4
UEG WEEK VIRTUAL 2021
PROSINEC 2021
ULCERÓZNÍ KOLITIDA
Jak uvažovat o terapii UC aneb co přináší inhibice JAK? „Troufám si říci, že budoucnost léčby pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou je slibná. K dispozici totiž máme stále širší spektrum léků včetně tofacitinibu, první syntetické malé molekuly, která působí jako selektivní inhibitor Janusových kináz a jež prokázala rychlý nástup účinku, efektivitu nezávisle na předchozí biologické terapii, zlepšení kvality života a rovněž dobrou bezpečnost. Tyto důkazy z klinických studií perfektně doplňují důkazy z reálné praxe, které nám pomáhají lépe pochopit risk/benefit profil tofacitinibu,“ konstatoval prof. Silvio Danese, PhD., z Università Vita-Salute San Raffaele, Milán, Itálie, předsedající satelitnímu sympoziu společnosti Pfizer, jež bylo součástí odborného programu kongresu UEG Week Virtual 2021. Na klíčové faktory v procesu klinické ho rozhodování o léčbě ulcerózní koliti dy (UC) se v úvodním vystoupení zamě řil prof. Laurent Peyrin-Biroulet, PhD., z CHRU de Nancy a Université de Lorraine, Francie. Připomněl nejprve, že ruku v ruce s tím, jak se v průběhu času vyvíjely léčebné možnosti UC, se vyvíjely i terapeutické cíle. Již v roce 2015 označila iniciativa STRIDE (Selecting Therapeutic Targets in Inflammatory Bowel Disease) patřící pod International Organization for the Study of Inflammatory Bowel Di seases (IOIBD) za stěžejní dosažení kli nické remise, tj. zlepšení symptomů, jako jsou rektální krvácení nebo frekvence stolice, a endoskopického slizničního ho jení. Aktualizovaná doporučení STRIDE II navíc upozorňují na to, že je nutné dlouhodobě docílit snížení disability, ideálně jejího úplného vymizení, a s tím souvisejícího obnovení kvality života (Turner et al., Gastroenterology 2021). „Pro zhodnocení hlubší úrovně kontroly UC slouží taktéž histologická remise, která však není formálním cílem,“ zdů raznil přednášející. Jako krátkodobé či střednědobé surogátní terapeutické cíle lze podle něj použít některé biomarke ry, např. fekální kalprotektin k posouze ní hojení sliznice a aktivity onemocnění, pokud není proveditelná endoskopie. Re centně publikovaný konsenzus jiné ini ciativy IOIBD nazvané S PIRIT (Selecting Endpoints for Disease-ModIfication Tri als) zase zdůrazňuje, že včasná kontrola UC by měla modifikovat průběh tohoto zánětlivého onemocnění a v konečném důsledku by měla zabránit komplikacím, ať už jde o nutnost operačního výkonu, hospitalizace, trvalé stomie, rozvoj ex
traintestinálních projevů či nádorového onemocnění (Le Berreová et al., Gastro enterology 2021). Ve 21. století chce i pacient s UC lepší kvalitu života „Zejména v současnosti, kdy jsou dostupné přípravky s různým mechanismem působení a různou formou podávání, bychom měli zvažovat všechny zmíněné atributy a měli bychom se snažit o to, abychom naše představy o léčbě UC sladili s představami našich pacientů. A přiznejme si, že mohou být někdy docela odlišné,“ konstatoval prof. Peyrin-Biroulet. V této souvislosti se zmínil např. o práci Rubina et al. zveřejněné v Inflammatory Bowel Diseases 2021, jež poukázala na to, že více než třetina pacientů i gastroente rologů považuje za jeden z klíčových fak torů pro volbu konkrétního léku dosažení setrvalé odpovědi, přibližně pětina pak rychlost nástupu účinku. „O tomto parametru jsme dříve možná tolik nepřemýšleli vzhledem k chronicitě UC, nicméně dnes, kdy usilujeme o časnou kontrolu a změnu průběhu nemoci, je naprosto relevantní,“ zdůraznil přednášející a dodal, že za stěžejní symptomatické cíle pova žují zdravotníci i pacienti rektální krvá cení, diareu a urgenci. Právě urgence je u idiopatických střevních zánětů horkým tématem a podle prof. Peyrin-Birouleta je s podivem, že tento ukazatel v minu losti nebýval v klinických studiích hod nocen vůbec. Jak dále uvedl, převážná většina ne mocných souhlasí s tím, že při výběru terapie má být prioritou taktéž dlouho dobá bezpečnost a zlepšení kvality ži vota (Rubin et al., Inflammatory Bowel
Diseases 2021). „Ve 21. století chceme, aby pacient s UC vedl normální společenský i profesní život – a měli bychom to mít neustále na paměti,“ pozname nal prof. Peyrin-Biroulet s tím, že co do způsobu podávání léčby nemocní kdekoli ve světě jednoznačně preferují perorál ní přípravky před těmi injekčními nebo intravenózními. „Je tedy zřejmé, že existuje poměrně velké množství aspektů, které ovlivňují rozhodování o léčbě UC – a každý z lékařů a každý z pacientů jim přisuzuje různou váhu. A to i s ohledem na skutečnost, v jaké zemi žije, jaký systém zdravotnictví tam funguje, jaké má sociokulturní zázemí a podobně. Proto je tak zásadní, abychom našim pacientům poskytli co nejvíce informací o konkrétních lécích a aby jim pacienti dobře porozuměli, pak totiž můžeme udělat to, co se v angličtině výstižně nazývá ‚shared decision m aking‘,“ konstatoval prof. Peyrin-Biroulet. Předchozí expozice TNF-α není překážkou… Tomu, jakou roli ve výběru správné léč by pro správného pacienta hraje tofaci tinib, inhibitor Janusových kináz (JAK) – především JAK1/3 a v menším rozsahu i JAK2 a TYK2 – se v následující před nášce věnovala prof. Marla C. Dubinsky z Icahn School of Medicine at Mount Si nai, New York, USA. „Než se pustíme do analýzy celkové účinnosti a bezpečnosti tofacitinibu v klinickém programu OCTAVE, pojďme si připomenout základní charakteristiky s ledovaných jedinců se středně těžkou až těžkou aktivní UC. Je to důležité pro pochopení kontextu dalších prezentovaných údajů a no-
