je mi ctí vás pozdravit v novém roce 2026. Za celou redakci vám přeji, aby pro vás byl tento rok plný úspěchů, ať už osobních, nebo pracovních, ale také aby byl plný radostných chvil s vašimi blízkými, kolegy i s časopisem Florence.
Je mi také ctí vám oznámit, že se do našeho týmu přidala nová šéfredaktorka Bc. Petra Absolonová, MBA. Kromě její práce v Masarykově onkologickém ústavu v Brně ji můžete znát také z našeho rozhovoru, který nám poskytla do šestého čísla roku 2025.
V tomto čísle vám opět přinášíme směsici témat ze zdravotnictví. Můžete se těšit na několik rozhovorů. Hlavní rozhovor nám poskytla PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka České asociace sester a náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu v IKEM. Druhý rozhovor jsme vedli s Davidem Novotným, pořadatelem soutěže Anděl mezi zdravotníky, do níž se Florence pravidelně zapojuje.
V rubrice odborných článků kolektiv autorek přináší pilotní průzkum, v němž mapuje postoje sester k využívání umělé inteligence.
Jeden z recenzovaných článků prezentuje výzkum, v němž autorky zjišťovaly úroveň informovanosti adolescentů o prevenci rakoviny varlat. V druhém recenzovaném článku je také prezentován výzkum, ovšem autorka zkoumala zcela jinou problematiku, a to duchovní spiritualitu seniorů se zdravotním znevýhodněním.
Můžete se však těšit i na další zajímavý obsah, např. na příspěvek o transplantaci plic z pohledu sestry nebo na recenzi knihy Základy ošetřovatelské etiky. A nechybí ani stálé rubriky historie a angličtina, kde si můžete rozšířit vědomosti o pár anglických slovíček.
Na jaře se bude konat velké množství konferencí a kongresů. Na některé z nich proto upozorňujeme i v tomto čísle. A informujeme i o těch, které již proběhly, stačí si nalistovat na konec časopisu.
Nakonec vás poprosím o vyplnění dotazníku. QR kód, pomocí něhož se na dotazníkový formulář dostanete, naleznete uvnitř časopisu. Pomůžete nám tak přizpůsobit obsah tak, aby odpovídal preferencím čtenářů. Děkuji vám.
Nyní vám již popřeji klidné čtení.
Lucie Konvičná redakce Florence
Ročník XXII, číslo 1, leden–únor 2026
Redakční uzávěrka pro toto číslo: 13. 2. 2026
Foto na titulní straně: David Liška
12
Umělá inteligence jako výzva pro ošetřovatelství z pohledu všeobecných sester
Praxe
4 PhDr. Martina Šochmanová, MBA: Sestry jsou nepostradatelným pilířem zdravotní péče
PR článek
6 Projekt BRIXX slibuje komunitu i finanční zvýhodnění pro zaměstnance nemocnic
Rozhovor
10 Startuje další ročník akce Anděl mezi zdravotníky
Odborný článek
12 Umělá inteligence jako výzva pro ošetřovatelství z pohledu všeobecných sester
Recenzované články
14 Úroveň informovanosti adolescentov o prevencii nádorov semenníkov
19 Spiritualita seniorů se zdravotním znevýhodněním
Vzdělávání
22 Odvykání kouření jako prevence onkologických onemocnění
24 První výsledky činnosti Pacientské rady Ústavu radiační onkologie FN Bulovka
26 Transplantace plic očima sestry: neviditelná zátěž, emoční realita a náročnost práce sestry na transplantační jednotce
Recenze
28 Recenze: Jiří Šimek – Základy ošetřovatelské etiky (NLN, 2025)
Historie
30 A léta běží…
31 Baťova tak trochu jiná nemocnice Konference
34 Wellbeing, trauma nebo práce s psychikou pomocí vůní – tato témata brzy otevře Aromakonference Brno
35 Konference SVVS v Hradci Králové: Výzvy v ošetřovatelství
36 Konference Obezitologie a bariatrie tentokrát v Brně
37 LÉČBA RÁNY 2026 –XXIV. celostátní kongres s mezinárodní účastí
38 Angličtina
Práce musí splňovat podmínky dle pokynů pro autory na www.florence.cz. Práce zasílejte na e-mail: florence@carecomm.cz. recenzovaný článek
Staňte se
na Facebooku a Instagramu www.facebook.com/Florencecasopis casopis_florence www.florence.cz
Titulní strana: PhDr. Martina Šochmanová, MBA
Rozhovor
PhDr. Martina Šochmanová, MBA:
Sestry jsou nepostradatelným
pilířem zdravotní péče
Rozhovor do prvního letošního čísla poskytla
PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka České asociace sester. Dozvěděli jsme se informace o jejích začátcích ve zdravotnictví, ale dotkli jsme se také palčivých témat, která se týkají zdravotnictví.
volební období, aktivně se v ní zasazuje o zlepšování zdravotní péče v České republice. Kromě své funkce v České asociaci sester zastává post náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu v IKEM Praha. Za její dlouholetý přínos českému zdravotnictví jí byla v roce 2025 udělena Cena Alice Garrigue Masarykové.
Proč jste se rozhodla přihlásit se ke studiu střední zdravotnické školy?
Uvažovala jste tehdy i nad jiným oborem, nebo byla volba jasná?
Původně jsem podala přihlášku na gymnázium, ale těsně před přijímací zkouškou, která tehdy byla stejná jak na gymnázium, tak na střední zdravotnickou školu, jsem se rozhodla pro profesi sestry. Proč jsem se takto rozhodla, už konkrétně nevím. Možná sehrálo roli, že starší sestra byla sestrou. Svého rozhodnutí jsem však nikdy nelitovala a jsem za něj moc ráda.
Pamatujete si na svůj první den, kdy jste nastoupila jako sestra do práce? Jaké jste měla pocity jako čerstvá absolventka?
Byla jsem už tehdy na svoji profesi velmi hrdá, ale první dny si pamatuji přesně. Měla jsem obrovské obavy, zda to zvládnu, zda se vše naučím a budu dobrá sestra. Bála jsem se té zodpovědnosti, začátky tehdy byly mnohem náročnější než dnes. Měla jsem ale velké štěstí na kolektiv a lidi kolem sebe.
Měla jste, či ještě máte nějaký profesní vzor? Někoho, kdo vás inspiroval nebo motivoval.
Lucie Konvičná redakce Florence
Česká asociace sester je profesní organizace, sdružuje nelékařské pracovníky, kteří působí v resortu zdravotnictví, sociální péče, školství a dalších oblastech. Asociace má
mnoho cílů, např. podporovat aktivity vedoucí ke zvyšování uznání nelékařských profesí, účastnit se důležitých jednání týkajících se tvorby legislativních norem nebo spolupracovat na změnách systému zdravotnických služeb v České republice. Činnost asociace spočívá také v pořádání odborných vzdělávacích akcí. Florence je oficiálním časopisem České asociace sester. Prezidentkou právě této organizace je PhDr. Martina Šochmanová, MBA, a to již od roku 2015. Ve své funkci je již třetí
Během studia byla mým vzorem určitě paní doktorka Staňková. Když jsem se následně ocitla v praxi a poté jsem vstoupila i do České asociace sester, rozhodně mě inspirovala kolegyně Mgr. Nina Müllerová.
Pracovala jste na klinice kardiologie a na klinice anesteziologie a resuscitace IKEM, ale také v soukromé ordinaci. Liší se práce v ordinaci oproti práci na klinice?
V čem konkrétně?
Ta práce se velice liší. V ordinaci máte omezené možnosti konzultace, spolupráce apod., je to úzká spolupráce většinou dvou
Fota: David
Liška
Startuje další ročník akce Anděl mezi
zdravotníky
Měli jsme možnost krátce zpovídat Davida Novotného, ředitele a zakladatele soutěže Anděl mezi zdravotníky. Tento projekt je určený všem lékařům, sestrám, lékárníkům, pečovatelům a dalším zdravotníkům, kteří si zaslouží veřejné poděkování.
Vítězky soutěže Anděl mezi zdravotníky 2025 a pořadatel David Novotný.
Kdy vás napadlo, že tento projekt založíte? Co vás k tomu motivovalo, jaký byl prvotní impuls?
vyměňují zkušenosti a poznatky z jednotlivých zařízení – to mi ukazuje, že tato akce má smysl.
Jestli to můžete prozradit, řekněte, co nového letos v rámci soutěže chystáte?
Zdravotníci budou mít soutředění v krásném resortu Studánka v Rychnově nad Kněžnou, v tomto letovisku je to moc pěkné. Věřím, že si to zde užijí, odpočinou si a naberou síly do další práce. Také nafotí fotky se známou osobností, udělají medailonky pro časopis Florence, zhlédnou koncert či divadlo Čarodějky v kuchyni.
Kdo vybírá finalisty, kteří se sejdou na soustředění a následně na slavnostním večeru? Podle jakých kritérií výběr probíhá?
Já se vždy snažím oslovit dostatek nemocnic a také vychází řada upoutávek v médiích. Každý příběh je něčím zajímavý. Poté miniporota ze zástupců médií, partnerů a zástupců ze zdravotnické sféry vybere dvanáct, někdy i třináct finalistů. Ale poděkování si zaslouží rozhodně všichni zdravotníci.
Vy máte na starost organizaci celé akce. Co je organizačně nejnáročnější na této soutěži?
Lucie Konvičná redakce Florence
Tak jako každý rok, i letos David Novotný připravuje projekt s názvem Anděl mezi zdravotníky. Slavnostní galavečer se uskuteční sice až koncem srpna, předchází mu však mnoho příprav.
Momentálně běží přihlašování do soutěže. Lidé mohou navrhnout, koho by rádi viděli ve finále. Z navržených zdravotníků pak bude vybráno několik finalistů, kteří se zúčastní soustředění. Finalisté se nakonec sejdou v Městském divadle Dr. Josefa Čížka v Náchodě, kde bude zvolen Anděl mezi zdravotníky.
Před dvaceti lety jsem začal organizovat akci pouze pro zdravotní sestry, organizoval jsem ji dvanáct let. Poté začal covid, a tak jsem si řekl, proč neudělat akci pro všechny zdravotnické kategorie, tedy i pro pečovatele, lékaře, záchranáře, lékárníky.
Je také podle mě důležité, že dochází ke zviditelnění těchto profesí, které jsou velmi náročné.
Co pro vás osobně Anděl mezi zdravotníky znamená?
Pro mě to jsou stovky hodin práce, zařizování a na konci příjemný pocit. Mám tuto akci velmi rád. Vždy se sejde příjemná parta zdravotníků, kteří si, jak věřím, danou akci užijí. Také si navzájem
Víte o zdravotníkovi, který si zaslouží poděkování?
Vždy je velmi těžké najít partnery akce, ale jsem moc rád, že mi od začátku věřily firmy, jako jsou Chirana T. Injecta, Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, Development Minářová – paní Eva Minářová, Autostyl Trutnov, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a další partneři. Vlastně partneři a shánění partnerů zabere tak 75 % času a ten zbytek jsou osobnosti, záštity, produkční věci a další záležitosti, které řeším.
Je něco, co vás i po tolika ročnících překvapí?
Vlastně každý rok mě něco překvapí, nikdy to nebude dokonalé tak, jak si to člověk představuje. Ale jsem rád, že Anděl mezi zdravotníky má stoupající tendenci. A hlavně samotný večer je živý mechanizmus, takže se vždy něco vyvrbí.
Co byste vzkázal všem zdravotníkům?
Já bych jim chtěl popřát hlavně dostatek síly, energie a elánu. A že si jejich práce velmi vážím!
Přihlaste jej na adrese: https://www.andelmezizdravotniky.cz/prihlaska. Přihlašování bude ukončeno 30. března 2026.
Foto: Herminapress
Umělá inteligence jako výzva pro ošetřovatelství z pohledu všeobecných sester
Souhrn: Zapojení umělé inteligence (AI) do zdravotnictví a zákonitě i do ošetřovatelství bude narůstat. Autoři článku se domnívají, že je třeba se tímto tématem vážněji zaobírat. Pilotní šetření u všeobecných sester ukázalo, že sestry si dokážou představit zapojení AI do některých činností, především do administrace, plánování směn a vedení ošetřovatelské dokumentace. Většina respondentů uvádí, že se s AI v praxi ale nesetkala a své znalosti o využití AI považují za nedostatečné. To může být výzvou pro vzdělávací instituce, neboť zkušenosti ze zahraničí ukazují, že AI může pomoci s predikcí rizik, automatizací administrativních úkolů a snížením zátěže sester. Klíčová slova: umělá inteligence, dokumentace, plánování péče, vzdělávání
Artificial intelligence as a challenge for nursing from the perspective of general nurses
Summary: The involvement of artificial intelligence (AI) in healthcare – and consequently in nursing – is expected to increase. The authors of this article believe that this topic deserves more serious attention. A pilot survey conducted among general nurses showed that they can imagine AI being integrated into certain activities, particularly in administration, shift planning, and the management of nursing documentation. Most respondents state that they have not yet encountered AI in practice and consider their knowledge of its use to be insufficient. This presents a challenge for educational institutions, as international experience indicates that AI can assist in risk prediction, automation of administrative tasks, and reducing nurses’ workload.
Key words: artificial intelligence, documentation, care planning, education
Mgr. Anna Vojáčková1,2
PhDr. Hilda Vorlíčková, DBA3
Mgr. Marie Malinková3
PhDr. Hana Svobodová, Ph.D.1
1Ústav ošetřovatelství 3. LF UK, Praha 2Ústřední vojenská nemocnice –Vojenská fakultní nemocnice Praha 3Katedra managementu a krizové připravenosti, NCO NZO, Brno
V posledních letech zaznamenáváme rychlý rozvoj a šíření umělé inteligence (AI) ve zdravotnictví, vč. ošetřovatelství. AI technologie slibují zlepšení ve více oblastech (klinická péče, diagnostika a prognózy, monitorování pacientů, optimalizace workflow nebo podpora v rozhodování). Systematické přehledy (Martinez-Ortigosa et al., 2023) ukazují, že AI může pomoci s včasným odhalením patologií, predikcí rizik (např. pádů), automatizací administrativních úkolů a snížením zátěže sester, což vede k lepší bezpečnosti pacientů a efektivitě péče.
V zahraničí je využití umělé inteligence v ošetřovatelství dynamicky se rozvíjející oblastí a přináší několik příznivých výsledků. Role umělé inteligence
při sledování pacientů usnadňuje rychlé intervence, což vede ke zlepšení výsledků léčby pacientů (Frith, 2019). Automatizace prostřednictvím umělé inteligence zefektivňuje administrativní úkoly a poskytuje sestrám více času soustředit se na péči o pacienty (Clipper et al., 2018). Technologie umělé inteligence také usnadňují koordinaci péče, posilují komunikaci a týmovou práci v rámci zdravotnického oboru (Chang et al., 2022).
BUDOUCÍ
Současně s očekáváním rostou i obavy, které je důležité reflektovat. Mezi hlavní hrozby patří etické aspekty péče, možnost oslabování klinického úsudku a kritického myšlení, pokud by sestry začaly nadměrně na AI systémy spoléhat. Dalším rizikem je nerovnoměrný přístup k moderním technologiím mezi zdravotnickými zařízeními, což může vést k prohlubování rozdílů v poskytování péče (Martinez-Ortigosa et al., 2023; Qaladi et al., 2025; Elgin et al., 2024).
Dalším klíčovým tématem je vzdělávání sester. Studie (Atalla et al., 2025) poukazují na to, že zatímco postoje k AI mezi sestrami bývají často pozitivní, existuje značná variabilita v úrovni znalostí, sebevědomí při používání AI nástrojů a kreativní schopnost je využívat. V mnoha zemích kladou autoři důraz na potřebu standardizovaných vzdělávacích programů, etických směrnic a podpory při zavádění AI do každodenní praxe (Qaladi et al., 2025).
V kontextu České republiky existuje omezené množství dat týkajících se zkušeností sester s AI, jejich vnímáním rizik i konkrétních potřeb vzdělávání v této oblasti. Pilotní průzkum ve spolupráci Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy si klade za cíl především zmapovat postoje sester k využívání AI, k vnímaným hrozbám a k potřebám vzdělávání v této oblasti, a to s vědomím, že vzhledem k omezenému rozsahu šetření (n = 56) výsledky nepředstavují celkový obraz situace, nýbrž výchozí orientaci a inspiraci pro další výzkum.
Respondenty realizovaného šetření byli účastníci specializačního vzdělávání. Tato skupina byla zvolena záměrně, neboť se jedná o odborníky, kteří již prokazují motivaci k dalšímu profesnímu růstu, aktivně se zapojují do procesu celoživotního vzdělávání a jsou zvyklí reflektovat nové
Úroveň informovanosti
adolescentov o prevencii nádorov semenníkov
Súhrn: Práca sa zaoberá úrovňou informovanosti adolescentov o prevencii nádorov semenníkov v kontexte ošetrovateľstva. Výskum sme realizovali prostredníctvom neštandardizovaného dotazníka, ktorý bol distribuovaný medzi adolescentov vo veku 15–19 rokov na stredných školách. Súbor tvorili žiaci rôznych typov škôl, pričom dotazník obsahoval otázky zamerané na vedomosti o prevencii, skúsenosti so samovyšetrením semenníkov a zdroje informácií o tomto ochorení. Na analýzu údajov boli použité deskriptívne štatistické metódy. Výskum preukázal, že informovanosť adolescentov o prevencii nádorov semenníkov je nedostatočná, pričom významný vplyv na úroveň vedomostí má typ školy. Väčšina respondentov nemá osvojené správne postupy samovyšetrenia a získava informácie prevažne z neodborných zdrojov, ako sú internet alebo rovesníci. Prevencia nádorov semenníkov by mala byť intenzívnejšie zahrnutá do školských vzdelávacích programov a zdravotníckej osvety. Odporúčame zlepšiť informovanosť adolescentov prostredníctvom edukačných kampaní a aktívneho zapojenia zdravotníckych pracovníkov, najmä sestier.
Kľúčové slová: nádory semenníkov, adolescenti, prevencia, informovanosť, ošetrovateľstvo, výskum
Level of awareness among adolescents about testicular cancer prevention
Summary: Thesis deals with the level of awareness of adolescents about the prevention of testicular tumors in the context of nursing. We conducted research through a non-standardized questionnaire that was distributed among adolescents at the age of 15–19 years in secondary schools. The research group consisted of pupils of various types of schools, while the questionnaire contained questions aimed at knowledge about prevention, experience with self-examination of testicles and sources of information about the disease. Descriptive statistical methods. Research has shown that the awareness of adolescents about the prevention of testicular tumors is insufficient, with a significant impact on the level of knowledge of the school. Most respondents do not have the correct self-examination procedures and obtain information mostly from unprofessional sources such as Internet or peers. Prevention of testicular tumors should be more intensively included in school educational programs and health education. We recommend that you improve the awareness of adolescents through educational campaigns and the active involvement of healthcare professionals, especially nurses.
Key words: testicular tumors, adolescents, prevention, awareness, nursing, research
doi: 10.48095/ccflo202614
PhDr. Tatiana Hudáková, PhD., MPH1
Mgr. Paula Fedorová2
1Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava, Slovensko
2ENVY Klinika plastickej chirurgie, Košice, Slovensko
Úvod
Rakovina semenníkov je najčastejším solídnym nádorom postihujúcim mladých mužov vo veku od 15 do 34 rokov a predstavuje 20 % diagnóz rakoviny v tejto vekovej skupine (Cvek et al., 2023). Rakovina semenníkov najčastejšie postihuje mužov vo veku 15–40 rokov (Oldenburg et al., 2013). Je to zriedkavý zhubný nádor s najvyšším hláseným počtom novovzniknutých prípadov v západnej Európe, severnej
Európe a Austrálii / Novom Zélande. Najnižší počet hlásených novovzniknutých prípadov je v Afrike a južnej časti centrálnej Ázie (Ferlay et al., 2018). Rakovina semenníkov tvorí asi 2 % všetkých zhubných nádorov mužov na Slovensku. Ročne je diagnostikovaná u asi 8 mužov zo 100 000. Napriek tomu, že jej výskyt stúpol za posledné desaťročia päťnásobne, úmrtnosť na ňu mierne klesá (Šiškovský, 2025). V posledných dvoch desaťročiach sa vynaložilo množstvo výskumných síl s cieľom preskúmať a zlepšiť povedomie mladých mužov o rakovine semenníkov a jej skríningu. Muži vo všeobecnej populácii majú slabé povedomie o rakovine semenníkov a samovyšetrení semenníkov (Ahmed et al., 2019). Hoci je toto ochorenie relatívne zriedkavé, výskyt nádorov semenníkov každým rokom stúpa (Büchler, 2018). Odporúča sa, aby podpora zdravia nastala počas detstva a dospievania, s dôrazom na pozitívne povedomie o zdraví, a nie na rituálnu „kontrolu rakoviny“,
hlavne preto, že tento typ rakoviny je vysoko liečiteľný, ak sa odhalí včas (Ahmed et al., 2019). V súčasnosti odporúčania apelujú na prevenciu nádorov semenníkov, pretože toho času nádory semenníkov nepodliehajú populačnému skríningu. Preto sa odporúča prevencia a vigilancia všetkých. Dôležité je samovyšetrenie semenníkov, najmä u vysokorizikových pacientov, s kryptorchizmom a pozitívnou osobnou alebo rodinnou anamnézou. Taktiež je odporúčané pokračovanie v samovyšetrovaní po liečbe nádoru semenníka vzhľadom na riziko metachronného nádoru a informovanie príbuzných prvého stupňa o potrebe samovyšetrenia (European association of urology, 2024). Včasná diagnostika je obzvlášť dôležitá, pretože rýchlosť rastu nádorov zárodočných buniek, ktoré tvoria veľkú väčšinu nádorov semenníkov, je veľmi vysoká a zdvojnásobuje sa každých 10 až 30 dní. Žiaľ, veľa mužov odkladá konzultáciu s lekárom ohľadom symptómov z dôvodu nedostatočnej informovanosti alebo
Spiritualita seniorů se zdravotním znevýhodněním
Souhrn: Článek se věnuje duchovnímu prožívání seniorů se zdravotním znevýhodněním a proměnám jejich spirituality v kontextu nemoci a stárnutí. Kvalitativní výzkum byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů s osmi účastníky.
Zjištění ukazují, že spiritualita hraje v životě seniorů důležitou roli, zejména v období ztrát, nejistoty a vážných zdravotních změn. Duchovní potřeby jsou však velmi individuální a často nejsou v péči dostatečně rozpoznány ani naplňovány.
Výzkum poukazuje na nutnost holistického přístupu zdravotníku, který zahrnuje také podporu duchovního zdraví.
Zdravotní sestry, které umí duchovní potřeby rozpoznat a reflektovat, mohou výrazně přispět k jejich celkové pohodě a zkvalitnit život klientů. Spiritualita není jen náboženství, je vnímána jako vnitřní síla, která dává životu smysl, pomáhá vyrovnat se s nemocí a přináší duševní klid.
Klíčová slova: senior, zdravotní znevýhodnění, spiritualita
Spirituality of seniors with disabilities
Summary: The article focuses on the spiritual experience of seniors with disabilities and the transformation of their spirituality in the context of illness and aging. Qualitative research was conducted in the form of semi-structured interviews with eight participants. Findings indicate that spirituality plays an important role in the lives of seniors, especially during times of loss, uncertainty, and serious health changes. However, spiritual needs are highly individual and are often not adequately recognised or met in care. Research points to the need for a holistic health care approach that includes spiritual health promotion. Nurses who can recognise and reflect spiritual needs can make a significant contribution to their overall wellbeing and improve the quality of life of clients. Spirituality is not just a religion, it is seen as an inner strength that gives meaning to life, helps cope with illness and brings peace of mind.
Key words: senior, disability, spirituality
doi: 10.48095/ccflo202619
Mgr. Beáta Špániková Střední zdravotnická škola p. o., Karviná
Úvod
Spiritualita je nedílnou součástí života mnoha seniorů. Její význam roste v okamžiku, kdy člověk čelí zdravotnímu omezení, chronické nemoci nebo životní ztrátě.
Haškovcová označuje zdravotní znevýhodnění jako disabilitu, která může souviset se změnami v oblasti kognitivních i somatických funkcí. Tyto změny mohou vést ke zhoršení emoční stability a prohloubení psychické zátěže, zejména v důsledku narůstající nesoběstačnosti (Haškovcová, 2012). Právě v těchto chvílích se duchovní rozměr může stát důležitým zdrojem klidu, vnitřní síly a naděje.
Náboženství pak představuje ucelený systém nabízející odpovědi na základní existenciální otázky, jako je vznik a smysl života či smrt. Spiritualita je vnímána jako svobodnější a více subjektivní dimenze, nezřídka oddělená od institucionálního náboženství. Přesto hraje zásadní roli ve způsobu, jakým jednotlivci interpretují své
životní zkušenosti a hledají podporu v náročných obdobích (Brečka et al., 2022). V kontextu ošetřovatelské péče však bývá spiritualita stále opomíjeným tématem, přestože hraje klíčovou roli v procesu adaptace na nemoc, podporuje psychickou pohodu a může přispět ke zlepšení života. Článek vychází z kvalitativního výzkumu realizovaného v rámci diplomové práce autorky na téma „Spiritualita seniorů se zdravotním znevýhodněním“ vedené doc. Mgr. Lenkou Krhutovou, Ph.D., na Katedře zdravotně-sociálních studií Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity (Špániková, 2024).
Cílem je přispět k hlubšímu porozumění spirituálním potřebám seniorů a nabídnout podněty pro jejich začlenění do praxe zdravotnických pracovníků. Porozumění duchovním potřebám seniorů může zdravotním sestrám pomoci posílit celostní přístup k péči a podpořit nejen fyzické a psychické, ale i duchovní zdraví klienta.
Metodika
Zjištění vnímání spirituality
účastníků výzkumu
Chápání spirituality
Senioři vnímají spiritualitu různými způsoby. Někteří jej ztotožňovali s náboženstvím, jiní jej vnímali jako vnitřní sílu, klid nebo vztah k vyšší moci. V jednom případě došlo k záměně spirituality se spiritizmem, což naznačuje jistou nejasnost v těchto pojmech. Část účastníků výzkumu projevovala nejistotu, přesto však dokázali hovořit o své víře, hodnotách a potřebě duchovní opory.
Spirituální praktiky
Modlitba byla nejčastější uváděnou spirituální praxí. Pro některé seniory představovala
Pro realizaci výzkumu bylo osloveno deset organizací v okrese Karviná. Jednalo se o zdravotnická zařízení, organizace poskytující sociální služby a spolky seniorů s tělesným postižením. Výzkum byl povolen ve vybraných institucích: v jedné z nemocnic v okrese Karviná, v domově pro seniory Nový domov Karviná a na Odboru sociálních služeb města Petřvald, který zajišťuje pečovatelskou službu. Poslední dvě uvedené instituce poskytly písmenný souhlas s uvedením svého názvu v diplomové práci a s možností publikování. Výzkum měl kvalitativní charakter. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s osmi seniory se zdravotním znevýhodněním ve věku 65+ let. Výzkum byl realizován od 18. 12. 2023 do 25. 1. 2024. Rozhovory byly zaměřeny na chápání spirituality, spirituální praktiky, proměny víry v průběhu života a roli duchovní podpory v kontextu nemoci. Následně byly rozhovory analyzovány.
Odvykání kouření jako prevence onkologických onemocnění
Kouření stále zůstává hlavní příčinou preventabilních úmrtí na rakovinu.
Podle údajů organizace WHO je až 22 % všech onkologických úmrtí celosvětově spojeno právě s užíváním tabáku. Nicméně i po stanovení diagnózy rakoviny zanechání kouření poskytuje významné zdravotní přínosy – zlepšuje účinnost léčby a snižuje riziko recidivy i rozvoje sekundárních nádorů.
již v loňském roce, přínosná rovněž v oblasti tabakizmu, kdy je možné využít bezdýmné formy tabáku, náhradní nikotinové terapie a další moderní intervence jako efektivní prostředky na cestě k odvykání kouření.
Prevence jako základní pilíř moderní medicíny Zdravotní pracovníci by jednoznačně měli využít všech moderních a inovativních možností, které pomohou alespoň částečně snížit riziko onkologických onemocnění, protože každé snížení expozice karcinogenního faktoru se počítá. Důležitou roli mají také praktičtí lékaři, v jejichž ordinacích se uplatňuje nejen prevence primární (tedy ovlivnění rizikových faktorů), ale také prevence sekundární (časný záchyt např. díky screeningu plic) a terciální (sledování recidivy a zlepšení prognózy). Přestože screening umožňuje včasný záchyt onkologického onemocnění, sekundární prevence sama o sobě nestačí. Klíčová je prevence primární, tedy změna životního stylu a omezení expozice rizikových faktorů. Jedná se o známá, avšak nepopulární opatření, např. přestat kouřit, omezit alkohol, jíst více zeleniny a vlákniny, udržovat zdravou hmotnost a být fyzicky aktivní.
Obecné zásady doporučení při odvykání kouření V lednu letošního roku se odborníci na kongresu PragueONCO věnovali také problematice rostoucí incidence nádorových onemocnění a hledali inovativní přístupy k prevenci. Za průlomový byl označen návrh začlenit do onkologické prevence koncept „harm reduction“, tedy strategii zaměřenou na snižování škod při expozici rizikovým faktorům, které nelze zcela eliminovat. Aplikace tohoto konceptu je podle signatářů memoranda, které k této problematice vzniklo
Doporučení americké Národní onkologické sítě (NCCN – National Comprehensive Cancer Network), sdružující onkologická centra ve Spojených státech, zdůrazňují, že všem kuřákům by měla být nabídnuta pomoc při odvykání, a to bez ohledu na jejich připravenost či ochotu přestat.
RECIDIVY KOUŘENÍ
CIGARET SE SAMOZŘEJMĚ
NEZŘÍDKA DĚJÍ A JE
DŮLEŽITÉ JE VNÍMAT JAKO SOUČÁST PROCESU ODVYKÁNÍ, NIKOLI JAKO SELHÁNÍ.
Úspěšné strategie zde zahrnují: Motivační rozhovory a behaviorální terapii – i krátké poradenství může zvýšit šanci na odvykání.
Farmakoterapii – např. kombinace dlouhodobě a krátkodobě působících prostředků nikotinové substituční terapie (nikotinové náplasti plus nikotinové žvýkačky, pastilky či ústní spreje) anebo užívání vareniklinu.
Pravidelné sledování – zaznamenávání kuřáckého statusu v dokumentaci a podpora při recidivách.
Konkrétní doporučení NCCN
Zmiňovaný koncept tzv. harm reduction (snižování škod) má smysl u pacientů, kteří nejsou schopni přestat kouřit, ale chtějí alespoň omezit svou spotřebu. V těchto případech je důležité nadále poskytovat motivační podporu a vysvětlit rizika plynoucí
např. z dvojího užívání cigaret a alternativních produktů. Na trhu existují produkty, které disponují důkazy o nižším obsahu škodlivých látek ve srovnání s cigaretami, lze je proto (po neúspěšné behaviorální a farmakologické intervenci) kuřákům doporučit jako alternativní formy příjmu nikotinu. Jedná se o bezdýmné tabákové výrobky (nahřívaný tabák, pasterizovaný orální tabák snus, který ale není v EU s výjimkou Skandinávie dostupný) a výrobky obsahující nikotin bez tabáku (elektronické cigarety, nikotinové sáčky).
Hlavním cílem všech zdravotníků by mělo být, aby konzumenti těchto produktů dosáhli úplné a trvalé abstinence od kouření cigaret. Recidivy kouření cigaret se samozřejmě nezřídka dějí a je důležité je vnímat jako součást procesu odvykání, nikoli jako selhání. Důležité je nepolevovat v motivaci k opakovaným pokusům o abstinenci a pacientům poskytovat psychickou podporu.
Na odvykání kouření není nikdy pozdě Zanechání kouření má zdravotní přínos také po stanovení diagnózy rakoviny bez ohledu na místo, stadium nebo prognózu –zlepšuje výsledky léčby rakoviny a snižuje rizika recidivy primárního nádoru a vzniku sekundárních nádorů.
Odvykání kouření je tedy i nedílnou součástí onkologické léčby a mělo by pokračovat v celém kontinuu onkologické péče – od diagnózy a léčby přes přežití až po péči na konci života. Při zvažování nejlepšího přístupu k léčbě kouření během péče na konci života by měl být kladen důraz na preference a hodnoty daného pacienta. Odvykání kouření je klíčovým krokem v léčbě onkologických pacientů a zdravotní pracovníci mají v tomto procesu nezastupitelné místo. I malá podpora a krátký rozhovor mohou znamenat rozdíl mezi neúspěchem a trvalou abstinencí.
53. MÁJOVÉ HEPATOLOGICKÉ DNY 2026 NOVÉ TRENDY V HOJENÍ RAN
41. KONGRES ČESKÉ NEFROLOGICKÉ SPOLEČNOSTI
20.–22. 5. 2026
Kongresové centrum Praha www.kongrescns2026.cz
XLII. MEZINÁRODNÍ KONGRES SKVIMP
27.–29. 5. 2026
Hotel a kongresové centrum Nové Adalbertinum, Hradec Králové www.skvimp.cz
11.–13. 11. 2026
Hotel Galant, Mikulov
OBEZITOLOGIE A BARIATRIE 2026
12.–14. 11. 2026
Clarion Congress Hotel Ostrava www.konferenceob.cz
První výsledky činnosti Pacientské rady Ústavu radiační onkologie FN Bulovka
Pacientská rada byla ustavena v Ústavu radiační onkologie FN Bulovka v březnu 2025 jako jedna z aktivit spolku Hlas onkologických pacientů (HOP), který zastřešuje nestátní neziskové pacientské a podpůrné organizace poskytující pomoc onkologickým pacientům a jejich blízkým.
PhDr. Marcela Svěráková Pacientská rada Ústavu radiační onkologie FN Bulovka, Praha
Hlas onkologických pacientů (HOP) byl založen v roce 2021 a hlavním cílem spolku je pomoci pacientům žít kvalitní život s vážným onkologickým onemocněním. Za tímto účelem inicioval HOP ustavení Pacientských rad ve všech komplexních onkologických centrech v republice. Členy Pacientských rad jsou pacienti a jejich činnost je dobrovolnická. Na první schůzce se členové Pacientské rady dohodli na tom, že je třeba nejdříve zjistit alespoň rámcové informace o tom, jak pacienti léčící se v Ústavu radiační onkologie FN Bulovka hodnotí péči poskytovanou v ambulancích ústavu. Rada s tímto záměrem seznámila vrchní sestru ústavu a vedení ústavu s návrhem Pacientské rady souhlasilo. Za podpory vrchní sestry ústavu a staniční sestry ambulantní části bylo provedeno jednoduché dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak pacienti navštěvující ambulantní část ústavu hodnotí úroveň poskytované péče a zda vidí problémy, které by bylo třeba řešit. Za tímto účelem byl zpracován jednoduchý dotazník, který obsahoval 13 meritorních a 3 identifikační otázky. Otázky byly zaměřeny pouze na hodnocení prostředí čekárny, sociálního zařízení a prostředí ordinace. Dále jsme sledovali hodnocení rezervačního systému, úroveň komunikace pacienta se sestrou a lékařkou/lékařem. Na závěr dotazníků jsme žádali respondenty o celkové „oznámkování“ úrovně poskytované péče a o návrhy na zlepšení.
Dotazování se uskutečnilo v jeden den, a to 14. 8. 2025. Distribuováno bylo 100 dotazníků, z nichž se vrátilo 88 vyplněných. Z vyplněných 88 dotazníků bylo 8 vyplněno jen částečně, a tak nebyly zařazeny do zpracování. Hodnotili jsme tedy soubor 80 dotazníků.
Dotazník vyplnilo 69 % žen a 31 % mužů. Věková struktura souboru: nejméně pacientů bylo ve skupině 30–35 let (5 %), ve skupině 80+ let bylo 8 %. Nejvíce pacientů bylo ve skupině 41–50 let (16 %) a ve skupině 51–60 let (28 %). Celkem 35 % dotázaných dochází do ambulance několik měsíců a 51 % dotázaných 1 rok až 10 let. Tři pacienti (4 %) uvedli, že docházejí do ambulance více než 11 let.
Výsledky dotazníkového
šetření
Prostředí čekárny v ambulantní části bylo hodnoceno velmi dobře. Polovina dotázaných (51 %) hodnotí prostředí čekárny jako „rozhodně vyhovující“ a 46 % dotázaných uvedlo odpověď „spíše vyhovující“. Pouze dva dotázaní uvedli odpověď „spíše ne“. Ti pak uvedli následující konkrétní návrhy.
Přivítali by: výměnu studených kovových židlí v čekárně; více informací v čekárně o průběhu léčby, videa, televizi; parkování pro mimopražské pacienty; zamezení průvanu od vchodových dveří; možnost občerstvení a vody.
Poznámka: Možnost občerstvení v čekárně je dostupná. V přízemí je umístěn automat.
Prostředí ordinace všem dotázaným vyhovuje. Celkem 70 % uvedlo odpověď „rozhodně ano“ a 30 % „spíše ano“.
Byl uveden jen jeden návrh na zlepšení, a to: věšák na odložení věcí; prostor pro odložení oblečení a věcí (kabelky).
V další otázce se měli respondenti vyjádřit k tomu, jak hodnotí úroveň sociálního zařízení v ambulantní části ústavu. Odpovídali na otázky, zda jsou toalety vždy čisté nebo zda nechybí mýdlo a toaletní papír. Odpovědi byly v celku příznivé. Pouze 11 % dotázaných uvedlo, že toalety nejsou vždy čisté, 7 % uvedlo, že není vždy k dispozici mýdlo, a 19 % uvedlo, že není vždy k dispozici toaletní papír.
Další otázka byla zaměřena na hodnocení rezervačního systému. Na otázku, zda je čas objednání dodržen, odpovědělo 32 % „ano vždy“ a 55 % dotázaných uvedlo odpověď „občas či výjimečně se čekání protáhne o několik minut“. To můžeme považovat za velmi dobré zjištění. Navíc 10 pacientů z 80 (13 %) uvedlo, že jim „nevadí čekání“. Můžeme tedy konstatovat, že systém objednávání termínů návštěvy ambulance pacientům vyhovuje.
Dále jsme chtěli zjistit, jak dotázaní hodnotí komunikaci se sestrou v ambulanci. Všichni dotázaní uvedli, že má sestra příjemné vystupování, vše jim vždy trpělivě vysvětlí. Toto zjištění hodnotíme jako velmi dobré. Stejně tak dopadlo hodnocení komunikace s lékařem. Všichni dotázaní uvedli, že má lékař příjemné vystupování, vše jim vždy trpělivě vysvětlí. Toto zjištění rovněž hodnotíme jako velmi dobré. Několik pacientů uvedlo do kolonky Jiná odpověď: „Není na co si stěžovat“. V další otázce měli pacienti možnost vyjádřit se k celkové úrovni péče poskytované v ambulanci. Navrhli jsme hodnocení jako ve škole. Hodnocení pacientů je vynikající. Celkem 89 % dotázaných oznámkovalo
HLAS, KTERÝ
CESTY PACIENTA
hlaspacientu.cz/cesta-pacienta
úroveň péče jako „výbornou“, tedy na jedničku, a 11 % dotázaných ji oznámkovalo jako „chvalitebnou“, tedy na dvojku. Toto zjištění je pro sestry a lékaře ambulantní části, ale i pro vedení ústavu velmi povzbuzující.
Z vyhodnocení získaných dat můžeme konstatovat, že prostředí ambulancí vč. čekáren je hodnoceno velmi dobře, navrhovány jsou pouze drobné technické úpravy. Výborně je hodnocena ambulantní péče o pacienty, resp. její nedílná součást, a to je komunikace sester a lékařů s pacienty. Tu považujeme za velmi významnou, zvláště v onkologii.
Návrhy na „urychlené“ zlepšení
Celkem 21 % dotázaných uvedlo, že by přivítalo lepší informovanost o nemoci.
Návrh Pacientské rady
Na webových stránkách spolku Hlas onkologických pacientů (www.hlaspacientu.cz) jsou v záložce Cesta pacienta uvedeny edukační materiály vztahující se k jednotlivým
UČENÍ éhoonemocnění dně30minut,nejlépekaždýden)ýspánek(8hodindenně) esuapřetížení
odbornýgarant www.linkos.cz
Cesta pacienta s karcinomem žaludku
ý nci. Cesta pacienta s karcinomem prostaty Jednoduchý návod pro pacienta od zjištění diagnózy po léčbu včetně doporučení pro prevenci ostaty: ochlapy,z.s
onkologickým diagnózám, pacient si může v klidu doma doplnit informace, které dostal v ordinaci od lékaře nebo sestry. Texty byly zpracovány ve spolupráci s lékaři Onkologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
ota, a tímtickéomezuje žlázy. ede yby ud se linii ické důležiýtjednoduššíaúčinojeonemocnění. evní ípadě íslušná em o zy o Cestapacienta skarcinomemjater proCestapacientajejednoduchýnávod pacientaodzjištenídiagnózypoléčbu, včetnědoporučeníproprevenci. estypacientajsou:eřinarausová,PhD.,MBA. Kopečková,Ph.D. drojeinformací: os.cz p.cz zs.cz p.cz VĚDĚT ětšině případů včasné ařem je důležitou nebojte se zeptat způsobemléčby, názor“-konzulelaběžnéavdnešzásadnírolina Pokud psychologaje e,přátele, sesvou vlastnímu na svéspánku, které
Doporučujeme informovat o tomto webu sestry v ambulancích a ty by měly v rámci edukace na web upozornit pacienty.
Pacientská rada zpracuje text letáku s odkazem na web, leták pak bude umístěn v čekárně.
Transplantace plic očima sestry:
neviditelná zátěž, emoční realita
a náročnost
práce
sestry na transplantační jednotce
Cílem článku je poukázat a přiblížit roli sestry na transplantační jednotce z pohledu každodenní praxe, poukázat na skrytou psychickou a emoční náročnost práce. Článek se snaží ukázat, jak významná je nejen odborná, ale i lidská stránka ošetřovatelské profese při péči o pacienty po transplantaci plic.
Mgr. Simona Grygarová
Transplantační oddělení a JIP, III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol a Homolka, Praha
Tento článek nabízí pohled na transplantaci plic očima sestry, nikoli skrze tabulky nebo statistiky, ale skrze osobní zkušenost. Transplantace plic je život zachraňující a velmi komplexní výkon v moderní medicíně. Z pohledu sestry představuje výzvu nejen po technické stránce, ale hlavně i lidské. Jde o podporu pacienta, který čelí zásadní životní změně. Transplantace plic je určena pacientům s pokročilým a nevyléčitelným plicním onemocněním, u kterých veškerá jiná léčba selhala. Tento zákrok nabízí šanci na delší a kvalitnější život, ale zároveň přináší i řadu rizik – medicínských i psychických. Celý proces je složitý a dlouhodobý, vyžaduje úzkou spolupráci multidisciplinárního týmu. A právě v tomto týmu je úloha sestry nezastupitelná.
První kontakt sestry s pacientem nastává ve chvíli, kdy pacient přichází do nemocnice k transplantaci plic v terminálním stadiu onemocnění. Pro tyto pacienty transplantace plic často představuje poslední šanci na život. Jsou dušní, slabí, na kyslíku a psychicky vyčerpaní. Samotná příprava k transplantaci bývá často dramatická a pro pacienta velmi psychicky náročná. Je velmi důležité, aby ze strany personálu panoval klid a profesionalita. Do poslední chvíle není jisté, zda transplantace proběhne. Je to obrovské emoční vypětí a období nejistoty jak pro pacienta, tak pro jeho rodinu, ale i pro sestru, která je s nimi v přímém kontaktu. Tato fáze je extrémně náročná. Čeká se minuty, hodiny.
Může nastat zhoršení stavu dárce, nevhodná kvalita orgánu, zjištění malignity nebo infekčního onemocnění, logistická komplikace jako nedostatek času, lůžek nebo personálu.
Okamžik, kdy pacient odjíždí na operační sál, pro sestru neznamená jen vyprovodit jej chodbou na operační sál. Sestra kromě profesních myšlenek, zda pacienta přichystala k výkonu správně a na nic z celého dlouhého procesu přípravy nezapomněla a mezitím se zvládla postarat o další pacienty, nese i napětí a strach. Tíha odpovědnosti je značná, zahrnuje otázky, zda transplantace proběhne bez komplikací, zda se plíce správně uchytí a zda byly provedeny všechny nezbytné kroky k zajištění optimálního průběhu zákroku. Krátký oční kontakt, klidné slovo nebo jemný dotek –těmito drobnostmi můžeme pacientovi ulehčit cestu na operační sál a zmírnit tak jeho úzkost. Odjezd pacienta na sál je mezníkem. Končí jedna fáze péče a začíná druhá. Pro sestru to znamená nejen změnu činnosti, ale i přechod z lidsky přípravné péče do vyčkávací fáze plné napětí.
Až se dlouhý a náročný zákrok zdaří, přichází další fáze péče na ARO, kde se sestra o pacienta stará ve stavu hlubokého oslabení s umělou plicní ventilací a v bezvědomí. I přesto zůstává lidský přístup klíčový, a to nejen ve vztahu k pacientovi, ale i k jeho rodině, která prochází velkou nejistotou.
Překlad pacienta z ARO na JIP je posun od akutního zajištění životních funkcí k postupnému návratu soběstačnosti a kontaktu s realitou. Pacient přichází oslabený, dezorientovaný, někdy si matně pamatuje, kde je a co se stalo. Je třeba navázat na péči z ARO a přizpůsobit přístup k aktuálním potřebám vč. mobility, výživy a psychického stavu. Pobyt na JIP bývá zpravidla delší než u jiných chirurgických výkonů. Vyžaduje
trpělivou a kontinuální ošetřovatelskou péči. Dlouhodobý pobyt pacienta na JIP znamená ztrátu soukromí, ale i motivace. A právě tady sestra musí udržet lidský přístup, podporovat pacienta v jeho malých pokrocích a zároveň být profesionálně odpovědná. To je každodenní výzva, protože sestra, která pečuje o pacienta po transplantaci plic, zažívá velmi široké spektrum emocí, tyto emoce se mohou měnit i několikrát během směny, někdy i během několika minut. Péče o tyto pacienty může být naplňující, ale i devastující. V některých případech lze nejen u pacientů, ale i u rodinných příslušníků pozorovat tendenci delegovat na sestru úkoly, které přesahují její kompetence, nebo úkoly, které nesouvisejí s ošetřovatelskou péčí. Pacienti mají nereálná očekávání ohledně schopností a dovedností sestry a vnímají ji spíše jako obslužný personál než jako plně kvalifikovaného člena zdravotnického týmu. Neuvědomují si rozsah naší odbornosti a očekávají, že jim sestra bude k dispozici neustále a ve všem. To vede k naprosto zbytečnému přetížení personálu a ke snižování sesterské prestiže. Sestry se často potýkají s dojmem, že jejich role spočívá především v obsluze od donášky vody po podání ovladače. Toto vnímání přispívá ke snižování motivace, frustraci, emočnímu vyčerpání a k profesnímu vyhoření.
Z osobní zkušenosti jsem si v minulosti dlouho neuvědomovala, jak moc si práci nosím s sebou v myšlenkách. Někdy jsem večer nedokázala usnout a v hlavě mi běžely myšlenky a situace, zda jsem na nic v práci nezapomněla a jestli se pacient nezhoršil. Musela jsem najít způsob, jak se od práce odpojit. Byla jsem v práci i v době, kdy jsem měla být se svou rodinou. Práce pro mě neskončila odchodem z oddělení. Učila jsem se a stále se s tím učím pracovat. Skrývat vnitřní tichý boj, když sama
Recenze: Jiří Šimek – Základy
ošetřovatelské etiky (NLN, 2025)
Jiří Šimek patří k zakladatelským postavám a předním protagonistům české lékařské etiky a psychosomatiky. Jeho odborné působení je spjato především s Výzkumným ústavem psychiatrickým (1975–1985), 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy (1990–2007) a v posledních osmnácti letech se Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (2007–2025).
Mgr. et Mgr. Ondřej Doskočil, Th.D. Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Šimkovi vyšla jeho stěžejní monografie Lékařská etika (Grada, 2015). Svým záměrem navázat na tuto publikaci knihou věnovanou ošetřovatelské etice se Jiří Šimek dlouhodobě netajil. Jsem upřímně rád, že Šimkovo dlouhodobé promýšlení tohoto tématu a jeho letité zkušenosti vysokoškolského učitele věnujícího se převážně etickému vzdělávání budoucích sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků přineslo po období dozrávání své plody v podobě publikace Základy ošetřovatelské etiky. Ačkoli Šimkova kniha není první, která v českém prostředí nese ve svém názvu slova ošetřovatelství a etika, je přesto zcela jedinečná. Slovo „základy“, které kniha nese ve svém názvu, totiž nelze vnímat jen ve smyslu úvodu, stručného souhrnu nebo jakéhosi nezbytného minima, nýbrž ve smyslu myšlenkového fundamentu, na němž ošetřovatelská etika stojí a z nějž vychází. V tomto směru tak autor navazuje na svou publikaci Filozofické základy lékařské etiky. Šimek sám sebe rád označuje jako filozofujícího lékaře a důsledně ve svých textech i ve svých přednáškách ukazuje, že etika není návod na správný postup, taxativní výčet norem či „guideline“, nýbrž filozofická disciplína předkládající spíše otázky než hotové a jasné odpovědi. Šimkův celoživotní zájem o filozofii jakožto lékaře, psychoterapeuta a vysokoškolského učitele se projevuje především schopností zpřístupnit
filozofická témata i těm, pro něž filozofie není vlastní oblastí jejich odborného zájmu, ale nástrojem, jak porozumět své vlastní profesi, v tomto případě medicíně a ošetřovatelství.
Klade-li si etika otázku po dobrém životě, tak základní otázkou ošetřovatelské etiky musí být, jak vypadá dobrá ošetřovatelská péče a co ji vlastně činí dobrou, tedy co je v základech dobré péče. Pro tento a podobný typ úvah je Šimkova kniha výborným průvodcem. Svým nezaměnitelným esejistickým stylem nám tento doyen české lékařské etiky dává nahlédnout pod pokličku svého myšlení a díky jeho schopnosti překladu obtížných témat do srozumitelného jazyka se i čtenář bez hlubšího zájmu o filozofii může seznámit s myšlenkami autorů, jejichž dílo by jinak neměl důvod vzít do ruky.
Kniha Základy ošetřovatelské etiky se zabývá klíčovou otázkou, jaká má být mravní výbava člověka, který pečuje o nemocné. Autor vychází z hlubokého
p čl na je d o př kl n tu n sv v a vá co n p rá je
pochopení skutečnosti, že nemocný je člověk „ne-mocný“ – zranitelný, odkázaný na pomoc druhých, a právě proto je etické jednání zdravotníků nezbytné a nenahraditelné. Etika se tak stává nejen součástí ošetřovatelské profese, ale přímo jejím předpokladem, tedy základem. Úvodní kapitoly vysvětlují obecné základy etiky a morálky a kriticky poukazují na skutečnost, že současná společnost tuto oblast opomíjí. Šimek upozorňuje na absenci veřejné morální debaty a vysvětluje, že klasická morálka pravidel už v dnešním světě nestačí – svět se proměnil a s ním i naše vnímání morálky a uvažování o ní. Přesto však morálka zůstává tím, co umožňuje vzájemné soužití lidí i uplatnění jedince v rámci společnosti. Neotřelým prvkem knihy je i evoluční pohled na morálku – autor připomíná, že i šimpanzi projevují empatii, spolupracují a pečují o své členy. Z toho autor vyvozuje, že morální základy nejsou výlučně lidské, ale mají biologické kořeny v sociálních instinktech. Dále kniha podrobně rozebírá různé přístupy k morálce – od náboženské přes filozofickou etiku pravidel (např. Kantův kategorický imperativ) až po etiku ctností. Tu autor zvláště vyzdvihuje jako model dobře uplatnitelný v ošetřovatelství. Součástí ošetřovatelské péče je vztah mezi pacientem a sestrou, proto není důležité jen to, jak sestra svou práci dělá, ale jaký je člověk. Zvláštní pozornost autor věnuje etice péče, inspirované filozofy jako Martin Heidegger nebo feministicky založená americká psycholožka Carol Gilligan, kde klíčovou hodnotou není dodržování pravidel, ale skutečný zájem a péče o druhého člověka. Šimek tedy ukazuje, že ošetřovatelská péče má být prostor setkání, kde se pečující a pacient nesetkávají jako odborník na péči a objekt péče, ale jako dvě lidské bytosti v rozdílných, ale rovnocenných
A léta běží…
Téměř celý loňský rok jsme vám v této rubrice přinášeli tu vážná, tu spíše veselá a úsměvná témata, o kterých se psalo v odborném periodiku přesně 100 let starém. Rok 1926 byl i v ošetřovatelství rokem plným změn, a to nejen v Praze…
PhDr. Bára Svátková
Vysoká škola zdravotnická, Praha
V roce 1926 mj. započala výstavba Masarykových domovů, tedy jednoho z nejodvážnějších a nejrozsáhlejších sociálních projektů ve střední Evropě (dnešní Fakultní Thomayerova nemocnice). Byl to rok, kdy nás opustil zakladatel Jedličkova ústavu a sanatoria v Podolí prof. Rudolf Jedlička, kdy byl slavnostně otevřen Ústav Milana Rastislava Štefánika v Martine (ve své době ošetřovatelská a sociální škola, dnes univerzita) a také se např. konala Mezinárodní konference Ligy Červených křížů v Paříži. O tom a mnohém dalším si vám dovolíme přinést písemné svědectví.
Z činnosti S. A. Š. O. V posledním období vypracovali jsme návrh na uniformy pro sestry v různých odvětvích služebních. K provádění kostýmního stejnokroje doporučujeme fu Nákupní družstvo krejčí, Praha II., Hybernská ul. 7. (Cena kostýmu s látkou Kč 500.–.)
Baťa
Chceme vybudovati závodní nemocnici ve Zlíně, který má 10 000 a bude mít v nejbližší době 20 000 obyvatel. Hledáme primáře mladého, energického lékaře s nejlepšími chirurgickými, gynekologickými a roentgenologickými znalostmi, který je zároveň schopen vybudovati moderní závodní nemocnici s veškerými vymoženostmi dnešní doby. Uchazeči podejte ihned své žádosti na zdravotní oddělení firmy T. & A. Baťa ve Zlíně.
Sport a abstinence Časopis „Naše vítězství“ zaznamenává: Sportovní hvězda, PhC. Václav Drozda, Kolín, vítěz 4. přespolního běhu Čs. A. A. U. v Praze, je podle úsudku sportovních zpravodajů velmi milý a skromný chlapík. Běhá
Před zubním ambulatoriem Čs. Červeného kříže v Trenčianských Teplicích.
Praktické cvičení první pomoci v kurzu Čs. Červeného kříže na Hradčanech.
již od r. 1922 – rozumějme, takto běhá již snad od svého prvního roku, neběhal-li hned, jak se narodil –, ale jako sportovec měl první úspěch před třemi lety, kdy vyhrál 1 500 metrů a letos již po čtvrté strhává cílovou pásku. Trainuje pilně a pravidelně a důkladně se připravuje na závody. Nás pak zajímá toto jeho přiznání: „Nekouřím a jsem abstinent a za to vděčím jedině skautskému táboru, v němž jsem se stal abstinentem. – Studuji na přírodovědecké fakultě, a mám-li se vám přiznat, studuji výborně.“ Co tomu říkají naši kuřáci a pijani?
Fota: Zdraví lidu, 2026; Jiří Bakala –Baťova nemocnice Zlín 1927–2002
Titulní strana Zdraví lidu (leden 1926).
MUDr. Karel Driml: Rheumatismus Tím, čím je u šatů střih, je u některých chorob jejich jméno. Proto nemoci, kterým se dostalo krásného a zvučného jména, se rychle „rozšiřují“, stávajíce se jaksi módou. Jsou to hlavně dvě choroby, kterým pomohl název k netušenému rozmachu. Je to nervosa a rheumatismus. Kdyby skutečně u nás bylo tolik nervosních a tolik rheumatických, kolik lidí si myslí, že těmito chorobami jsou postiženi, bylo by to s naším zdravím velmi smutné. Ze sto osob jich jistě devadesát odpoví, že měly nebo mají rheuma.
Ptáme-li se jich však, proč tak myslí, poznáme, že o podstatě a příznacích této
nemoci panují ty nejfantastičtější názory. Bolesti v kříži, bolesti v chodidlech, bolení hlavy, bolení ve svalech a kloubech, píchání v zádech, bolest při vystupování do schodů – zkrátka vše, co bolí a pro co nemají jiného vysvětlení, je rheuma. A kdo by si v životě nevzpomněl, že ho kde někdy píchlo nebo bolelo? Vyptává-li se lékař nemocného, pátrá obyčejně po bolestech –a tím ještě víc pacienta utvrzuje v jeho víře, že trpí rheumatismem. Vysloví-li pak diagnosu odlišnou, zhusta vzbudí u nemocného nedůvěru ve své vědění. A přece onen všeobecně známý svalový rheumatismus jest chorobou poměrně málo rozšířenou.
Rheumatismus jest onemocnění, projevující se zánětlivým a bolestivým postižením svalů nebo kloubů. Jedná-li se o zánět kloubů, nazývá se arthritis. Z toho vidíme, že jsou dva druhy rheumatismu – svalový a kloubní. Oba se projevují zánětem a oba jsou bolestivé. Mnoho lidí neví, co je zánět – ale každý zná, co je to bolest.
Literatura
1. Věstník českých lékařů 1926; 38.
2. Zdraví lidu 1926; 4. 3. Zprávy Čsl. Červeného kříže 1926; 6.
Baťova tak trochu jiná nemocnice
Příští rok si připomeneme 100. výročí od založení Baťovy nemocnice ve Zlíně a zároveň 3. dubna letošního roku uplyne 150 let od narození Tomáše Bati. V seriálu o významných lidech, ale i počinech v oblasti ošetřovatelství, jsme vybrali tuto nemocnici díky rozdílům, které vykazovala hned od prvopočátku již v architektonických plánech. Odrážel se zde um a podnikatelský baťovský duch.
PhDr. Bára Svátková
Vysoká škola zdravotnická, Praha
Baťa se rád obklopoval nejlepšími lidmi ve svém oboru a zároveň si byl vědom nutnosti prevence svých zaměstnanců a nutnosti zajistit pro ně vysoce kvalitní péči, která se mu následně vrátí. První zařízení, které mělo co do činění se zdravotními službami ve firmě Baťa, bylo otevřeno již v roce 1924 a jednalo se o budovu s názvem „Zdravotně sociální oddělení“ u vchodu do továrny, kde se nacházela ordinace, rentgen, čekárna a odpočívárna, vč. zázemí pro lékaře a sanitní vůz. To ovšem bylo zařízení, které nemohlo vyhovovat ani expanzi baťových závodů, ani samotnému Baťovi (připomeňme, že v roce 1923 měl Zlín necelých 6 000 obyvatel a o patnáct let později více jak 43 000).
Proto v roce 1926 věnoval 1 000 000 Kč na výstavbu zdravotnického zařízení. Zároveň byl uveřejněn inzerát na vedoucího lékaře tohoto budoucího zařízení ve Věstníku českých lékařů tak, jak si jej můžete přečíst
v rubrice A léta běží. Už na svých cestách po USA se Baťa inspiroval preventivními prohlídkami, které provozoval soukromý ústav Life Extension Institute pro životní pojišťovny, kde následně byly stanoveny pravidelné preventivní prohlídky pojištěnců, vč. osvěty, což přineslo v konečné
fázi pojišťovně značný zisk. Nemocnice vznikla jako „závodní“, i když brzy byla péče poskytnuta celému regionu Zlína a stala se nemocnicí veřejnou. Její součástí dle organizačního řádu byla i prevence a výchova ke zdraví.
Na nákresech budoucího ústavu se podílel nejen hlavní architekt František Lýdie Gahura (žák Plečnika i Kotěry), ale po dlouhá léta i hlavní persona nemocnice a její ředitel dr. Bohuslav Albert. Organizaci ve zdravotnictví měl možnost poznat se svým velkým vzorem prof. Rudolfem Jedličkou ve válce na Balkáně (ještě coby medik) v roce 1912, ale i v první světové válce a následně na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kam byl odvelen ve funkci primáře a ředitele nemocnice. Právě v Mukačevu spolupracoval se svými budoucími kolegy ve Zlíně, kterým důvěřoval díky společně prožitým náročným rokům v těžkých podmínkách, kde bída a epidemie byly každodenní realitou. Dr. Albert i F. L. Gahura se snažili vytvořit zařízení, kde hlavní roli hrála účelnost. Muselo se jednat o maximální funkčnost, která byla důležitější jak architektonický vzhled. Areál ústavu měl vstupní centrální budovu a další jednotlivé pavilony, které byly téměř totožné, jen mírně specifické
Dr. Bohuslav Albert.
Wellbeing, trauma nebo práce
s psychikou pomocí
vůní – tato témata brzy otevře Aromakonference Brno
Snížit hladinu stresových hormonů, podpořit při nespavosti, prohloubit pocit uvolnění a zlepšit celkovou kvalitu života. To vše dokáže odborná aromaterapie. Wellbeing bude hlavním tématem Aromakonference
Brno, která se uskuteční 28. a 29. března 2026 a představí hosty z USA, Francie, Velké Británie, Slovenska i České republiky.
Veronika Mikulenka organizátorka konference
Konference je určena aromaterapeutům, psychoterapeutům, koučům, zdravotníkům i dalším odborníkům, kteří ve své praxi pracují s psychikou klientů a hledají způsoby, jak terapeutický proces podpořit pomocí vůní a smyslového vnímání.
Hlavním tahákem programu je psychiatr
Florian Birkmayer a koučka Cathy Skipper z Nového Mexika ve Spojených státech amerických. Florian Birkmayer je lékař se specializací v psychiatrii a adiktologii. Vystudoval molekulární biologii na Princeton University a medicínu na Columbia University. Po letech působení v akademické psychiatrii a léčbě závislostí se kriticky vymezil vůči nadměrnému důrazu na farmakoterapii a zaměřil se na podporu zotavení z psychiatrické medikace.
Florian Birkmayer patří k průkopníkům využívání esenciálních olejů v rámci psychedeliky asistované terapie. Ve své práci vychází z konceptu „zraněného léčitele“ a podporuje klienty i studenty v hledání osobního smyslu, vnitřního mýtu a hlubšího propojení se sebou samými.
Další zahraniční lektorkou konference bude koučka Cathy Skipper, která v Novém Mexiku i mezinárodně pořádá workshopy a konzultace zaměřené na práci se smysly, hlubinnou psychologií, vedenými „cestami“ a dalšími technikami podporujícími odkrývání vrstev osobních i rodových traumat a jejich hluboké uzdravení.
Vystudovala na The Royal Central School of Speech and Drama v Londýně a fytoterapii
na Ecole Lyonnaise de Plantes Médicinales v Lyonu. Absolvovala čtyřletý výcvik v pokročilé kineziologii ve Francii a je certifikovanou koučkou. Je také autorkou knihy The Alchemy of Menopause a zakladatelkou projektu Alchemy of Menopause, který se zaměřuje na psychologické a rituální aspekty období menopauzy.
Téma aromaterapie a traumatu otevře ve své online přednášce klinická aromaterapeutka, lektorka a autorka Helen Nagle-Smith z Velké Británie. Zaměří se na to, co pojem trauma skutečně znamená a jak se může projevovat na úrovni těla, mozku, emocí, chování i duše. Součástí přednášky bude také úvaha nad tím, jak mohou aromaterapeuti tyto poznatky využít k rozvoji trauma-informovaného přístupu v práci s klienty. Účastníci budou mít možnost klást otázky online.
Výraznou součástí programu bude také francouzská terapeutka Magali Lerasle-Girard, která představí tělo jako klíčovou cestu k pohodě, uzdravení a osobní proměně. Práce s tělem umožňuje přístup k rovinám prožívání, které zůstávají čistě verbálním terapeutickým přístupům často nedostupné. Zejména v situacích psychické zátěže či traumatu, kdy slova chybějí nebo nestačí, nabízejí tělově orientované metody bezpečnou cestu k obnově a integraci zkušenosti.
Součástí nedělního programu budou praktické workshopy pro menší skupiny účastníků. Magali Lerasle-Girard povede prožitkový workshop zaměřený na práci s tělem jako cestu k pohodě. Účastníci si vyzkouší techniky propojující dech, meditaci, čich, sebemasáž a metodu nursing touch, která podporuje zklidnění, uzemnění a bezpečný návrat k sobě prostřednictvím jemného kontaktu s tělem.
Další nedělní workshop nabídne supervizní práci s Cathy Skipper a Florianem
Birkmayerem. Účastníci budou moci přinést kazuistiky ze své praxe a společně je prohlížet v odborných, vztahových i osobních souvislostech. Workshop se zaměří také na téma tzv. „zraněného léčitele“, tedy místa, kde se osobní zkušenost terapeuta prolíná s jeho profesní rolí. Supervize vytvoří bezpečný prostor pro sebereflexi, sdílení zkušeností a rozvoj profesní i osobní stability při práci s klienty. V případě vyššího zájmu bude workshop rozdělen do dvou skupin vedených samostatně Cathy Skipper nebo Florianem Birkmayerem.
Aromakonference Brno se uskuteční 28. a 29. března a zaměří se na wellbeing, práci s psychikou a využití vůní jako podpůrného nástroje v terapeutické, poradenské a pečující praxi. Pro účastníky je zajištěno tlumočení do českého jazyka.
Více informací a možnost přihlášení naleznete na www.aromakonference.cz.
Konference SVVS v Hradci Králové:
Výzvy v ošetřovatelství
Bezpečnost, kvalita péče a nedostatek sester v centru pozornosti odborníků
Dne 7. listopadu 2025 se na Vojenské lékařské fakultě Univerzity obrany v Hradci Králové uskutečnila odborná konference Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester (SVVS) s názvem „Výzvy v ošetřovatelství: Jak udržet bezpečnost a kvalitu péče při nedostatku sester“.
PhDr. Bc. Pavla Kudlová, PhD., MBA prezidentka SVVS
Akce se konala ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Hradec Králové a přilákala přibližně 150 účastníků z řad zdravotníků, pedagogů a manažerů zdravotnických zařízení.
Zahájení za účasti významných osobností Slavnostního zahájení se zúčastnili významní hosté z oblasti zdravotnictví a akademické sféry – poslankyně PhDr. Ivana Mádlová, Ph.D., MBA, děkan Vojenské lékařské fakulty prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., děkanka Přírodovědecké fakulty RNDr. Alena Myslivcová Fučíková, Ph.D., primátorka města Hradec Králové Mgr. et Mgr. Pavlína Springerová, Ph.D., pplk. PhDr. Jaroslav Žďára, Ph.D., MBA, a PhDr. Bc. Pavla Kudlová, PhD., MBA, prezidentka SVVS.
Odborný program a diskuze o aktuálních výzvách Program byl rozdělen do tří tematických bloků. Zaměřil se na strategii Ministerstva zdravotnictví v oblasti nelékařských povolání, zajištění kvality a bezpečnosti ošetřovatelské péče a rozvoj profesních kompetencí sester Přednášející z českých i slovenských univerzit a nemocnic se věnovali tématům efektivity zdravotnictví, zdravotní gramotnosti, motivace sester i prevence chyb. Diskuze potvrdily, že mezi hlavní
PŘEDNÁŠEJÍCÍ SE VĚNOVALI TÉMATŮM
EFEKTIVITY
ZDRAVOTNICTVÍ, ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI, MOTIVACE SESTER
I PREVENCE CHYB KONFERENCE
výzvy současného ošetřovatelství patří personální stabilita, podpora vzdělávání, profesní uznání a zajištění bezpečné péče i při nedostatku personálu
Atmosféra konference byla otevřená, přátelská a inspirativní. Účastníci ocenili vysokou odbornou úroveň příspěvků, kvalitní organizaci i prostor pro sdílení zkušeností mezi akademickou a klinickou sférou.
Další aktivity a pozvánky SVVS na rok 2026
Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester bude v roce 2026 pokračovat v sérii odborných a vzdělávacích akcí:
24. února 2026 se uskuteční regionální konference v České Lípě, zaměří se na profesní rozvoj nelékařských zdravotnických pracovníků – „Síla mentoringu ve vzdělávání“.
15. května 2026 se bude konat celostátní konference SVVS v Praze na téma „Pokročilé role sester jako odpověď na nejen demografickou výzvu“, akce se bude pořádat na Vysoké škole zdravotnické, o.p.s.
Aktuální informace, pozvánky a fotodokumentace z akcí jsou dostupné na webových stránkách www.svvs.cz a na sociálních sítích SVVS.
Konference Obezitologie a bariatrie tentokrát
v Brně
Ve dnech 4. a 5. prosince 2025 se v OREA Congress Hotelu Brno konal další ročník konference Obezitologie a bariatrie. V rámci těchto dvou dnů byly připraveny dvě sekce – pro lékaře a pro nelékařské zdravotnické pracovníky. Uskutečnilo se také bariatrické presympozium. Redakce Florence se zúčastnila sekce nelékařských zdravotnických pracovníků.
Lucie
Konvičná redakce Florence
Ráno ve čtvrtek 4. prosince 2025 v brněnských Pisárkách začala konference Obezitologie a bariatrie. Od devíti hodin se konalo bariatrické presympozium. V brzkých odpoledních hodinách pak byla konference slavnostně zahájena. Ve slavnostním bloku bylo uděleno čestné uznání České obezitologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) a Zlaté medaile ČLS JEP, a to doc. MUDr. Vojtěchu Hainerovi, CSc., a PhDr. Ivě Málkové. Poté následoval blok odborných přednášek a blok aktualit v obezitologii. Čtvrtek byl zakončen společnou večeří.
V pátek začal program již v 8.30 – paralelně se konala sekce lékařská a sekce nelékařských zdravotnických pracovníků. Sekci nelékařských zdravotnických pracovníků zahájila PhDr. Dagmar Škochová, MBA, svým úvodním slovem. Následně začal první blok sekce, jemuž předsedaly PhDr. Dagmar Škochová, MBA, Mgr. Petra Šimíková a Mgr. Helena Michálková, Ph.D. První přednášky se ujaly Mgr. Adriana Ondová a Bc. Andrea Nesnídalová, DiS. Autorky definovaly, co je to sarkopenie, a objasnily její rizika. Poté představily prevenci sarkopenie a také kazuistiku ženy po bariatrické operaci.
Následující přednáška od Mgr. Petry Šimíkové z Oddělení úrazové chirurgie Nemocnice České Budějovice, a.s., nesla název Obezita – skrytý nepřítel v traumacentru. Autorka uvedla, že obezita není problémem jednotlivce, ale celé společnosti. Představila také např., jaké komplikace mohou u obézních pacientů nastat
během operace nebo po ní. Na závěr uvedla kazuistiku muže s vykloubenou kyčlí.
Třetí přednášku s názvem Komu není rady, tomu není pomoci měla Bc. Iva Hubáčková z Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN Olomouc. Během ní představila sérii kazuistik, kdy naproti sobě stavěla dva příklady – klienty, kteří dodržovali doporučené stravování, a klienty, kteří jej naopak nedodržovali. V prvním případě se jednalo o mladé ženy, ve druhém o vliv all-inclusive dovolené na stravování a ve třetím případě šlo o seniory.
Mgr. Veronika Zachová z I. chirurgické kliniky VFN v Praze líčila problémy, které způsobuje obezita u stomiků. Těmi jsou např. záněty, nesoběstačnost nebo nekrózy.
OBEZITA NENÍ PROBLÉMEM JEDNOTLIVCE, ALE CELÉ SPOLEČNOSTI
První blok zakončila Mgr. Denisa Civínová s přednáškou Vliv komplexních režimových opatření u pacientů s MASLD. Nejprve představila nejčastější onemocnění jater u obézních lidí, ale následně také studii JUSTIN. Během studie se s pacienty pracovalo podle metodiky hubnutí STOBu (STop OBezitě) – měnily se jejich stravovací i pohybové návyky. Na závěr autorka doplnila výsledky studie i případy konkrétních pacientů.
Druhý blok zahájila přednáška Zuzany Nesvadbové s názvem Program řízené redukce hmotnosti ve FN Olomouc. Po ní se ujala slova Mgr. et Mgr. Zděňka Trummová, která zdůraznila důležitost mezioborového přístupu při terapii dětské obezity, problém totiž na první pohled nemusí být vidět. Druhý blok uzavřela přednáška Význam pravidelnosti denního režimu v terapii obezity.
Konferenci zakončil třetí blok – společná sekce lékařů a nelékařských pracovníků, které předsedali prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., a PhDr. Dagmar Škochová, MBA. Velice zajímavým příspěvkem bylo divadelní představení, při němž autorky ilustrovaly, jak by lékař a sestra měli komunikovat s obézním pacientem. Vystoupili zde dokonce reální pacienti – žena a její syn, který trpěl obezitou.
Mgr. Helena Michálková, Ph.D., ve své přednášce představila sarkopenii a sarkopenickou obezitu. Účastníkům ukázala také aplikaci SO-NUTS, jejímž cílem je seniory individuálně motivovat ke zdravému životnímu stylu. Poslední příspěvek Vnímání nadváhy a obezity v kontextu chronické ischemické choroby se věnoval studii, která zkoumala efektivitu edukace koordinované sestrami, a také několika kazuistikám.
Děkujeme pořadatelům, že jsme se konference mohli zúčastnit a těšíme se na další ročník, který se uskuteční 12.–14. listopadu 2026 v Ostravě.
Fota: Florence
LÉČBA RÁNY 2026 – XXIV. celostátní kongres s mezinárodní
účastí
Na Univerzitě Pardubice se 15.–16. ledna 2026 uskutečnil celostátní kongres s mezinárodní účastí Léčba rány, letos se jednalo o 24. ročník této oblíbené odborné akce. V těchto dnech byly pro návštěvníky připraveny odborné přednášky, ale také četné workshopy. Redaktoři
Florence navštívili čtvrteční program.
Lucie Konvičná redakce Florence
Ve čtvrtek 15. ledna 2026 začal na Univerzitě Pardubice kongres Léčba rány s motem Restart v hojení ran – nové přístupy, mezioborová spolupráce, efektivní řešení. Svým úvodním slovem jej v aule zahájila předsedkyně organizačního výboru a zároveň předsedkyně České společnosti pro léčbu rány (ČSLR) doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D. Zmínila, že se kongres koná pod záštitou Bc. Jana Nadrchala, primátora statutárního města Pardubic, děkana Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice doc. RNDr. ThLic. Karla Sládka, Ph.D., MBA, dále prof. Ing. Libora Čapka, Ph.D., rektora Univerzity Pardubice, a ministra zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha, MHA, který se kongresu nemohl zúčastnit, ale návštěvníkům poslal videopozdrav. Účastníky přivítal i rektor pardubické univerzity, hlavní sestra ČR Mgr. Alice Strnadová, MBA, a náměstek pardubické nemocnice.
Doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D., dále vyhlásila čestné členy ČSLR, informovala o volbách do výboru ČSLR, shrnula působení společnosti v roce 2025 a představila plány na rok letošní. Následně předstoupili předsedové sekcí odborného programu, kteří jsou zároveň členy výboru ČSLR, a shrnuli, čím se daná sekce bude zabývat.
V aule následně začala zajímavá panelová diskuze na téma Restart je možný a žádoucí – ale kde začít? Diskuze se zúčastnily doc. MUDr. Lenka Veverková, Ph.D., a Mgr. Alice Strnadová, MBA, pohled pojišťovny poskytla MUDr. Romana Švejdová (VZP ČR) a tuto trojici doplnil
prof. MUDr. Jiří Moláček, Ph.D., předseda České chirurgické společnosti ČLS JEP. Diskuzi moderovala prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.
Po ukončení panelové diskuze se rozběhly čtyři paralelní programy. Sekce 2 v hlavním sále se zabývala systémovou perspektivou, během ní předstoupili i dva zahraniční přednášející, a to ze Švýcarska a Itálie. Další sekce se zaměřily např. na nové trendy v hojení ran, syndrom diabetické nohy nebo na domácí péči.
V sekci Varia (sekce 7), která se uskutečnila ve vedlejší budově Fakulty chemicko-technologické, zazněla témata jako fibromatóza, fotodokumentace hojení ran u novorozenců nebo otoky dolních končetin. Po ní následovaly chirurgické sekce, jedna se zaměřila na akutní a pooperační rány, druhá na ambulantní chirurgii. Zaznělo mnoho kazuistik od lékařů i sester, přičemž přednášející kladli důraz na multidisciplinární přístup.
Kazuistiky zaznívaly i v třetím paralelním bloku programu, který se skládal z šestiminutových krátkých prezentací. Během nich bylo otevřeno např. téma léčby bércového vředu, dále zazněla prezentace o léčbě krytím s využitím mědi ve srovnání se stříbrem. Zajímavé bylo také vystoupení prezentující využití virtuální reality při hojení zraněné ruky.
Odpoledne se konaly souběžně s ostatním programem i workshopy, o něž byl velký zájem. Tento kongresový den zakončil společenský večer v OC Palác Pardubice. V pátek přednášky i workshopy pokračovaly. Byla připravena dermatologická sekce, sekce zaměřená na rány u onkologických pacientů nebo dekubity. V odpoledních hodinách byl kongres ukončen. Pořadatelem kongresu byla ČSLR ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice a Nemocnicí Pardubického kraje. Za možnost zúčastnit se pořadatelům děkujeme.
Artificial intelligence in nursing practice
College of Nurses of Ontario (CNO) recognizes artificial intelligence (AI) is both already part of nursing practice, and that the AI landscape is rapidly evolving. This page is intended to help nurses understand what AI is, how it can be used to support their practice and what they need to keep in mind when integrating it into their practice.
Slovníček
What is AI?
Artificial intelligence (AI) can encompass many concepts and types of technologies. CNO defines AI as a broad spectrum of technologies that mimic cognitive functions associated with human intelligence.
While the field of AI is broad, some common subsets of AI technologies include:
– generative AI: AI that can create original content, such as text, image, video, audio or software code, in response to a user’s prompt or request.
– machine learning: AI that can learn from data, such as training algorithms, to make predictions or decisions without explicit programming from a user.
How is AI used in health care?
AI can be a tool that supports both patients and health care providers in the delivery of health care services. This might include:
– scheduling: Supports patients in arranging appointments with their health care providers.
– documentation: Captures encounters between health care providers and patients and summarizes them into detailed electronic medical records
– diagnostic support: Identifies abnormalities in diagnostic imaging (such as chest x-rays, colonoscopies) and alerts the health care provider.
– treatment planning: Generates treatment plan suggestions for patients.
– prediction: Analyzes existing patient data to predict patient outcomes of different treatment options and future needs (such as discharge from a hospital).
The
impact of AI for nurses
Although AI can be used to support nursing practice, it does not replace a nurse’s knowledge, skill and judgment. Nurses are ultimately responsible for the decisions they make regarding patient care.
artificial intelligence – umělá inteligence nursing practice – ošetřovatelská praxe human intelligence – lidská inteligence content – obsah request – žádost, požadavek predictions – předpovědi decisions – rozhodnutí user – uživatel tool – nástroj appointments – návštěvy medical records – zdravotní záznamy chest x-rays – rentgen hrudníku suggestions – návrhy outcomes – výsledky needs – potřeby hospital – nemocnice support – podpora replace – nahradit skill – dovednost responsible – zodpovědný
Source: THE COLLEGE OF NURSES OF ONTARIO. Artificial intelligence in nursing practice. [online]. Available from: https://www.cno.org/standards-learning/ educational-tools/artificial-intelligence-in-nursing-practice#the-impact-of-ai-therapeutic-nurse-patient-relationship.
