STANISLAV KOLÍBAL 55, 56, 136
VLADIMÍR KOMPÁNEK 203
VLADIMÍR KOPECKÝ 128, 129, 130
MILOŠ KOREČEK 65, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 73, 74, 188, 189, 190
MAUD KOTASOVÁ 113
JAN KOTÍK 191
KRIŠTOF KREJČA 108
PATRIK KRIŠŠÁK 254
JAN KUBÍČEK 49
JÁNUŠ KUBÍČEK 99, 100, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107
ZDENĚK KUČERA 47, 58
ALENA KUČEROVÁ 205, 206, 207, 208, 209
OLDŘICH KULHÁNEK 85
PETR KVÍČALA 124
TOMÁŠ LAHODA 250, 251
ALEŠ LAMR 219, 220, 221, 222
MILAN LALUHA 89
MILAN LASOTA 151
JIŘÍ LINDOVSKÝ 13
PETR LYSÁČEK 239
KAREL MALICH 162
BŘETISLAV MALÝ 137
BOHUMÍR MATAL 197
ADÉLA MATASOVÁ 86
JURAJ MELIŠ 42
VLADIMÍR MERTA 185
DANIELA MIKULÁŠKOVÁ 186, 187
SVÄTOPLUK MIKYTA 241
STEFAN MILKOV 9
IGOR MINÁRIK 153
ALEX MLYNÁRČIK 61
JIŘÍ MOLDŘÍK 7
DAVID MOŽNÝ 115, 183
JOSEF MŽYK 12
JIŘÍ NAČERADSKÝ 223, 224, 225, 226, 227
RUDOLF NĚMEC 18
PETR NIKL 75
LADISLAV NOVÁK 97, 202
VLADIMÍR KIVA NOVOTNÝ 242
ALOIS NOŽIČKA 78, 79
IVAN OUHEL 201, 204
EDUARD OVČÁČEK 57
MARIAN PALLA 177, 178, 181, 182, 184 MILAN PAŠTÉKA 93
SAMUEL PAUČO 255
DITA PEPE 245, 246
NATALIE PERKOF 3, 4, 122, 123
JAROSLAVA PEŠICOVÁ 32
NADĚŽDA PLÍŠKOVÁ 19
VLADIMÍR PRECLÍK 54
DANA PUCHNAROVÁ 30
HANA PUCHOVÁ 112
BOHUSLAV REYNEK 200
MICHAEL RITTSTEIN 6
VLADISLAV RÖHLING 109
PETER RÓNAI 147, 148
ANDREJ RUDAVSKÝ 33
PAVEL RUDOLF 45
JAROSLAV RUSEK 38, 59
TOMÁŠ RULLER 150
JAN SAUDEK 76
EVA SENDLEROVÁ 81
JAROSLAVA SEVEROVÁ 94
RUDOLF SIKORA 41, 62
ZDENĚK SKLENÁŘ 68
SVATOPLUK SLOVENČÍK 192
JIŘÍ SOPKO 217, 218
VÁCLAV STRATIL 175, 176
JAN SVOBODA 167
ESTER M. ŠIMEROVÁ 29
JAROMÍR ŠKAROHLÍD 87
PAVEL ŠMÍD 11
MIROSLAV ŠNAJDR 235
MILENA ŠOLTÉSZOVÁ 96
VÁCLAV ŠPÁLA 198
JAN ŠVANKMAJER 10
MARGITA TITLOVÁ YLOVSKY 2, 174
DEZIDER TÓTH 15, 16, 171
KAREL TRINKEWITZ 157
MILOŠ URBÁSEK 50, 51, 52
JIŘÍ VALOCH 44
PETR VESELÝ 116, 117, 118, 172
DANIEL VLČEK 14, 120
LENKA VÍTKOVÁ 1
JAROSLAV VOŽNIAK 232, 233
JOSEF WAGNER 91
JAN WOJNAR 34, 35, 140, 141, 142, 159
JÁN ZAVARSKÝ 154
MIROSLAVA ZYCHOVÁ 95
VÁCLAV ZYKMUND 193, 194, 195, 196
ADAM ŽUFNÍČEK 247, 248