Tomáš Prokůpek (ed.)
GENERACE XY/XX
Akropolis
NEJMLADŠÍ VLNA ČESKÉHO KOMIKSU
Tomáš Prokůpek (ed.)
Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.
GENERACE XY/XX
NEJMLADŠÍ VLNA ČESKÉHO KOMIKSU
Tomáš Prokůpek (ed.)
© Anthology & Texts Tomáš Prokůpek, 2026 All Images & Texts all rights reserved! © Marek Berger, Ondřej Bláha, Pavel Bláha, Kamila Brůčková, Kateřina Čupová, Zuzana Čupová, Martina Fischmeister, Jakub Gajdošík, Kateřina Illnerová, Jindřich Janíček, Štěpánka Jislová, Lukáš Komárek, Katarina Kratochvílová, Ester Kuchynková, Jiří Mareček, Tomáš Motal, Barbora Müllerová, Matyáš Namai, Nikkarin, Jana Olehlová, Eva Mária Ondová, Karel Osoha, Josef Sedlák, Tomáš Staněk, Petra Josefína Stibitzová, Viktor Svoboda, Lenka Šimečková, Jana Šrámková & Lukáš Valíšek, 2026 © Graphic & Cover Michal Smejkal, Ondřej Lím 2026 © Filip Tomáš — Akropolis, 2026 ISBN 978-80-7470-589-2
TŘI VLNY ČESKÉHO KOMIKSU
Stávající publikace volně navazuje na dvě předchozí podobně pojaté antologie. Kniha Generace nula (2010) představovala komiksové autory, kteří se začali hlásit o slovo na úplném začátku tohoto milénia, a následně vydaná Generace 89 (2019) prezentovala tvůrčí pokolení, které dostalo (bohužel jen velmi krátkou) příležitost těsně po sametové revoluci. O své místo na slunci si však už nějaký čas hlasitě říká nová autorská vlna. Ani tentokrát samozřejmě neplatí, že by se jednalo o unifikovanou homogenní skupinu scenáristů/ek a kreslířů/ek se společným programem. Přesto lze nalézt určité společné rysy, které na jednu stranu větší část z nich spojují a na druhou stranu je odlišují od předchozích dvou generací. Vzájemné srovnání všech tří polistopadových vln pak nabízí jeden z možných klíčů k popsání situace, v níž se současný český komiks nachází.
GENERACE 89 Typického představitele Generace 89 by bylo možno — samozřejmě s vědomím limitů podobných generalizací — popsat následovně: narodil se v padesátých nebo šedesátých letech a neměl akademické výtvarné vzdělání. V dětství miloval ilustrace Zdeňka Buriana, okouzlilo ho setkání se znovuvydanými nebo na půdě nalezenými Rychlými šípy a s nadšením četl obrázkové seriály, které na přelomu šedesátých a sedmdesátých let otiskovali v dětských a mládežnických časopisech výrazní tvůrci jako Adolf Born, Oldřich Jelínek, Jaroslav Malák, Miloš Novák nebo Jozef Schek. Skutečnou komiksovou iniciaci pro něj však představovalo setkání s tvorbou Káji Saudka, plnou dynamické akce a erotických náznaků, ale také nadsázky a vtipů ukrytých v druhém plánu. U západní produkce měl jasnější ponětí pouze o tvorbě z týdeníku Vaillant/Pif, který vydávalo francouzské nakladatelství spojené s tamní komunistickou stranou a jenž byl díky tomu relativně dobře dostupný ve většině států východního bloku. O americkém komiksu si udělal jistou představu na základě ukázek v časopise 100+1 zahraničních zajímavostí a díky několika sešitům v němčině, které mu ze služební cesty přivezl kolega z práce, případně skrze komiksové časopisy pořízené na dovolené v tehdejší Jugoslávii. Zapojil se do fungování nejbližšího SF klubu a přispěl několika jednostránkovými komiksy do jeho fanzinu, anebo s kamarády zajížděl do trampské osady, kde kolovaly neoficiálně vydané reprinty Foglarovy tvorby. Kreslil ve volných chvílích po práci a snil o tom, že jednou bude v oficiálně vydávaných českých periodikách publikovat komiksy, které budou čtenáři hltat stejně nadšeně, jako je v dětství a během dospívání hltal on. Námětově rád vycházel z literárních předloh, nejčastěji z krátkých vypointovaných SF nebo dobrodružných povídek. Ve druhé polovině osmdesátých let se zapojil do soutěže Bemík, díky níž navázal kontakt s dalšími komiksovými tvůrci, a po Listopadu 1989 se s nadšením přihlásil do autorské sekce nově vzniklého Comics klubu československého. Otiskl několik prvních krátkých komiksů v časopisech a na základě povzbudivě vysokých honorářů se rozhodl odejít na volnou nohu a věnovat se vytouženému kreslení komiksů naplno. Ve vlně autorů, kteří se po sametové revoluci věnovali tvorbě pro starší čtenáře, ovšem v podstatě chyběly ženy; jedinou výjimku představovala Jana Kupková Komárková. Příčina je zřejmá — v době, kdy tato autorská vlna dospívala, u nás chyběly komiksy zaměřené na dívky (o ženách nemluvě). Vedle toho je třeba zmínit, že tvůrci z Generace 89 většinou neměli ambice opustit žánrovou tvorbu a prozkoumávat další možnosti komiksové formy. Někteří z nich přitom v letech předcházejících sametové revoluci k narativním i výtvarným experimentům tíhli. Zdá se nicméně, že se začátek devadesátých let nesl především v radostném objevování toho, že i u nás najednou lze tvořit a publikovat epickou SF, plnokrevný western nebo náležitě vystavěnou detektivku. Co je ale nejdůležitější: bohužel se rychle ukázalo, že onen vysněný svobodný svět vypadá ve skutečnosti trochu jinak, než si (nejen) komiksoví tvůrci z Generace 89 představovali. S pádem státního socialismu skončila uměle nastavená tvorba cen i honorářů a vše se začalo řídit klasickými tržními mechanismy. Brzy vyšlo najevo, že domácí trh je pro český komiks příliš malý a nedokáže generovat dostatečný zisk. Navíc je s odstupem času zjevné, že nové tvůrčí generaci chyběly zkušenosti a že se jí nedařilo nalézat témata, která by dokázala oslovit opravdu široký okruh čtenářů. Současně se ukázalo, že předsudky vůči komiksu, jež u nás zakořenily v dobách státního socialismu, jsou hluboké a že kouzlo zakázaného ovoce, které se s obrázkovými seriály po roce 1989 pojilo, rychle vyprchalo. Důležité pak byly i další souvislosti — liberalizace cen v roce 1991 způsobila, že inflace ještě v témže roce překročila 55 % a kupní síla obyvatelstva se dramaticky snížila. Svou roli rovněž sehrálo zborcení distribučních řetězců. Navíc domácímu komiksu vyrostla nová konkurence jak v prudce se rozvíjejícím audiovizuálním segmentu populární kultury, tak přímo na jeho vlastní půdě. V donedávna
velmi izolovaném Československu náhle začaly vycházet sešitové komiksové řady s myšákem Mickeyem nebo Tomem a Jerrym, tedy s populárními hrdiny, kteří se pravidelně objevovali také na televizní obrazovce a jejichž licenční práva mnohdy vyšla levněji než honoráře domácím autorům. V roce 1993 tak polistopadový komiksový boom definitivně skončil. Zkrachovaly všechny specializované komiksové časopisy s výjimkou roky zavedeného Čtyřlístku. Podobně zanikla i nemalá část časopisů pro děti a mládež, které rovněž představovaly důležitou platformu pro domácí komiks. Comics klub československý ukončil svou činnost a formující se subkultura se zase začala nezadržitelně atomizovat. V podstatě všichni tvůrci Generace 89 na tvorbu komiksu rezignovali a rozprchli se do jiných oborů — do prostředí reklamy, k filmu nebo se začali věnovat zcela nesouvisejícím profesím. Celkový pocit zklamání z nenaplněných nadějí, jejž prožili tito tvůrci, musel být opravdu silný.
GENERACE NULA V polovině devadesátých let pozice českého obrázkového seriálu vyhlížela v některých ohledech hůře než za normalizace. Tvorbě komiksu sice nebránily žádné ideologické překážky, jeho ekonomicky nerentabilní produkci se však až na pár výjimek soustředěných především na práce pro děti nikdo nevěnoval. Postupná stabilizace nového politického a ekonomického systému, technologický rozvoj, inspirativní podněty ze zahraničí a také přirozená generační obměna čtenářů i tvůrců ovšem nakonec zapříčinily řadu drobnějších i větších událostí, jejichž synergie vyústila kolem roku 2000 v opětovné probuzení domácí komiksové scény. Těsně před koncem milénia například započala nová a výpravnější série reedic domácí komiksové klasiky, která se ukázala jako rentabilní. Všechny tyto antologie sice cílily především na nostalgické čtenáře, alespoň zčásti však dokázaly oslovit i ty nové. Mezi důležité dobové impulzy dále patřilo vydání některých klíčových zahraničních komiksů — v čele s překladem slavného Spiegelmanova grafického románu Maus, jehož první díl vyšel česky v roce 1997. Ve stejném roce také začal vycházet komiksový magazín Crew, na který jeho vydavatel záhy navázal dalšími překlady angloamerické mainstreamové produkce. Souběžně na postupně se rozšiřujícím internetu vzniklo několik českých e-zinů, které publikovaly autorskou komiksovou tvorbu i související publicistiku. Jejich prostřednictvím se znovu začala zvolna formovat komiksová subkultura a nadšenci z různých koutů republiky spolu díky tomu mohli navazovat kontakty a sdílet svůj zápal. V roce 2000 pak v Praze proběhl úvodní ročník
6
7
WITOLD PILECKI
Kateřina Čupová
PÁR SUVENÝRŮ
Kateřina Illnerová
MATYLDA A RŮŽOVEJ VLK
scénář: Jana Šrámková, kresba: Petra Josefína Stibitzová
JAK JSME SE POTKALI, NEŽ JSME SE POTKALI
Štěpánka Jislová
PRÁCE SNŮ
Jindřich Janíček
TYRÁŽ
scénář: Tomáš Motal a Jiří Mareček, kresba: Tomáš Motal
CHOBOTNICE
scénář: Lukáš Valíšek, kresba: Kamila Brůčková
38
39
TRIP TRIP
scénář a kresba: Josef Sedlák a Tomáš Staněk
42
43
TEPLÁRNA
scénář a kresba: Ester Kuchynková
54
55
FATA MORGÁNA
Barbora Müllerová
LA LOBA
Martina Fischmeister
62
63
PŘEVIS
Marek Berger
KUKULU: JAKO Z POHÁDKY
Jakub Gajdošík
ŽIVOBETON
Karel Osoha
STYX
Lenka Šimečková
POJÍDAČ HŘÍCHŮ
Matyáš Namai
V MLZE MEZI DNEM A NOCÍ
námět: Jana Olehlová, scénář a kresba: Zuzana Čupová
BEZVA MEČÍK
Viktor Svoboda
120 121
PÁN MASEK
Katarina Kratochvílová
130 131
VĚŠTBA
scénář: Ondřej Bláha a Pavel Bláha, kresba: Ondřej Bláha
SUPER SPELLSHORT SÁGA
Nikkarin
BREHY
scénář a kresba: Eva Mária Ondová a Lukáš Komárek
MEDAILONY AUTORŮ ●
Marek Berger (* 1987)
Vystudoval Ateliér animované tvorby na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně a poté týž obor na FAMU v Praze, kde absolvoval s filmem Pérák: Stín nad Prahou (2016). Autorsky se podílel na animovaném seriálu Legendy staré Prahy (2013). Společně se scenáristou Ondřejem Kavalírem vytvořil grafický román Octobriana (2023). Zde publikovaný komiks Převis (2021) původně vyšel ve fanzinu XRX mag.
●
Ondřej Bláha (* 1982)
Absolvoval Filozofickou fakultu MU v Brně, kde také získal doktorát na Ústavu české literatury a knihovnictví za disertační práci věnovanou současnému českému komiksu. Jako komiksový scenárista pravidelně spolupracuje se svým bratrem Pavlem. Jejich práce Murdasova volba (2021) zvítězila v soutěži Polského institutu vyhlášené u příležitosti stého výročí narození Stanisława Lema.
●
Pavel Bláha (* 1986)
Vystudoval architekturu na Stavební fakultě VUT v Brně. Komiksy v podstatě vždy tvoří dohromady se svým bratrem Ondřejem, společně vydali mimo jiné komiksové album Biatec (2023). Podle scénáře Jiřího Pavlovského nakreslil příběh zasazený do světa knižní série Kladivo na čaroděje (2025). Zde publikovaný komiks Věštba vznikl přímo pro tuto antologii.
●
Kamila Brůčková (* 1995)
Absolvovala Fakultu výtvarných umění VUT v Brně, kde jako bakalářskou práci vytvořila rozsáhlý komiks Solomonovy dcery (2022) podle scénáře svého stálého libretisty Lukáše Valíška. Na komiksech spolupracuje také s kurátorkou Janou Písaříkovou, díky tomu vznikla například práce připomínající 120. výročí povýšení Blanska na město (2025) nebo komiks pro výstavu Donuceni odejít (2026). Zde publikovaný komiks Chobotnice vznikl přímo pro tuto antologii.
●
Kateřina Čupová (* 1992)
Vystudovala Ateliér animované tvorby na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Za komiksy Kašna (2015) a Druhý břeh (2020) získala cenu Muriel v kategorii nejlepší krátký příběh. Její komiksová adaptace Čapkova dramatu R.U.R. (2020) se doposud dočkala překladu do sedmi jazyků. Její autorský grafický román Hrnečku, vař! (2022) získal ocenění Muriel v kategorii nejlepší komiks pro děti a byl přeložen do arabštiny a francouzštiny. Zde publikovaný komiks Witold Pilecki původně vyšel v česko-polském sborníku Spolu v bublinách (2018).
●
Zuzana Čupová (* 1995)
Absolvovala Ateliér animované tvorby na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Za animovaný film Pod mrakem získala ocenění na 59. Zlín Film Festu 2019. Ilustrovala knihy Ireny Hejdové Nedráždi bráchu bosou nohou (2020) a Mami, pocem! (2024) nebo prózu své sestry Kateřiny Omrzlina (2024). Zde publikovaný komiks V mlze mezi dnem a nocí poprvé vyšel ve sborníku AARGH! a získal cenu Muriel v kategorii krátký příběh (2016).
●
Martina Fischmeister (* 1995)
Vystudovala soukromou vysokou školu Art & Design Institute v Praze. V roce 2019 získala ocenění Top Talent v soutěži Adobe Design Achievement Awards za ilustrace knihy Divočina a v následujícím roce druhé místo v kategorii Nejlepší ilustrátor/ka na mezinárodním festivalu LUSTR. Jako koloristka se podílela na superhrdinském komiksu Supro: Hrdinové na dluh (2023), k němuž napsala scénář Štěpánka Jislová a nakreslil jej Viktor Svoboda. Zde publikovaný příběh La Loba původně vydala vlastním nákladem (2020).
●
Jakub Gajdošík (* 1988)
Absolvoval ateliér malířství na AVU v Praze. Společně se Štěpánem Dlouhým vydal komiksovou antologii Sour (2016). Ilustroval knihu Clarka Ashtona Smithe Mimo prostor a čas (2018). Krátké příběhy publikoval ve sbornících AARGH! nebo XRX mag. Zde publikovaný komiks Kukulu: Jako z pohádky vznikl přímo pro tuto antologii.
●
Kateřina Illnerová (* 1999)
Vystudovala ateliér Komiks a ilustrace pro děti na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Na Mezinárodním knižním veletrhu v Turínu získala hlavní cenu v soutěži Silent Book Contest za knihu Lost in Porcelaind (2022). Spolu se scenáristou Michalem Štěpánkem vytvořila Malou knihu o velkém žbluňk (2024). Za autorský komiks S láskou V. (2025) obdržela nejprve ocenění Muriel v kategorii nejlepší studentský komiks a následně literární cenu Magnesia Litera v kategorii kniha pro děti a mládež. Zde publikovaný komiks Pár suvenýrů (2025) původně vznikl v rámci mezinárodního projektu Univerzitní knihovny v Poznani.
156 157
●
Jindřich Janíček (* 1990)
Absolvoval Ateliér animované tvorby na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně a poté Ateliér ilustrace na VŠUP v Praze. Jako výtvarník se podílel na komiksové trilogii William & Meriwether (2016–2023). V letech 2018 a 2022 získal v rámci cen Czech Grand Design ocenění Ilustrátor roku. Mezi jeho autorské komiksové práce patří například soubor B jako běžec (2022). Zde publikovaný komiks Práce snů původně vyšel v jeho antologii Noční směny (2024).
●
Štěpánka Jislová (* 1992)
Vystudovala obor Grafický design a ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Společně se scenáristkou Terezou Drahoňovskou vytvořila autobiografický grafický román Bez vlasů (2020) a do stejné kategorie patří i její ryze autorský počin Srdcovka (2023). Obě publikace byly přeloženy do angličtiny a francouzštiny a obdržely několik cen Muriel. Ve spolupráci s Michaelem Žantovským připravila životopisný komiks Havel: Hrátky s čertem (2025). Zde publikovaný příběh Jak jsme se potkali, než jsme se potkali původně vyšel ve fanzinu XRX mag (2019).
●
Lukáš Komárek (* 1995)
Absolvoval obor Ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Získal ocenění Best Comics Work v mezinárodní komiksové soutěži Thomas Orrow Award za komiks Maiden Fair (2018). Jako kreslíř se podílel na grafickém románu Štěpánky Jislové Hon na Macbetha (2022). Je spoluautorem scénáře komiksu Mohyla (2024–2026) Evy Márie Ondové. Zde publikovaný komiks Brehy původně vyšel ve fanzinu XRX mag (2018).
●
Katarina Kratochvílová (* 1992)
Vystudovala obor Ilustrace na Vyšší odborné škole Václava Hollara v Praze. Za komiks Used Kimono Store (2022) získala třetí cenu v soutěži Japan International Manga Award. V přepracované podobě jej vydala pod názvem V oku lišky (2024) a poté napsala a nakreslila grafický román Srdce Furinu (2026). Zde publikovaný komiks Pán masek původně vyšel ve slovenském fanzinu Pomimo (2023).
●
Ester Kuchynková (* 1993)
Absolvovala obor Ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. S krátkým komiksem Sachem (2016) zvítězila v soutěži Henryk v bublinách. Podle scénáře Kláry Smolíkové nakreslila komiksové album Morčata v akci (2022) a společně s Kateřinou Čupovou a Vojtěchem Matochou vytvořila třísešitovou minisérii Prašina: Podivné procházky (2023). Zde publikovaný komiks Teplárna vznikl v rámci druhého ročníku česko-německého komiksového symposia, pořádaného Galerií Klenová/Klatovy (2017).
●
Jiří Mareček (* 1979)
Vystudoval obor knihkupectví v Luhačovicích. Poezii a knižní recenze publikoval v periodikách A2, Host, Psí víno nebo Tvar. Vydal básnickou sbírku Stébla zkoušet (2011). V současné době se podílí na vydávání okrajové hudby v rámci kolektivu Antimother.
●
Tomáš Motal (* 1987)
Absolvoval Ateliér malby Fakulty umění OU v Ostravě. Podílel se na antologii Komiksová Kytice (2016). Vydal čtyři sešity autorské komiksové sérii Traum (2019 až 2020) a následně jejich rozšířené vydání Traum 1999 (2024), které získalo Cenu české akademie komiksu v rámci ocenění Muriel. Zde publikované epizody z cyklu Tyráž vyšly v obtýdeníku Tvar (2022).
●
Barbora Müllerová (* 1991)
Vystudovala grafický design na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, kde také získala doktorát v oboru vizuálních studií. Od roku 2020 působí jako kurátorka Mezinárodního festivalu ilustrace a komiksu LUSTR. Podílela se na přípravě českého speciálu lotyšského komiksového časopisu Kuš! Zde otištěný komiks Fata morgána: Velké sucho původně vznikl pro sérii krátkých komiksů GD2 Daily publikovanou online na začátku koronavirové pandemie studujícími a vyučujícími ateliéru Grafický design 2 na FUD UJEP (2020).
●
Matyáš Namai (* 1993)
Absolvoval obor Grafický design na Střední škole reklamní a umělecké tvorby Michael v Praze. Pro časopis ABC nakreslil seriály Mistr Šao-linu (2018) a Zloděj tisíciletí (2019). Vydal komiksovou adaptaci románu 1984 (2021), která se následně dočkala překladů do angličtiny, francouzštiny, maďarštiny, portugalštiny a srbštiny. Jeho grafický román Černobyl: Pád Atomgradu (2023) i jím kreslená biografie Dalaj láma: Dlouhá pouť (2025) byly v zahraničí podobně úspěšné. Autorsky se také podílel na antologii Kingdom Come: Deliverance — Ztracené příběhy (2025). Zde publikovaný komiks Pojídač hříchů původně vyšel ve sborníku AARGH! (2023).
●
Nikkarin (vl. jménem Michal Menšík, * 1987)
Vystudoval Obchodní akademii v Prostějově. Za komiks Bunkr (2008) získal cenu Muriel v kategorii krátký příběh. Publikoval první tři části autorské komiksové tetralogie 130 (2009–2015), čtyři soubory komiksového cyklu Hugo a Hubert (2021–2025) nebo komiksové album Super Spellsword Sága: Legenda o Nekonečnu (2019), za které obdržel Zlatou stuhu. Zde publikovaná epizoda z cyklu Super Spellshort Sága původně vyšla v časopise Pevnost (2023).
●
Eva Mária Ondová (* 1992)
Absolvovala ateliér Volná a barevná grafika na VŠVU v Bratislavě. Jako výtvarnice je podepsána pod sérií Říkají jí Morana (2019–2020) a jako editorka stojí za vydáváním komiksového sborníku Zloba (2020 až 2023). Společně s Lukášem Komárkem vytvořila grafický román Mohyla (2024–2026), který nejprve vyšel sešitově. Zde publikovaný komiks Brehy byl původně otištěn ve fanzinu XRX mag (2018).
●
Karel Osoha (* 1991)
Vystudoval Ateliér filmové a televizní grafiky na VŠUP v Praze. Jako výtvarník je podepsán pod komiksovým albem Češi 1948: Jak se KSČ chopila moci (2016), za něž získal cenu Muriel. Nakreslil storyboardy pro celovečerní film Křižáček (2017) režiséra Václava Kadrnky. Společně se scenáristy Ondřejem Kavalírem a Vojtěchem Maškem vytvořil trilogii Návrat Krále Šumavy (2018–2020) a ve spolupráci se spisovatelem Vojtěchem Matochou připravil grafický román Prašina: Křídový panáček (2023), který se dočkal i polského vydání. Zde publikovaný komiks Živobeton původně vyšel ve sborníku AARGH! (2019).
●
Josef Sedlák (* 1990)
Absolvoval obor Ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Společně s Tomášem Staňkem vydával fanzin XRX mag (2014–2023). Podílel se na antologii Bahno, bída, bohémové (2016). Zde publikovaný komiks Trip Trip původně vyšel ve fanzinu XRX mag (2021).
●
Tomáš Staněk (* 1994)
Vystudoval obor Mediální a didaktická ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Společně s Josefem Sedlákem vydával fanzin XRX mag (2014–2023). Je autorem komiksového alba Prázdniny (2022) a kresleného bedekru Periferní průvodce Prahou (2025). Zde publikovaný komiks Trip Trip původně vyšel ve fanzinu XRX mag (2021).
●
●
Viktor Svoboda (* 1989)
Vystudoval Ateliér animované tvorby na Fakultě multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Podílel se na výtvarné stránce seriálu České televize Tajemství pana M. (2022, 2025) a pro seriál Plešouni (2026) vytvořil storyboardy. Jako kreslíř je podepsán pod superhrdinským komiksem Supro: Hrdinové na dluh (2023), k němuž napsala scénář Štěpánka Jislová. Zde publikovaný příběh Bezva mečík původně vyšel ve fanzinu XRX mag (2021).
●
Lenka Šimečková (* 1991)
Absolvovala obor Ilustrace a grafický design na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Za komiks Páteř domu (2015) získala cenu Muriel v kategorii krátký příběh. Jako výtvarnice se podílela na komiksovém albu Truchlivý amoret pražský (2017). Tvoří obálky pro britské nakladatelství Titan Comics. Zde publikovaný komiks Styx původně vyšel ve sborníku AARGH! (2016).
●
Jana Šrámková (* 1982)
Vystudovala tvůrčí psaní a redakční práci na Literární akademii v Praze. Za novelou Hruškadóttir (2008) získala Cenu Jiřího Ortena a za prózu Fánek hvězdoplavec (2020) obdržela ocenění Magnesia litera v kategorii kniha pro děti a mládež. Napsala scénář k celovečernímu animovanému filmu Tonda, Slávka a kouzelné světlo (2023), který režíroval Filip Pošivač.
●
Lukáš Valíšek (* 1995)
Absolvoval Katedru scenáristiky a dramaturgie a Katedru režie na FAMU v Praze. Scénářem opatřil a režíroval několik krátkých filmů — auto.au.rum (2022), Příspěvek na bydlení (2024) a Návrat (2025). Jako komiksový libretista pravidelně spolupracuje s Kamilou Brůčkovou, napsal scénář pro její bakalářskou práci Solomonovy dcery (2022).
Petra Josefína Stibitzová (* 1988)
Absolvovala Ateliér ilustrace na VŠUP v Praze. Společně se scenáristkou Miladou Mašinovou vydala komiksovou trilogii Mor (2015–2016) a ve spolupráci s libretistkou Terezou Srbovou připravila biografický grafický román Sidonie (2021). Zde publikovaná epizoda ze série Matylda a Růžovej vlk (2021), kterou píše Jana Šrámková, původně vyšla v časopise Raketa a souborné vydání tohoto komiksu (2023) získalo cenu Muriel v kategorii nejlepší komiks pro děti.
158 159
Tomáš Prokůpek (ed.) GENERACE XY/XX Nejmladší vlna českého komiksu
Vydal Filip Tomáš — Akropolis 5. května 1338/43, 140 00 Praha 4 v roce 2026 jako svou 529. publikaci www.akropolis.info Uspořádání a doprovodné texty Tomáš Prokůpek Redakce Václava Dudková Grafická úprava, obálka a sazba písmem Visual a Favorit Michal Smejkal, Ondřej Lím Na FSC papíře vytiskla tiskárna FINIDR, s. r. o., Lípová 1965, 737 01 Český Těšín Vydání první, 160 stran ISBN 978-80-7470-589-2 Doporučená cena včetně DPH 499 Kč www.eshop.akropolis.info
OBSAH
5
TŘI VLNY ČESKÉHO KOMIKSU
10 14 26 30 34 36 39 43 55 60 63 76 84 92 98 102 106 121 131 134 138 140
WITOLD PILECKI PÁR SUVENÝRŮ MATYLDA A RŮŽOVEJ VLK JAK JSME SE POTKALI, NEŽ JSME SE POTKALI PRÁCE SNŮ TYRÁŽ CHOBOTNICE TRIP TRIP TEPLÁRNA FATA MORGÁNA LA LOBA PŘEVIS KUKULU: JAKO Z POHÁDKY ŽIVOBETON STYX POJÍDAČ HŘÍCHŮ V MLZE MEZI DNEM A NOCÍ BEZVA MEČÍK MISTR MASEK VĚŠTBA SUPER SPELLSHORT SÁGA BREHY
157
MEDAILONY AUTORŮ
Kateřina Čupová Kateřina Illnerová Jana Šrámková , Petra Josefína Stibitzová Štěpánka Jislová Jindřich Janíček Tomáš Motal a Jiří Mareček , Tomáš Motal Lukáš Valíšek , Kamila Brůčková Josef Sedlák a Tomáš Staněk Ester Kuchynková Barbora Müllerová Martina Fischmeister Marek Berger Jakub Gajdošík Karel Osoha Lenka Šimečková Matyáš Namai Jana Olehlová , Zuzana Čupová Viktor Svoboda Katarina Kratochvílová Ondřej a Pavel Bláhovi , Ondřej Bláha Nikkarin Eva Mária Ondová a Lukáš Komárek
scénář
kresba
námět
9 788074 705892
Po roce 1989 se hlásí o slovo už třetí výrazná autorská vlna českých komiksových tvůrců a tvůrkyň. Zatímco Generace 89 je spojena s krátkým komiksovým boomem na počátku devadesátých let, ale i následným krachem většiny specializovaných publikačních platforem, navazující Generace nula stojí za fanziny z nultých let a byla svědkem postupného ožívání dlouho podceňované formy v novém miléniu. Nejmladší autorské pokolení, Generace XY/XX, vstoupilo na scénu kolem roku 2010. Jestliže některé zápasy už za ně vybojovali jejich předchůdci, jiné musí stále podstupovat. Komiks však už pro ně představuje zcela samozřejmou formu, která nemá příchuť čehosi zakázaného či podřadného, a proto tito mladí autoři a autorky mohou bez zbytečných předsudků a komplexů prozkoumávat její možnosti. Předkládaná antologie volně navazuje na dvě předchozí a prezentuje domácí komiksovou tvorbu z posledních patnácti let. Jejím cílem je ukázat žánrovou i stylovou mnohotvárnost tuzemských kreslených příběhů a zároveň prozkoumat, z jaké perspektivy se na svět nejmladší pokolení dívá. Jeden z nepřehlédnutelných rysů Generace XY/XX přitom představuje skutečnost, že v ní jsou vůbec poprvé rovnoměrně zastoupeni tvůrci i tvůrkyně, což se v jejím hlase přirozeně projevuje a dále rozšiřuje jeho rozsah a barevnost.
Doporučená cena vč. DPH 499 Kč