SKIALPUJ
#skialpuj!
TEXT: LUKÁŠ VAVRDA
SKIALPOVÁ ŠKOLA: první krůčky Technika výstupu na lyžích se zpočátku může zdát jako primitivní věc. Ta správná ale ve skutečnosti šetří mnoho sil a pomáhá zdárnému rozvoji dovedností pro pozdější pohyb v náročnějším terénu. ŠETRNÁ CHŮZE
SKIALPINISTICKÁ OTOČKA – VIZITKA MISTRA
Ve strmějším terénu se vždy dostanete do bodu, kde je nutné změnit směr. K tomu slouží základní skialpinistická otočka, natrénujte si ji proto už na bezpečném místě. Nejde o nic těžkého, ale čím preciznější provedení bude, tím méně sil spotřebujete a tím jistější si budete. V první řadě zvolte vhodné místo – bezpečné a málo exponované, se stabilním sněhem – a „zaparkujte“ (ušlapejte si pohodlnou plošinku) na něm, stále v původním směru. Pak zahajte otočku v následujících fázích:
točte tělo ke svahu a hole zapíchněte nad úrovní špiček, resp. patek lyží. Nyní koukáte do svahu 1) Oa lehce se opíráte o hole. ohu blíže svahu zvedněte, patu dejte ke koleni stojné nohy a rotujte pokrčeným kolenem do nového 2) Nsměru. Pak nohu položte a vysuňte tak, aby se nekřížily paty lyží. Nohu s lyží si bezpečně „zaparkujte“. Nyní stojíte ke svahu, lyže ve tvaru širokého písmene V.
Při chůzi je potřeba šetřit energii a odbourat zbytečné pohyby. Pokud například s každým krokem zvednete lyži do vzduchu, za celodenní, 15 km dlouhou túru, provedete takové nadbytečné posilování klidně 30 000krát! Zkuste při chůzi co nejvíc relaxovat. Pomůže k tomu správně zvolené a zkombinované vybavení, dobře utažené boty a nastavené popruhy batohu.
Nastavení opěry pod patou: Zkuste v různě prudkých úsecích sjezdovky zvedat nebo naopak snižovat opěrku pod patou. Běžně používejte co nejnižší, platí totiž, že čím výše opěrka je, tím menší je stabilita a také se o něco zkracuje krok.
2 řeneste váhu na nohu v novém směru, případně upravte 3) Ppozici holí do pohodlnější polohy. Nyní stojíte na nové noze mířící do nového směru, noha mířící do původního směru je
odlehčená.
vedněte předchozí stojnou nohu (nyní odlehčenou) patou ke 4) Zkoleni stojné nohy a otočte i tu do nového směru. Pokud lyže drhne špičkou o sníh, jemně kopněte patou do patky vázání,
čímž se špička zvedne a pak lyži volně srovnejte do nového směru. Nyní stojíte v novém směru připraveni k další chůzi.
3
Délka a frekvence kroku: Krok by neměl být ani krátký, ani dlouhý. S větší rychlostí se délka kroku zvětšuje, stejně jako frekvence. Slaďte dech s frekvencí, při rekreačním tempu by měl jít vést plynulý hovor, aniž by bylo potřeba zastávek. Chůze bez holí: Ověřte, zda nešidíte chůzi přílišným využitím holí. Při jednoduché chůzi by měly hole sloužit jen pro stabilizaci, při rychlé chůzi odpich dodá dopředný impuls, při náročnějších manévrech poskytují oporu horní části těla.
96
4 Otočku trénujte na sjezdovce v různých sklonech a v různě tvrdém sněhu. Zkoušejte to rychleji a plynuleji. Čím více si otočku zažijete, tím menší problém vám pak bude dělat na túře. Až si budete zcela jistí, zkuste ji bez hůlek – to už je ale velmi pokročilý cvik…
FOTO: KATEŘINA SOCHOVÁ, MODELKA: ALENA ZÁRYBNICKÁ, MISTRYNĚ SKIALPU
Šouravá chůze: Na rovině jděte tak, aby byly obě lyže neustále v kontaktu se sněhem. Lyži je zbytečné zvedat, jen ji odlehčete a táhněte po sněhu. Tím při každém kroku ušetříte energii.
